Krokodíl zabijak

Vzhľadom na rok výroby a skutočnosť, že sa jedná o taliansku produkciu hodnotím Krokodíla zabijáka pozitívne. Megakrokodíl vyzerá na svoju dobu dosť dobre a Taliani sa s ním neboja vytasiť už od počiatočných sekúnd, čo je oproti mnohým iným béčkovým monster/animal hororom, ktoré so svojou príšerkou otravne vyčkávajú až do záverečného finále určite pokrok. (04.10.2010)

Bídná 80.léta v italské horrorové kinematografii přinesla mnoho špatného, ať už zmutované krokodýly, přerostlé žraloky a nebo nenažrané kanibaly. Do těchto vod patří i zdejší krokodýl zabiják, který reprezentuje špinavé dno téhle stoky. Dějové snesitelné, jinak ale neskutečně debilní výplach, kterému nasazuje korunu na hlavu těžce nesnesitelná poslední třetina. Hořícího krokodýla s kůži z kevlaru, který miluje surfing, jsem teda vážně ještě neviděl... (01.09.2012)

Atmosféra filmu se po celou dobu vezla na stejné vlně a divák se mockrát nějakého momentu překvapení či lekavých scén nedočkal. Tvůrci totiž nechali svou obrovskou maketu krokodýla kroužit kolem své oběti, pak cvaknou čelisti a nebohý člověk zmizí pod hladinou. Nic moc zajímavého. Ještě horší byly pasáže, ve kterých zabiják nefiguroval. Tyto scény byly nejen plné nudného kecání, ale vůbec nic důležitého jste se v nich ani nedozvěděli. Pojďme však k těm příjemnějším věcem: celý film je totiž nabitý komickými prvky, které nenechají nikoho v klidu. Nevím jestli to byl úmysl režiséra, ale když už nedokázal diváky vyděsit, tak je stoprocentně dokonale pobavil: Spíše bych ho označil za ‘‘hororovou parodii na krokodýlí filmy‘‘. Smát se u něj určitě budete o tom žádná, ale bát se? Leda tak desetileté děcko! Když spočítám všechna pro a proti, vyjde mi z toho trochu horší průměr. (13.01.2010)

To ať se na mě nikdo nezlobí,ale u tohohle kousku už nejde přihlédnout ani na rok výroby...Tohle byla prostě naprostá debilita s totálně gumáckými herci, kroklodýlem,který vypadal jako sádrová figura,ani gore zde nebylo povedené...Dialogy víc než záchodové...Marně jsem na tom hledal alespoň něco,co by stálo za jednu hvězdu.... (25.03.2010)

„Kto je to, ten Joe?“ – „Ostrý chlapík.“ – „Môžeme si ho kúpiť?“ – „Zabil by ťa už len za tú myšlienku.“ Toto je jeden z tých filmov nášho detstva, ktorý nám uviazol v pamäti vďaka nezabudnuteľným scénam, čo samo osebe ešte neznamená, že je to kvalitný horor. Pamätám si, že som to videl ako žiak základnej školy na videu a nikdy som neodkázal zabudnúť na legendárnu scénu, v ktorej beštiálne charizmatický lovec vraždí krokodíla ľudožrúta a ten sa s ním ponára do desivej bažiny. Najbližšie som si Krokodíla zabijáka pozrel o 15 rokov neskôr, povedzme okolo tridsiatky a prekvapilo ma, že bol oveľa lepší, ako mnohé neskoršie krokodílie krváky (á la séria Jazero). Atmosféra sa dá krájať vďaka hudbe Riza „Kanibali“ Ortolaniho (občas vykráda Williamsove motívy z Čeľustí, tak ale čo), exotická výprava je pôsobivá (prostredie džungle, mútnych riek a močiarov tomuto druhu zvieraťa fakt sedí), krokodíl poctivo vyrezaný z dreva (alebo tak aspoň pôsobí), vraždiace scény riadne krvavé (gore robil renomovaný taliansky maskér Giannetto De Rossi - ZOMBI 2, THE BEYOND) a samozrejme geniálny Ennio Girolami. Je to rovnaké béčko, ako Aligátor, ale rovnako, ako on, i ono má aj po rokoch (pre fanúšika žánru) niečo zubaté do seba. (29.08.2007)