Bátoryčka: Krvavá grófka

Táto Bathory nie je síce tak opulentná ako Jakubiskova ale je rovnako zlá. Delphy by si s ním mohla podať ruky v sprznení a absolútnom nezvládnutí historickej témy a reálií tej doby. Takmer celý dej je vystavaný na legendách a fiktívnej postave Štefana Thurzu (áno palatín mal syna, Imricha a v čase predmetných udalostí mal asi 10 rokov) a akéhosi podivného SM grófa Vizaknu (kde ho nabrala a aký mala jeho postava zmysel?). Škoda, Báthoriovej príbeh je aj na základe jasných faktov tak zaujímavý a desivý, že nepotrebuje pridávať vymyslené konšpirácie a potrebuje konečne kvalitné filmové spracovanie. (10.01.2012)

Julie Delpy sa mi sem nijako nehodí. Ani fyzicky, ani herecky. Režisérsky už vôbec nie, filmu chýba tempo aj gule a rozpočet bol podľa všetkého pomerne skromný. Zároveň je to vo viacerých ohľadoch rozprávka plná anachronizmov a s kopou logických dier. Ktoré má však aj samotná legenda o Krvavej grófke (ako to už s legendami býva:-). Jakubisko je síce fantasta, ktorý mnohým nesadne, ale tému Báthoryčky zvládol o sto percent lepšie ako ambiciózna Francúzska, ktorá o stredovekom Uhorsku nemá ani šajn! (19.02.2010)

Jednodušší, naivnější, levnější a celkově horší verze příběhu o Bathory, která existuje jen proto, aby byl konečně doceněn Jakubiskův projekt. V téhle verzi je zajímavá pouze shodná snaha vyprávět příběh nikoli o krvelačné bestii, ale o mocné ženě, která byla ve své době výjimečnou osobností. Ale veškeré složky filmu, počínaje herci a nekonče výpravou, zcela selhávají. Hlavní dějová linka začíná až po smrti Nádasdyho a hraběnka se velice rychle stává marnotratnou stárnoucí milenkou 21letého zajíčka. Dost už bylo fiktivních milenců po boku významných ženských osobností minulosti i současnosti! Takovou scénáristickou berličkou se spíše poukazuje na bezradnost než na cokoli jiného. Dialogy navíc připomínají staré televizní klepy a nikoli život u dvora. Dále těžko mohu uvěřit zámožnosti Erzsébet, když se ve svých střízlivých kostýmech evokujících západní Evropu (kde jen je ta jemná linka mezi Uhrami zmítajícími se boji s Turky a Vídeňskou smetánkou, kterou tak přesvědčivě zosobnila Anna Friel?) pohybuje ve zcela prázdných interiérech i exteriérech. Pakliže si někdo dáte tu námahu, zjistíte, že v posledních 50 letech vzniklo o Bathory hodně balastu, ale až nyní je možné realizovat takové filmy alespoň na reálnějším základu. Děkuji tedy Julii Delpy za snahu. (08.11.2009)

Tahle verze příběhu o Alžbětě Báthoryové je mi bližší než ta Jakubiskova, takže podle toho hodnotím.. Julie Delpyová je velice zajímavá osůbka, v některých momentech působivá a okouzlující, v jiných odpuzující.. Daniel Brühl jako fiktivní milenec uvěřitelný (telátko).. Pravda by mne zajímala, ale kdo by mi ji mohl říct? (15.06.2021)

Průměrný film, který nikterak nevystrkuje růžky z celé řady svých kolegů, jenž se zabývali stejným obsahem. Julie Delpy se sice snažila co nejlépe vykreslit krvavou hraběnku, všechny její starosti i slasti, ale svým výkonem (jak hereckým, tak režisérským) mě nějak zvláště neokouzlila. Místy však dokázala vytvořit docela zajímavou atmosféru a to především na začátku filmu a posléze v mučírně. Ponurá stránka tohoto příběhu je však až moc na můj vkus potlačena do pozadí a převyšuje zde romantika. Chápu že režisérka je ženská, která to chtěla hrát u diváků na city ( dokonce se i několikrát svlékla), ale já přitom několikrát málem usnul. 5/10 (27.07.2011)