Réžia:
David OndříčekKamera:
Adam SikoraHrajú:
Ivan Trojan, Sebastian Koch, Soňa Norisová, Jiří Štěpnička, Marek Taclík, Filip Antonio, Norbert Lichý, David Švehlík, Martin Myšička, Miroslav Krobot (viac)Obsahy(1)
V bývalém Československu 50. let se odehrává napínavý kriminální příběh, který ve svém důsledku zasáhne do osobních osudů aktérů i jejich blízkých. Kapitán Hakl (Ivan Trojan) vyšetřuje krádež v klenotnictví. Z běžné vloupačky se ale vlivem zákulisních intrik tajné policie začíná stávat politická kauza. Z nařízení Státní bezpečnosti přebírá Haklovo vyšetřování major Zenke (Sebastian Koch), policejní specialista z NDR, pod jehož vedením se vyšetřování ubírá jiným směrem, než Haklovi napovídá instinkt zkušeného kriminalisty. Na vlastní pěst pokračuje ve vyšetřování. Může jediný spravedlivý obstát v boji s dobře propojenou sítí komunistické policie? Protivník je silný a Hakl se brzy přesvědčuje, že věřit nelze nikomu a ničemu. Každý má svůj stín minulosti, své slabé místo, které dokáže z obětí udělat viníky a z viníků hrdiny. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 260)
Na konci tunelu, vedoucího z Babovřesk přes Bastardí výkaly a Viewegovy umělohmotné sračky na jedno brdo, jsem náhle uzřel světlo. Světlo naděje, že se česká kinematografie nemusí nutně ubírat jen vstříc členům Klubu planety opic a jiným solvinám, co klopí lahváče a nadšeně probírají poslední díl Prostřeno u Ordinace růžových dementů! "Alelujá!", tedy vlastně "Kurva konečně!", zvolal jsem nadšeně a s dojetím uslzeným obličejem klesl na kolena do prachu, kde jsem hledal Ondříčkovy stopy, které bych mohl vděčně líbat. Konečně něco, u čehož jeden nemusí studem odvracet hlavu či úmorně zadržovat neuroticky nepokousaný a spolykaný popkorn, který se sveřepě dere zpět, aby divákovi v nižší řadě sdělil za krk názor vizuálně podrážděného žaludku. Konečně něco, co se dá nazvat skvělým, fantasticky natočeným, napínavým a strhujícím filmem, osazeným famózními herci a scénářem, jenž nemusel autor tisknout na jemný, třívrstvý Harmassan, ()
Sváteční den významné události z dějin, jíž byl Vznik samostatného československého státu, jsem oslavil se svými nejbližšími v kině na snímku, jaký se v našich luzích a hájích podaří natočit jednou, maximálně dvakrát do roka. Světová hudba, světoví herci, světový režisér - drama, atmosféra, poselství. Smekám. ()
Velmi solidní. Atmosféra je výborná, temná a depresivní, a zásluhou perfektních kulis a interiérů jsou napjatá 50. léta v každém záběru doslova hmatatelná. Příběh se sice odvíjí jako řada klasických kriminálek a vlastně nemůže ničím překvapit, ale filmařsky je všechno zvládnuto téměř bez chybičky- od kamery, zmíněné "deštivé" atmosféry, návaznosti všech zvratů až po výtečné herecké výkony. Ivan Trojan exceluje, potvrzuje pověst nejlepšího českého herce současnosti a na jeho procítěném výkonu stojí velká část snímku. Něco podobného se dá ale z pohledu německého diváka říci i o Sebastianu Kochovi, jehož major Zenke toho sice tolik nenamluví, ale charisma má na rozdávání. Pětihvězdičková lahůdka to není, na to je příběh pořád hodně okleštěný a málo emocionální, ale moje hrdost na českou filmovou tvorbu se po dlouhé době alespoň značně oprášila... 80% ()
Po řemeslné stránce vlastně skoro bezchybný film. Kamera člověka okouzlí v každém druhém záběru, perfektně sedící hudba dokresluje atmosféru a Ondříček snad nebyl v režii nikdy jistější. Přesto mi k absolutní spokojenosti něco chybělo, možná to bylo místy až moc chladné a té rodinné linky tam mohlo být klidně i více. I přesto ovšem nejspíš český film roku (pravda, konkurence letos prakticky žádná nebyla) a Ivan Trojan potvrzuje pozici nejlepšího herce u nás. ()
