Antikrist

Freud je mrtev, ať žije depresí stíhaný Trier, aneb vyšlete armádu Střihorukých Edwardů, nechť zbaví hříšné ženy ďáblova tlačítka rozkoše! Antikrist mi vůbec nepřišel jako misogynní film, naopak. Líčí muže jako emočně povrchního tvora, jenž je, pomineme-li sílu fyzickou, mnohem slabší než žena. Prostě tak, jak tomu ve skutečnosti je. Vyvěrá přitom z poutavé formy, zatímco obsahem sám sobě ulehčuje situaci, neboť cokoliv si o něm myslíte, je pravda a vše, co o něm napíšete, je prachsprostá lež.. Co se symboliky týká, stoprocentní jasno jsem měl jen v případě na nohu přimontované brusky, jenž představovala vyjádření nespokojenosti ohledně frekvence "broušení" ze strany manžela. Zbytek v podobě ukecané lišky, imortálního ptactva a ševelícího kapradí tam stejně dal režisér na popud některých místních uživatelů, kteří mu během natáčení seděli na klíně a šeptali do ouška: „Larsi, brácho, ať ten lišák něco plácne. Já to pak na databázi budu interpretovat…“ (27.04.2011)

Můj osobní názor je, že se z tohoto filmu dělá až přespříliš a že je to tak trochu nafouknutá bublina ... Z první poloviny filmu se může středoškolák naučit pár základních pouček do psychologie, která je součástí "základů společenských věd", dále pak vidíme několik psychologických praktik v praxi ... třeba hluboké dýchání sklidňující vnitřní napětí a psychosomatické projevy ... No nic, z psychologie jsem se nic nového nedozvěděl, ale vzhledem k mému povolání se to možná dalo čekat ... i když si opravdu tvůrce filmu mohl zjistit a nastudovat trochu víc ... Přesun do lesa, pokračování v praktikách k ničemu nevede ... otevřená otázka je, zdali zlo je ukryto v muži, ženě, "tam venku" ... zdali si muž vše co nabízí své ženě v psychoterapeutických praktikách neprojekuje do ní sám ze sebe ... nezodpovězeno ... A z toho najednou, když začne být film KONEČNĚ zajímavý ohledně "botiček", vezme žena poleno a flákne s ním svého muže přes penis ... V tu chvíli se ocitáme někde na přelomu 70. a 80. let v zlaté éře euro i USA exploitation horrorů a sledujeme pěkně po sobě a docela slušně dlouho řadu zvrácených, brutálních a odporných činů, praktik a úkonů ... Najednou se nám "silné" psychologické drama změní v jedné vteřině na čistě komerční exploiťák, který nic neříká, nic nepodává a nic nevysvětluje ... Zmateně člověk kouká na plátno a očekává nějaké vyústění, protože předkládaná brutalita se zdá být až okatě samoúčelná a rádoby šokující (věřím, že pro mnoho diváků je ...). Jenomže ono nic nepříjde, film vyplyne do prázdna a alespoň nadprůměrně uvažující a znalý zkušený divák se cítí mírně ošizen a "znásilněn" ... Tak buď natáčím psychologický thriller nebo exploiťák v lesní chatě, kde se zvířecky řežou chlap s ženskou hlava nehlava ... Ale obojí dohromady prostě nejde. A právě protože jsem velký příznivce exploitation žánru a thrilleru, tohle mi prostě nesedlo ... Dva filmy v jednom, "dáme tam oboje, každý si v tom něco najde, užijou si intelektuálové i zvrhlíci a my vejdem do dějin ...". Takhle ne, tohle se mi nepozdávalo a nějaké smyšlenky o podstatě zla v ženě jako archetypu přírody moc neberu ... aspoň jsem to tam neviděl. Buď jsem na to moc hloupý, nebo moc chytrý, čert ví ... Každopádě: špičková atmosféra, výtvarná stránka, herecké výkony, prostředí, neuvěřitelně odvážné scény, stopořený penis se počítá - zajímalo by mne, jak se s tímto cenzura vyrovnává v jednotlivých státech (v tomto je film relativně průkopnický, stopořený penis a sexuální styk nesmí být ve filmu vidět, jinak dostane automaticky značku XXX a putuje do "pornoprůmyslu" ...), hezká příroda ... Ale jako celek ten film prostě nedrží pohromadě, je naprosto o ničem a vyplyne naprosto do prázdna, asi jako zmiňovaná deprese režiséra ... O nějaké cestě do duše člověka (ať již tvůrce nebo diváka) nemůže být absolutně řeč ... V tomto případě raději odkazuji na naprosto unikátní a "přesahující" počin roku 2008 I Come With The Rain ... (18.12.2009)

