V tieni

Současné příjemné překvapení. Věrná atmosféra doby, reálie - auta, omšelé domy, zařízení domácností, to vše jsou padesátá léta jako v přímém přenosu. Samotný příběh a zápletka jsou inteligentní, pěkné jsou dialogy, neměl bych s ničím problémy, kdyby si, patrně scénárista, ale možná občas i režisér, nepomáhali prostředky malinko lámanými přes koleno: Trojan je občas víc jasnovidec než policajt, německý kriminalista nebo policajt-estébák se prozradí náhodami, které jsou možné v životě, ale ne v takovém množství ve filmu. Nicméně cekově silně nadprůměrný film, kdyby bylo možné dát 4,5, dal bych. (03.03.2013)

Měnová reforma nebude! Stejně jako globální finanční krize nebude, Radko, říká krakatice. Ostatně ke vztahu tehdy a nyní viz Štěpničkovu filmografii, v níž mu ze všech Mužů na radnici a Růžových ordinací chybí jen ten Major Zeman, což tady pěkně dohnal. Slušné průměrné kino s lehce, ale dostatečně nadprůměrnou atmosférou, napětím, dialogy a slušným hereckým podáním; se stylovou lekcí němčiny; s krásně vyhlížejícím strohým komentářem k době; s přesvědčivým pathosem, jen místy nevkusně přepáleným (tak žel i v samotném závěru - utnuto po Slavíčkovi by to bývalo bylo v cajku); ovšem taky se zbytečnou kýčovitou hudbou; se skautským esenbákem, který kam přijde, tam mrtvola nebo důkaz; se zoufalou logikou (kulka v kapse nebo "v bezpečí" opravdu není mikročip; balistikův deníček s pečlivým záznamem s Haklovým jménem i adresou taky výborný), postavené na nejkomičtější konstrukci pětiletky. Ostatně co bych povídal, všímavěji gudaulin, marigold a Shadwell (po výživném humoristickém výkladu žánrových pravidel). No ale? Celý děj je symbolický, všechny ty nehorázně spojené wtf prvky sem patří, až po finální "zatýkám tě pro vraždu" - přece musíte uznat, že tahle absurdní nemožnost je dokonalá pecka. Celý ten konstrukt je famózní a famózně srostlý s reáliemi. Jestli tady někdo měl něco proti Nespoutanému Djangovi, já tedy rozhodně ne. Pláču jak želva i Ve stínu a chci to vidět ještě jednou (což bude myslím stačit). A ty kritiky, co doporučuju... no, hlavně si přečtěte překlad, co podává M-arta. (27.05.2013)

Plány sionistů zhati rudí vepři boubelati, aneb Don Quijote de la Hakl Ve stínu lopatek větrného mlýnu nápadně připomínajícího krakatici.. Sikorova úchvatná kamera nechávala tváře postav tak často Ve stínu, až jsem čekal, že se z přítmí vynoří Humphrey Bogart a zapálí si. Nechávala je Ve stínu šedi obludné doby, kdy barvu měli jen narcisy, tramvaj a krev rovného člověka. Doby, kdy spravedlnost tiše trpěla Ve stínu zvůle. Sic Ve stínu zůstalo Ve stínu světových bratříčků, v tuzemském měřítku se většina krčí v tom jeho.. Mám jen tři a půl drobné výtky: 1.) Příliš úderná hudba vše urychlovala a vedla divácké emoce zbytečně za ručičku, 2.) konstrukt detektivní zápletky neměl daleko ke konstruktům obžalob při komunistických procesech, tady Epsteinova práce trošku kulhala za ostatními nadstandardními filmařskými prvky, 3.) scéna s dědičností morálních vlastností zbytečně doslovná, vše mělo skončit Slavíčkem na zdi. A ta poloviční? Zvuk přílivu a skřehot racků, když má člověk z obličeje maso na hamburgery a chystá se „odejít“ - nevím, kdo s tímhle klišé začal, snad Leone u pana „Chu-Chu“ Mortona v Tenkrát na západě.. Toť však výtky nepodstatné s ohledem na poselství. Co je lepší? Moci se podívat na sebe do zrcadla, nebo moci ještě někdy zrcadlo vidět? Člověk není Bůh, aby odpouštěl. Nesmí se stát, aby zavřel oči, zapomněl a memento hrůzné éry nad ním kouzelnickým pohybem ruky udělalo své: „Puf…“ (31.05.2013)

Dobovky českým filmařům vždycky šly a není žádným překvapením, že za jednou z těch nejlepších stojí právě David Ondříček. A jak obvykle Ivana Trojana nemusím, v tomhle filmu je neoddiskutovatelně velkým tahounem a spolu se zbytkem ansámblu Dejvického divadla směle vnese diváka do zážitku svinstev (jinak to nejde říct), jež se v padesátých letech odehrávala. Je to ten typ filmu, co vás informačně znatelně obohatí, ale znovu už si jej pravděpodobně chtít pustit nebudete. Stojí to za to.. (22.02.2020)

Původně jsem dal čtyři hvězdy, protože jsem rád za každý český film, který není špatný. A Ve stínu není špatný film. Problém je v tom, že není dobrou detektivkou, kterou se většinu času snaží být. Funguje hlavně v dramatické rovině, ale ta zbytečně složitá, nepřehledná a nejasně odvyprávěná rovina detektivního pátrání mě v kině rušila. Nezaznamenal jsem přesně kdo/co/jak/proč ... Technicky je to zcela srovnatelné s evropskou konkurencí, což je fajn. Českému filmu teď schází především dobří scenáristé a dramaturgové. (27.09.2012)