Teď už je mi jasné, že tohle nemohli Amíci pochopit, když to dle některých ohlasů nepochopili ani sami Češi. Pokud člověk trochu hlouběji nezná historické souvislosti, pak může jen obdivovat nápaditou kameru, skvěle zpracované prostředí padesátých let a mumlat cosi o zvláštní kriminálce... ----- V roce 1952 se na pokyn Stalina skončil vykonstruovaný politický proces s Rudolfem Slánským a jeho skupinou (špičky tehdejší KSČ a spolupracovníci K. Gottwalda). Padlo a bylo vykonáno 11 rozsudků smrti. Těch jedenáct odsouzených bylo obviněno ze sionismu, buržouství a proti lidovému smýšlení. Nešlo však o nic jiného než o lekci českým komunistům z Moskvy jak skončí každý, kdo nebude poslouchat velkého bratra. V té době vrcholí v Rusku antisionistické nálady a Rusům se pranic nelíbí, že při svém vzniku Moskvou podporovaný Izraelský stát se najednou stává prozápadním. Do toho se jim z vlivu vymaňuje Jugoslávie s podporou našich komunistů a to tedy tavarišči nět !.--- Děj snímku Ve stínu nás zavádí do období chvíli poté. V té době nešlo prakticky věřit nikomu, každý mohl být udavačem. Byla to doba temna. Hrdinové ze západní fronty tou dobou odkrucovali první leta otročiny a těžkých žalářů. Režim velmi precizně odstraňuje kohokoliv kdo by bránil novému zřízení. Trojan hraje policistu, který je v první řadě kriminalistou. Neskrývá svojí nevoli, když mu politika zasahuje do jeho rutiny. Je to starý typ poldy, který se díky znalostem a zkušenostem udržel u policie i po únoru. Zná ty své prvorepublikové kasaře podobně jako znala své Pepíky parta rady Vacátka. Jenže padesátá léta nepřála pravdě. Pravda se lámala jak bylo třeba, nebyly li důkazy, udělaly se. Bylo li třeba před veřejností s někým zahájit proces, dokonale se vša připravilo aby veřjnost neměla nejmenších pochyb. Hlavně aby v Moskvě byli spokojení, a hlavně aby to bylo přesně tak jak doporučovali poradci z Ruska. A tady nutně dochází kapitán Hakl ke střetu s realitou. Nebudu tu plýtvat superlativy na Ivana Trojana. On prostě umí a tyhle role hází s přehledem. Zajímavá role byla Jiřího Štěpničky. Když jsem se tak na něj koukal, vybavil se mi o mnoho mladší jak třímá dýmku a s vlasy sčesanými dozadu sděluje coby Gottwald (ve stejnojmenném seriálu) lidu, že se právě vrátil z hradu... Teď se teprve dostávám k té kameře. Ano byla skvělá. Každý záběr byl vymazlený. Karlínský viadukt, tramvajová linka jedoucí Václavákem, detail na kapičky na skle sledovacího tatraplánu... Prostředí na mne působilo naprosto přesvědčivě... Člověk si znovu a znovu musí odplivnout nad tou dobou a říct si, ještě že už je to pryč. A musí o ní říci i svým dětem ! A musí mít v úctě všechny ty, kteří se tenkrát té krakatici snažili postavit a i když věděli, že ji nepřeperou - že ji alespoň oslabí. A o to více je nutné mít v úctě. Škoda jen, že film postrádá (a to je jeho jediné mínus) uvedení diváka do širších souvislostí kolem roku 1953. Ondříček tak širokému puliku navíc, dopředu namlsanému a natěšenému pozitivními recenzemi i kritikou předložil krapet těžší látku jíž si ne každý naplno užije. * * * * () (menej) (viac)
Galéria (31)
Zaujímavosti (28)
- Hakl (Ivan Trojan) si ve filmu zapálí celkem 10 cigaret. (vyfuk)
- Ačkoliv se děj odehrává kolem roku 1953, jsou na karlínském železničním viaduktu vidět stožáry vedení. Elektrizace mostu byla provedena až na počátku šedesátých let. (Ganglion)
- Poslední film Jaroslavy Adamové, která zemřela tři měsíce před jeho premiérou. (DecentFellow)
Reklama