Réžia:
J.A. BayonaScenár:
Sergio G. SánchezKamera:
Óscar FauraHudba:
Fernando VelázquezHrajú:
Belén Rueda, Fernando Cayo, Geraldine Chaplin, Mabel Rivera, Edgar Vivar, Roger Príncep, Andrés Gertrúdix, Montserrat Carulla, Óscar CasasObsahy(2)
Mrtvé děti si chtějí hrát... Laura vyrůstala v sirotčinci na mořském pobřeží a po třiceti letech se spolu s manželem a synem vrací do míst dětství. Ráda by znovu otevřela opuštěný ústav jako domov pro postižené děti. Její syn se však na novém místě začíná chovat zvláštně a Laura se pomalu přesvědčuje, že starý dům má své hrůzostrašné tajemství, o kterém neměla ani potuchy! (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (968)
Za posledných x rokov ma najviac vystrašili Tí druhí, REC a Diablova chrbtica. Ako to tí Španieli robia? Sirotinec až taký strašidelný nie je, ale rozhodne vie pracovať s "tušením skrytého" a v niektorých scénach spoľahlivo skrúca žalúdok a vyvoláva zimomriavky. Dejovo je síce otrepaný a zdanlivo predvídateľný, no príjemne nepríjemná pointa, herecké výkony a celkové spracovanie ho posúvajú kusisko nad priemer. V rámci súčasnej hororovej tvorby veľmi dobrý kus. 7/10 ()
V době, kdy se američtí a francouzští režiséři vzájemně trumfují počtem přeřezaných achillovek ve svých hororech, přichází ze Španělska velmi klasicky pojatá duchařina, která všechny ty nabroušené břitvy, ruční a motorové pily spolehlivě tupí svou chytrostí. Stejně jako vizuálně i atmosféricky spřátelený Faunův labyrint, zavádí nás i Sirotčinec na hranici světa fantazie a reality. Zůstává jenom na nás, jak si všechny nadpřirozené jevy vysvětlíme. Jde to i racionálně. Ústřední myšlenka s domem a jeho (ne)živými obyvateli vážně připomíná Ty druhé, ale označovat její následné rozpracování za neoriginální mi přijde hodně neprozíravé. Všechno dění dává dokonalý smysl v rámci obou vymezených světů a jejich protnutí je na horor až nečekaně dojemné. Motiv pátrání najednou získává nový rozměr – matka nehledala adoptovaného syna, ale cestu k němu. Hororovými fanoušky bude Sirotčinec nejspíš přijat jako ne dost děsivý a příliš pocitový, mně poměr scén „blíží se infarkt“ (včetně nečekané parafráze Osvícení) a „řekni mi, kdo jsi a co chceš“ (včetně zábavných her ve stylu počítačových adventur) naprosto vyhovoval. Nečekejte horor, čekejte dobrý film, a pět hvězdiček vám nebude připadat jako přestřelené hodnocení. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, Adrian, vincent, kikuka, wipeout, Martyr ()
Obtížné hodnocení. El Orfanato je velice kvalitní a pěkný film, na zkušenějšího diváka ovšem působí dojmem, že nebyl vytvořen, nýbrž (sic opravdu profesionálně a umně) sestaven a to z dílů vyrobených na zakázku u jiných "firem". Hlavní dodavatel a patron filmu Guillermo del Toro přivezl neutěšené a drásavé stíny minulosti, dětské postavy, fyzické deformace, synkretické propojení hororu s pohádkou a krapet vizuální stylizace; záběrování v chodbách sirotčince a (zejména) práci se zvukovými efekty obstarala firma The Shining a spol, pro scénu s médiem poslali tvůrci jednu velkou tatru do skladu společnosti Poltergeist a větší znalci žánru by si jistě všimnuli i spousty dalších paralel s ostaními snímky podobného ražení (Lauřin pád naznak do vany je nachlup totožný se stejnou scénou v Dawn of the Dead)....Prostě pokoukání je to věru příjemné, jen kdyby jej nekazil neustálý pocit, že Bayona ani na chvilku nespustil jedno oko z příručky "Jak točit horory dle osvědčených vzorců". Zážitek notně nakonec vylepší výborně vypointovaný konec, jenž šokuje diváka otupělého mnoštvím klíše, nadobro smyje zápach výrobní linky a dodá celému filmu hlubší a zajímavější význam, než by se do té doby dalo očekávat. Konec holt svádí k hrábnutí do vyšších hvězdných sfér, jenomže jak můžu dát čtyřhvězdičkové hodnocení filmu, který mě pořádně popadl až v poslední desetiminutovce? Tak jak tak, El Orfanato řadím mezi ty lepší filmy, které rok 2008 přivál do našich kin a zdůrazňuji, že jeho ignorací byste se mohli připravit o skvělý zážitek. 70% ()
Hororů není nikdo dost, zvláště těch dobrých a originálních, Španělská filmařina mě míjí mílovými kroky, snad na skvělou výjimku Faunův Labyrint, v které má také prsty Del Toro. „Sirotčinec“ je poctivý horor, k budování atmosféry používá staré dobré známe finty a zase nějak moc nepřekvapí, atmosféra je pořádně hustá, párkrát se určitě leknete a pocítíte napětí/strach. Největší slabina filmu je dosti pomalé vyprávění, které jsem tam trochu snižuje celkovou působivost snímku, proti hereckým výkonům nemám sebemenší výtky, akorát ta originální španělština s titulky byla docela nezvyklá a možná mě i ona sem tam vytrhávala ze soustředění…konec byl trochu zmatený a špatně vygradovaný…7/10* ()
Ve své podstatě velmi klasické, vlastně až familiérně známé vyprávění (se závanem Henryho Jamese) v novém audiovizuálně uchvacujícím přednesu, které má diváka (a jeho touhy) přečteného od hlavy k patě. Není sporu o tom, že pro stagnující mysteriózně/duchařský horor jde o spásnou živou vodu, navíc krásně načasovanou. Hlavní devizy: kamera, zvuk, hudba a... Belén Rueda. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (21)
- O roli Simóna (Roger Príncep) se ucházelo více než 400 dětí. (rafix)
- Belén Rueda (Laura) během natáčení zhubla 8 kilogramů. (Kulmon)
- Natáčení filmu začalo 15. května 2006 v Llanes v Asturii. Po čtyřech týdnech se štáb přesunul na deset týdnů do Barcelony, kde film dotočil. (Kulmon)
Reklama