Žena v černém

Ve VŠECH ohledech lepší než remake s Radcliffem (Woman in Black 2012). Což svědčí o tristním stavu novodobých tvůrců, kteří s vícero možnostmi neumí (!!!) natočit lepší film. A tak to už dnes bývá. A. Rawlins se oproti Radcliffovi chová jako člověk, atmosféra je mnohem lepší, není tu vytahování vozu z bažin, není tu přehršel rádoby strašidelných výjevů Ženy v černém (které v novodobém filmu skutečně nejsou strašidelné, ale spíše úsměvné), zato tu je pravěký "magnetofon", elektřina na ruční pohon a Žena v černém, která když už se objeví, tak to vždy stojí za to. (22.04.2012)

Film je frcnutý pekným gotickým vizuálnom. Zo všetkých strán močiar a v strede dom, ktorý na diváka musí vplývať strašidelne aj z jeho temným exteriérom. Ma silný atmosferický výboj, hmlou sa nešetrilo, ale snímaním cintorína tiež nie. Film je z roku 89, ale vobec si nevypomáha trikmi, to tam dosť chýbalo. Žena v čiernom tu je tiež len sporadicky, ale keď už konečne je vidieť,tak má v sebe silnú dávku napätia. Atmosféra je tu vynikajúca, ale bez úmrtí to nemalo silu dlhodobo zaujať. Ja som tu nenašiel to, čo iný užívatelia, ktorý filmu švihli 5*. (24.04.2015)

Levná televizní duchařina a vůbec né špatná. První půlhodinku si poctivě připravuje pevnou půdu pod nohama, aby nás následující hodinu hezky napínala, a ve dvou případech dokonce srazila až na kolena. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že to mohlo být kratší, a scén s nesmírně strašidelnou dámou v černém mělo být naopak víc. Její momenty jsou totiž na celém filmu ty nejpůsobivější, i když takový nález dětského pokoje taky stojí za to. (28.03.2011)

Poctivá duchařská podívaná. Atmosféra přímo pekelná - močály, mlžné opary, staré venkovské sídlo, děsivý křik, přízrak dámy v černém... Dvakrát ve mně solidně zatrnulo, což už se mi stává velmi zřídka. Vůbec nevadí, že provedení filmu je opravdu viditelně televizní - tak jako tak je The Woman in Black duchařská špička.Horror movie of the year (17.05.2010)

Ponurý příběh připomíná produkci studia Hammer ze 60.a 70.let. Gotická atmosféra visí ve vzduchu a záhrobní zlo čeká na svůj úder. Tvůrci si vystačili vcelku s málem, které je působivější než rozličné překombinované formálnosti a symboly. Postava ženy v černém stojící nehybně v krajině (hřbitov, prastarý hřbitov...vodní hladina!) je děsivější, než jakákoliv brutální akce. Když pak otevřeně zaútočí, její škleb s uhrančivýma očima se zaryje nadlouho do paměti. Cesta po hrázi k opuštěnému domu na blatech je z obou stran sevřena vodou, která se v čase přílivu přes ni přežene. Mlha se objevuje znenadání a je hustá jako mléko. Neklidný dům ožívá a cosi hrůzného se trpělivě připravuje na zásah. Kdo umře? Jaké neštěstí, jaká nehoda se stanou tentokrát? Konec je děsivý, ale logický... (12.04.2012)