Aligátor

Asi jeden z prvních hororů na VHS, který jsem na začátku devadesátých let viděl. V té době to samosebou byla pro většinu západní filmovou produkcí nepolíbených videonadšenců naprostá pecka. Od té doby jsem si však tuhle filmovou vzpomínku nikdy neoživil. A hm, žádné velké zklamání či prozření se nekonalo. Povedené hororové béčko až tedy na trapně přestřelené grande finále, kde prostě musel sežrat či svým ocasem umlátit zejména všechny sviňáky. Do té doby plynul příběh jen s několika málo ee výstřelky (lovec Pampalini) vcelku záživně, místy i napínavě, někdy svou krutostí dokonce překvapil (dítě!), Nebýt onoho zbytečného "masakru" na svatbě, vyvěsil bych i čtyřhvězdí. (25.03.2020)

Tak tuto klasiku som videl velmi davno,no a kedze som si ju uz nepamatal,dnes si to moje oci opat pozreli a nelutujem,na tu dobu a na tie roky fakt vydareny film,aligator je super a v ramci animal hororov je to urcite nadpriemer a pustil som aj dvojku,ktora je sice slabsia,ale aj tak nostalgia ako hrom...:-) (10.03.2022)

Sakra, tak tohle byla fakt jen matná vzpomínka z dětství, kdy jsem s nadšením v roce 1995 jako malej potichu šel do obýváku, zapnul lampičku a s nadšením sledoval na začínající TV Nova Aligátora a měl u toho příjemný feel. To byla taky jediná a poslední vzpomínka takže pragmatické tři hvězdy, které musí nemilosrdně dolů a na jedné nezůstanou jenom kvůli roztomilé Robin Riker, která je jedním z mála pozitivních věcí. Na začátku se film ještě snaží držet nějakou úroveň, napětí či snad dokonce náznak hororu, ale postupem času dostáváte příšerný céčkový brak. Ono to má teda svoje momenty, malé dítě které je hozené do krku přímo Aligátorovi, náznaky atmosféry, roztomile úchylný Henry Silva a v hlavní roli oscarový Robert Foster. Ono se to vyloženě okatě snaží napodobit úspěch Čelistí a vykrádá je to záběr od záběru, jenže Lewis Teague může mít k ruce dobré herce, ale s mizerným scénářem a hrozivě nízkým rozpočtem se mu míchá občas solidní Animal horor/thriller s naprostým céčkovým trashem přesahujícím jakékoliv mé chápání. Aligátor měl být odpovědí na žraločí úspěch Spielberga, ale je na něj po právu zapomenuto. Pokud máte hezkou vzpomínku z dětství na noc, lampičku, CRT Teslu a "solidní" horor, neničte si ji jako já dnes po téměř 30 letech. Za což děkuji Filmožrotům, protože mi tohle céčko svým článkem z minulého týdne připomněli. Teague natočil pár solidních béček, ale tady byl vedle. Hrozivě vedle. Dvojku si radši opakovat nebudu. 45%. (23.02.2023)

Rodiče malý holčičce koupili v ZOO malého aligátorka. Aligátorka spláchli do záchoda. Aligátorek zůstal ve stokách. Do stok začali vpouštět toxický odpad. Aligátorek rostl a rostl až se z něj stal pořádný Aligátor. Ježiši Kriste může někdo vymyslet i takovouhle zhovadilost? A ještě aby z toho vzniknul takovej kult? Občas vznikne kult ze zajímavého filmu, každopádně většinou stojí, lidově za hovno, stejně jako tenhle. I když je legrační sledovat, jak jsou lidi proti tomuhle aligátorovi tak bezmocní, každopádně tenkrát to musel být hit zaručenej. Dneska když to vidím v televizi kroutím hlavou, ale to se podle mě dalo čekat. (02.05.2008)

Zábavné béčko pohrávající si se známou městskou legendou o kanalizačních krokodýlech. Nechtěný domácí mazlíček se po spláchnutí do záchodu dostane do kanálu, kde ho místní chemická firma nechtěně vykrmí odhozenými mršinami zvířat, na nichž testovala růstové hormony. Malý krokodýl následkem toho vyroste do gigantických rozměrů a začne se postupně prožírat z nejnižších pater společenského žebříčku až do těch nejvyšších. Scénář Johna Saylese překvapivě není vůbec hloupý. Ve skutečnosti jde o vtipnou společenskou satiru. Aligátor si nejdřív bez povšimnutí pochutnává na dělnících ve stokách. Pak vyleze v noci do ulic a začne si dávat k večeři střední třídu. A teprve, když se vrhne na ignorantskou elitu na předměstí, tak doslova vyleze na světlo. Aligátor není strašidelný horor, ale horor se smyslem pro humor. Pokud jste si u monster filmů někdy lámali hlavu např. nad tím, jak to, že v nich nejsou žádné monstrózní exkrementy, tak Aligátor názorně dokazuje, že i monstra vykonávají potřebu. Jde o sebeuvědomělé béčko, které si vychutnává žánrová klišé s velkým nadhledem. Když se na scéně objeví rasistický a sexistický lovec zvířat, zkorumpovaný starosta nebo trýznitel malých štěňátek, je vám jasné, že se na plátně příliš dlouho neohřejí, ale o to víc se těšíte na moment, až se dostanou aligátorovi do tlamy. Film zároveň baví důvtipnými odkazy pro filmové fajnšmekry. Např. graffiti v kanále prohlašující, že „Harry Limes žije“, odkazuje na postavu Orsona Wellese ve Třetím muži, která byla zabita v kanále. (13.05.2020)