Útek zo Sibíri

Zpočátku jsem se trochu bála, jak američtí herci zapadnou do ruského prostředí, zvlášť když jsem zjistila, že úvodní sekvence je natočena v polštině. Pak se mi ale dostalo vysvětlení; Ed Harris hraje Američana, který kvůli Stalinovým čistkám potencionálních cizineckých špionů skončil v gulagu také, a všechny postavy kolem něj proto mluví anglicky. Je pro mě sice trochu záhadou, proč tento status quo dodržují, i když dojde na dialog mezi Polákem a Rusem nebo dvěma Poláky, ale budiž, nebudu po jazykové stránce do Weirova filmu rýpat, protože o tom to zas tolik není. The Way Back je o útěku, překonávání limitů a o tom, že ne všichni do konce dojdou. To vše doplněno o hezkou kameru a záběry krajinek, ne však o nějaký úžasný psychologický vývoj nebo napínavý, nepředvídatelný děj. (Celý ten film je vlastně o tom, že postavičky putují dál a dál a sem tam někdo odpadne.) Na jedno pokoukání fajn, vidět to ale znovu, šla bych možná s hodnocením o hvězdičku níže. (13.01.2011)

Pro Weira mám slabost, ale v The Way Back sáhnul vedle. Já si totiž hlavně myslím, že nebylo rozumné se něco podobného vůbec pokoušet natočit. Paradoxně z podobného (respektive opačného) důvodu, kvůli němuž jsem zpochybňoval 127 Hours. V poslední boylovce bylo příběhu na celovečerák příliš málo, v Útěku je ho příliš mnoho. Film tak působí jako ledabyle sestříhané úseky děje z mnohem delšího filmu. A nemůžu říct, že bych se u něj bavil, natož že by se mu povedlo vyvolat ve mně touhu vidět prodlouženou (=celistvou) verzi. Po těch 133 minutách jsem se cítil skoro tak vyčerpaně, jako kdybych ten pochod sám prožil. Což se mi jako divákovi milujícímu pohodlí nechce oceňovat. (21.04.2011)

Nesmyslně sestříhaná první polovina, která nenechá rezonovat jedinou scénu, se bije s překrásně rozmáchlou druhou půlkou, která ždíme limity širokoúhlé kamery na maximum, ubírá Weirovu filmu ve finálním hodnocení body i přes to, že své hrdiny dokáže představit několika slovy a donutí vás je mít rád i bez toho, aniž by nějak razantně dramatizoval scénu; na to si vystačí se skvělými herci, pár omrzlinami a opuchlými rty od sucha. (13.10.2011)

Cesta. Zajímavá spíše nezáviděníhodnou situací poutníků, než dějem samotným, a to je ten zásadní problém. Nuda je pořád silný slovo, ale spád od začátku do konce filmu celkem stabilně klesá. Obsazení bych taky ještě posílil, zavání to unylostí. Ale "dík Bohu" za Farrella, ten se tu hodně vyznamenal. Pak už zaujme jen Harris a modroočka z LOVELY BONES. (13.04.2011)

Nechybělo moc a dal jsem plný počet. Casting je perfektní (Farrella i Harrise ovšem zastínila mladá Saoirse, která, už jsem o tom pevně přesvědčen, to někam dotáhne), přírodní scenérie jsou překrásné (hlavně hory) a po většinu filmu jsem se nenudil. Jenže když to skončilo, tak to ze mě vyprchalo strašně rychle. Pamatuju si, že Bílé peklo na mě udělalo mnohem větší dojem. Ale to bude asi má jediná výtka vzhledem k tomuto filmu. Tohle je hodně dlouhá cesta, kterou si za nějaký čas určitě zopakuju, a uvidíme, co to se mnou udělá na druhé zhlédnutí. 80 %. (12.07.2011)