Na vlastné nebezpečenstvo

"akční thriller", ROFL. A ta akce tam byla jako kde? Jeden vodopád a dva průjezdy menšími peřejemi. Na rozpočet se nikdo vymlouvat nemůže, když třeba v Maďarsku by dokázali za stejné peníze mnohem víc. Tady je problém už ve scénáři, či spíše v jeho neexistenci. Je tam načrtnuta nějaká prostá zápletka, která je natažená na 90 minut díky spoustě vycpávkových (i když docela pěkných) záběrů na plující raft a spoustě otravných "promítačkových" flashbacků, v závěru jedno "šokující odhalení" (které jsem dokonce i já uhodl předem, i když většinou tak geniální nebývám) a pak najednou konec. Herci hrají hrozně. U Rumunů to vypadá jako nadsázka, ale úplně stejně špatně hrají i všichni Češi. Stačí, když se podíváte na trailer, ty nejlepší záběry uvidíte v něm. Včetně záběru na sexy Rumunku v mokrém tričku, který byl evidentně udělán hlavně pro trailer. Ve filmu je sice taky, ale nedává tam žádný smysl, prostě je vlepen na náhodné místo filmu. (13.02.2008)

Pokud to měl být pokus o akční thriller, tak ten se teda zatraceně nepovedl. A už vůbec se nepovedla zápletka s odhalováním tajemství z minulosti. Myslím, že i sebenepozornější nebo duchem slabší divák hlavní pointu odhalil poměrně záhy. Co vyzdvihnout? Krobota - bez něj bych se ani nenasmál, což se u akčních thrillerů úplně dít nemá. Pěkná příroda, jedna pěkná rumunská a jedna pěkná slovenská herečka. Toť vše, jinak je to na hranici s odpadem. A korunu trapnosti nasazuje nepochopitelný jazyk, kterým se česká výprava domlouvá s domorodci, to byl takový problém, aby rumunští herci mluvili rumunsky a nasadily se titulky? Musel z toho vzniknout dementní guláš a slepenec slovanských jazyků a z rumunštiny nezbylo nic? (27.12.2017)

Reklama, muzikál, barevné obrázky.. a teď se Jirka Langmajer rozhodne zjistit, jak to kdysi bylo s jeho otcem. Ten se ztratil před dlouhými léty (proč až teď?) kdesi v balkánských peřejích. Má jen nahrávku (klišovitý zrnitý rastr tu leccos objasní a dost možná už leckoho nasere), tatíkův deník a vzpomínky. Záhada má být vyřešena skrze jednu cestovní „extrém“ kancelář, díky níž se vydá do nehostinné přírody a společnost mu budou dělat jeden drsňák-vůdce, slovenská naivka, zbabělý sobec a jeden profesor, přičemž tomu, kdo mu předával diplom, bych vyškrábal oči. Ale chyby hledat jinde. Ač by Renč točil třeba v Grand Canyonu, nebylo by mu to s tímhle prostinkým scénářem nic platné – je to smutný amatérismus nejhrubšího zrna, který je za hranicí snesitelnosti. Renč není soudný, když svůj snímek označuje jako akční dobrodružství. Je to výsměch, z kterého by byl otrávený i Steven Seagal. A je to velká škoda, protože Renč je jedním z mála českých tvůrců, kteří se NEBOJÍ. Ale tohle přehnal. Už úvod vypadá jako parodie, ale stále si pro uklidnění říkáme, že nás čekají ty okulahodící vodopády, sličné dívky, svižná akce.. jenže chyba lávky. Tuhle plácanou s pádly nezachrání ani vesnická děva s krásnou tvářičkou, která skočí hnedle k Langmajerovi do spacáku, natož balkánští vojáci, které tvůrci pojali coby tupé primitivy, kteří se tu prohání se samopaly a bezdůvodně kolem sebe střílí. A to je jen zlomek absurdit, které táhnou celý projekt ke dnu. Vyprázdněný obsah dalšího Renčova celovečerního snímku mají nahradit rádoby akční scény, jenže jsou suché jak Martini. Všechno, co měl předešlý Román pro ženy, tu schází. Únavných 90 minut jsem si jen klepal na čelo a to nekomentuju tu směšnou zpomalenou scénu pádu z vodopádu!! Ach jo.. (17.06.2009)

Mně to nepřišlo tak špatné. Zdařilé lokace, ponurá a tajemná atmosféra a řada zajímavých herců v nepříliš propracovaném příběhu. Renč natočil typ filmu, který nebývá často u nás k vidění a na diváky to nezabralo. Podle mě nebyli připraveni na dobrodružný příběh s banálním rozuzlením, ale přesto se zajímavou kamerou snímající zrádné peřeje a herce v neobvyklých rolích. (05.09.2010)

Chválím Filipa Renče za odvahu vyrukovat na českého diváka uchlácholeného hořkosladkými příběhy s čistě žánrovou záležitostí, která silně koketuje exploatací. Na vlastní nebezpečí je zjevnou variací na kultovní exploitation thriller Vysvobození Johna Boormana, se kterým toho má až nezdravě mnoho společného – motiv měšťáka vracejícího se do přírody, která pro zhýčkaného tvora není dvakrát přátelským místem pro rekreaci; nepřátelsky naladění tamní obyvatelé;zuřivá řeka, atd. Tahle podobnost by ani nemusela být na škodu, zdá se, že se Renč především snažil o poctu žánru – pokleslý pastiš – avšak jeho verze je v některých ohledech pokleslá až moc. Mám tím namysli především špatně napsané postavy, které v některých případech v kombinaci se špatným herectvím balancují na hraně trapnosti, dialogy jsou taktéž povětšinou zoufalé a, ačkoliv nejsem expert na jazyky, řeč tamního obyvatelstva se mi zdála být nešťastnou směskou ruštiny, češtiny a kdoví čeho ještě, přičemž všichni mluví tak, aby jim čeští návštěvníci a hlavně diváci bez problémů rozuměli…a působí to přinejlepším úsměvně. Samotný příběh je klasický vzhledem k žánru, což se z určitého hlediska dá brát jako klad, neboť jsem se při sledování párkrát přistihl, jak mě to opisování žánrových prvků vlastně docela bavilo. Film Na vlastní nebezpečí je poměrně zábavný i díky Miroslavu Robotovi, jehož postava je po většinu dění tak mimo, až jsem se musel smát. V jeho postavě se snoubí čecháčkovský šašek s žánrovým arogantním blbcem a skoro všechno, co řekne, je nechtěnou(?) perlou. Celé vyprávění je navíc ještě obohaceno o finální zvrat, který se však dá odhadnout hned v první třetině a abych se přiznal, v hlavě jsem si vymyslel ještě trochu divočejší rozuzlení (stále jsem čekal, kdy si ten dědula oholí plnovous...). Jakožto žánrového pokusu v české kinematografii si tohoto filmu vážím, z bažin průměru se však téměř po většinu stopáže ne a ne vynořit. 50% (21.06.2010)