Pan reziser Trier nam dal zase vsetkym taku sajbu cez drzku, ze ju budeme citit nie len fyzicky, ale i psychicky pekne dlho. Bez najmensieho zavahania chapem, preco je tento film pre vacsinu populacie absolutne nestravitelny. Poslednych 20 minut filmu sa da veselo prirovnat k nejakemu brutalnemu exploitation horroru, pretoze to, co uvidite tu, len tak niekde neuvidite. A bez cenzury uz vobec nie. Musim sa priznat, ze som scenu s noznickami nezvladla a vopred som sa otocila, aby som toho nemusela byt svedkom... Ale to nic nemeni na tom, ze nieco tak neuveritelne brilantne natocene som nevidela uz snad... Je to tak dlho, ze si na to uz ani nespominam. Kazdy, kto ma skusenost s dvoma zakladnymi premisami, ktore nam Lars nastoluje, a to smrt a pocit viny, MUSI pochopit, co tym chcel vlastne reziser povedat. Ano, niekomu sa to bude zdat absurdne, niekomu prehnane, niekomu genialne, niekomu zase prizemne, zbytocne prehnane, brutalne a nelogicke. Ale kdeze, tolko cynizmu, logiky, smutku, pravd a bolesti, stelesnych v dokonalych hereckych vykonoch hlavnych postav, najdete naozaj len vo filmoch Larsa von Triera. PS: Prolog Antichrista je pre mna umelecky zazitok roka. Kto videl, pochopi. A este jedna dobra rada na zaver, tento film naozaj nie je pre slabe natury, ludi so samovrazednymi sklonmi, s chronickou depresiou, pruderne stvorenia a hlavne, ludia, ktori ste Trierove dielo nepochopili z jeho predchadzajucich filmov doteraz, pre tych z vas zostane nepochopeny aj nadalej. (27.08.2009)

No, naposledy som mal podobné rozporuplné pocity z tohto štýlu filmu pri Bergmanovom Vargtimmen. Ono neviem prečo musia artoví režiséri pchať nos do tých oblastí filmu, v ktorých nenájdu u divákov pochopenie. Ak má ísť o nejakú vlastnú očistnú spoveď, prosím. Ale nech si to natočí doma na svoju digitálnu kameru a netrýzni ma s takýmito hovadinami. Manželská dvojica, ktorá prechádza krízovým obdobím spôsobeným stratou dieťaťa. Keď už, tak v tom prípade odporúčam film Lad de små børn, ktorý je takisto psychologicky na veľmi hlbokej úrovni, dokonca rovnako od dánskych tvorcov. Jediné, za čo musím sňať klobúk sú neskutočné herecké výkony, psychologické rozpoloženie postáv zvládla táto dvojica hercov ukážkovo. A ešte snáď záverečných dvadsať minút, kedy sa k slovu konečne dostalo aj napätie, horrorové explotation scény nemali chybu, možno boli niekedy až trošku prehnané, ale to je vec pohľadu. Mňa po tej neskutočne nudnej, psychicky mučiacej hodine a pol určite potešili. Pýtam sám seba, či tie provokatívne psycho-sexuálne scény boli tak potrebné. Určite na ne nebudem spomínať v zlom, ale obišiel by som sa aj bez nich. Rovnako ako aj bez rozprávajúcej líšky, nesmrteľnej vrany a rodiacej srnky, otravnej hudby a vôbec bez celého tohto filmu. 40%. (24.11.2009)

Od L.von Triera môžte vždy očakávať niečo kontroverzné a po nedávnom článku v ktorom som sa dočítal, že scenáre písal pod vplyvom drog sa tomuto vôbec nečudujem. Komornejšie ladený film mi nevadí, ak sa nemýlim nikto okrem oboch hlavných predstaviteľov sa tam neobjaví. Čakal som nejaké hororové prepojenie, ale nedočkal som sa. Občas sa atmosféra vydarila, ale tá škaredá a švihnutá ženská mi išla poriadne na nervy. Počúvať nezmyselné dialógy o ničom a sledovať jej prehnane sexuálnu aktivitu ma nebavilo. Ani ona ani W. Dafoe nie sú žiadny krásavci, aby utiahli takéto scény. Stoporený penis W. Dafoa mnohých určite poriadne zaskočí, rovnako ako odstrihnutý klitoris a krvácajúca "mačka" s detailom na celú tv...Ok, prežijeme, ale k čomu to bolo dobré a o čom bol vlastne tento film? Chcel režisér šokovať? Ok, asi šokoval. Chcel natočiť dobrý film? Nie, nepodarilo sa! Šňupaj ďalej, možno nabudúce! 40%. (25.12.2014)