Pevné puto

Zahraniční negativní divácká i kritická odezva byla založena na srovnání filmu s knihou, ale i sam o sobě bez znalosti předlohy snímek nefunguje. Svým efektním, nikoliv však efektivním stylem se snaží působt hluboce a zprostředkovat emoce, jenže dál než k banálním myšlenkám o smíření se se smrtí a smrtelností se nedojde, prožívat jde jen s trojrozměrnými postavami, ne s tezovitými figurkami navlečenými do klišé a ocitajícími se v předigitalizovaných prostředích. Nejhorší je, že i přes úpornou snahu příliš na jistotu obsazených herců to celé selhává jako vyprávění, protože zásvětní rovina nemá jasně definovaný svět s vlastními pravidly a ta skutečná má řadu postav, motivů i prvků, které se objevují, jak se to zrovna hodí, bez jakékoliv vnitřní logiky. Několik dobře inscenovaných žánrových scén funguje ok, jenže když ono má jít v prvé řadě o myšlenku a emoce, vyjeví se PEVNÉ POUTO jako ukázkový příklad ecovského midkultu. Holt návrat k NEBESKÝM STVOŘENÍM se nekoná, naopak je patrná neznalost míry a ztráta soudnosti, která je pro Jacksonovu postprstenovskou tvorbu charakteristická. Je to velice hloupá, po hromadě nedržící a svou okázalostí ubíjející manýra, u níž pobaví jen odkaz na PÁNA PRSTENŮ a Jacksonovo cameo. Fňuk. (03.01.2010)

Daleko lepší než Tarsemův Pád, ale už to, že pro tohle srovnání musím sahat (těžce pokulhávající scénář má zachránit hodně moc barviček), není dobrá vizitka. Po super úvodu nastupuje pocit, že Jackson a spol. vyházeli z určitě brilantní předlohy všechno zajímavé, a zbyla jim tak hrstka za sebe nalepených sekvencí (Susie objevuje nový svět, tatínek pátrá, babička likviduje domácnost atd.), které bez náznaku atmosféry nebo emocionálního dopadu jen plují kolem vás. Občas se sice vynoří skvělá scéna nebo záběr (který na 90% znáte z traileru :), celý film ale drží pohromadě spíš na dobré slovo. Samozřejmě Jacksonovo, každopádně jsem doufal, že si zakřičí daleko víc. P.S. Upřímně bych ocenil tak dvakrát delší Director's cut, třeba by to do sebe nějak zapadlo... (04.01.2010)

Moc dlouhé, místy velmi nezáživné, plné obrazů, které by se možná na fotografii vyjímaly lépe. Občas mi to přišlo jako dva tři filmy smíchané dohromady. Jediné, co mi v tomhle filmu sedělo, byla hudba, dokonale uměla doplnit ty obrázky, které mi film chtěl ukázat. Ty obrázky uměly být pěkné, ale jako 135 minutový film nefungují. Umí to být dojemné, ale to každý film, kde zavraždí něčí dceru, kde mluví zesnulý o odchodu, tom konečném. Možná jsem moc čekala něco více jiného, něco více napínavého, něco s lepším příběhem; tenhle moc dobře nešlapal, navíc ten konec tomu moc nepřidal (to chtěl tvůrce říct "Boží mlýny melou"?). Lepší 2*. (28.06.2010)

Je fajn, že Jackson jede proti zažitým konvencím při budování napětí. Po chvíli vás ovšem všechny ty makro detaily digitální kamerou a bezpohlavní nebeské výjevy začnou ubíjet stejně jako smutný kukuč nebohého táty od rodiny. Řemeslná síla a řvoucí kotel nápadů, hlavní devizy kdysi nápaditého režiséra, dostávají po několika výborných jednotlivostech (přípravy vraždy, kukuřičné pole) těžký knokaut od vycizelované nebeské selanky. Jak moc tomu chybí silná umělecká vize si člověk uvědomí u bezradné montáže Susan Sarandon i dalších zbytečných exkurzů do duhového nebe. A u toho rampouchového konce se máme vážně ukájet tím, že na každého jednou dojde? (03.01.2010)

Ani na moment nepochybuji, že Peter má velkou fantazii a umí jí krásně zprosředkovat nám, divákům a za to ho taky patřicně uznávám. Nicměně tady právě ten fantasy prvek s mezinebem nebo co to bylo, byl sice skvělý, vizuálně i vypravěčsky, ale až příliš tupil napětí a promíchaval emoce. Zřejmě bych chrochtal blahem, kdyby se film zaměřil jen na pátrání vraha, takhle to taky nebylo špatný, ale místo skandovanýho chrochtání, jsem si u TV jen tak pochrochtával. Stanley zahrál skvěle a Saoirse byla taky výborná, hlavně jak byla v tom podzemí, tak skvěle zahrála tu proměnu z prvotního nadšení v strach. (01.04.2011)