Surfaři

Příjemný rodinný film na sobotní dopoledne. Trochu plochý jako surfařské prkno, ale myšlenku má… i když zřejmě byla jen záminkou k natočení exhibice osvalených polonahých mládenců. Dokonce i když dva hlavní hrdinové spolu vedou dialog… mezi nimi je v záběru polonahý svalovec bedlivě zkoumán dívčím dorostem. Špatný film to není, ale stejně dobře se pobavíte, pustíte-li si na svém kompu spořič obrazovky (s obrázky surfařů ;o). O hodně více se pobavíte, pustíte-li si Ovečku Shaun. (02.07.2011)

Bože, to je na kapesníček. Když se dva kluci dokážou seznámit i jinak, než (pod vlivem) v zahuleným gay baru, v setmělým parku, na veřejných záchodcích nebo prostřednictvím ubíjejícího internetu, tak si s chutí zavzpomínám na první lásku z knihovny a hodnocení nezaručuju objektivní :). Mínusem je - SPOILER - sladký happy-end a mírně neoriginální děj, najdou se i ryze špatná místa (prostě tam nesmějí děti, prostě proto, prostě protože jsem to řekla, prostě protože jsme to potřebovali do scénáře). Nicméně vše povznáší za každé situace totálně sexy Trevor Wright, který je skonzumovatelný i po nejedné nuzné noci strávené v autě. Aby toho patosu nebylo málo, tak hlavní hrdina má navíc výtvarné nadání (jak citlivé) a je tak oduševněle obětavý, že "pro rodinu" potlačuje i sebe sama (přijetí na VŠ). Nicméně já jsem byl v devatenácti naprosto stejný jako on (kde já bych dneska mohla být, kdybych si tenkrát vzala Pištu Hufnágla), tak tu pětku prostě vysolím. Mimochodem - díky za každý vkusný film o gayích, co maj koule. Super dabing (Jan Maxián). (06.10.2014)

Citlivý příběh o rodině (nefunkční), kamarádech (funkční) a lásce (funkční - někdy). Jen výjimečně si přeju, aby byl daný film delší, ale u dlouhometrážní, během tří týdnů natočené prvotiny Američana Jonaha Markowitze (jinak taky prvního filmu z dílny americké gay kabelovky here!) mě napadlo, že by možná fungoval i jako pilotní díl seriálu. Leč není to tak, tenhle slušně rozjetý, slušně obsazený a slušně natočený sociálně-dramatický kousek o strastech mladého umělce-sprejera/taggera Zacha (nikoli nezkušený, i když hlavně seriálový Trevor Wright) po necelé hodině a půl definitivně končí a na seriál o gay páru vychovávajícím syna si tak budeme muset ještě chvíli počkat. Každopádně je dobře, že Shelter není jen "nějaký kalifornský gay film" a - jak říká i sám režisér - už vůbec ne jen "coming out film o surfařích". Třeba postava Shauna (zkušený Brad Rowe, mmch o 12 let starší než Trevor) totiž nabízí mnohem více, než že "jen" otevře Zachovi oči v tom prvoplánovém, citovém smyslu. V podmanivě nasnímaném San Pedru - a za někdy podbízivé, ale fungující hudby - tak nabízí režisér Markowitz, který film i napsal, hlavně příběh - a i když zpočátku nevypadá příliš originálně, vězte, nakonec stojí za to ho vyprávět i shlédnout. Shelter je nejsilnější v momentech, kdy se moc nemluví a Markowitz může předvést, co umí (až dojemně čisté jsou sekvence o chemii mezi oběma hrdiny, ale i vybrané záběry - scenérie města, snímání moře, sprejování). Markowitz si na pomoc bere obstojné herce a nabízí širokou paletu postav, i když solidně rozvinout nechá jen některé z nich (Zach, jeho bejvalka Tori). Ostatní buď nechává nesnesitelně jednorozměrné (protivná Zachova sestra), jiné zase jen načrtne a bohužel jim nevěnuje víc místa (Zachův nejlepší kámoš Gabe či Zachův otec). Pan Markowitz tak musí směrem na velké plátno urazit ještě dlouhou cestu, ale i tak vykročila společnost here! dobrým směrem, zaplať pámbu za takové filmy. Zvlášť když si třeba vzpomenu na "nějaký kalifornský gay film" Holding Trevor (r. Rosser Goodman) z téhož roku, ale od konkurenční společnosti TLA, běhá mi mráz po zádech. Brr. (25.12.2008)

4,5* Chvíli potom, co jsem viděl tuhle gay romanci na pozadí sociálního dramatu, jsem měl možnost shlédnout i film Tan Lines - tedy další gay-interested movie o mladých lidech, jimž je Wind-surfing skoro vším. Tedy opravdu jen skoro. Přece jen si ještě najdou čas i na svůj osobní život a další věci :-) Nabízí se tedy srovnání těchto dvou filmů. Natočeny byly přibližně ve stejnou dobu s přibližně týmž rozpočtem. Zatímco Shelter se pouští, alespoň co se týče režie a scénáře, mainstreamovou cestou, Tan lines se snaží působit nezávisle, undergroundově a alternativně. Mainstreamové romance nijak moc nemusím, ale Shelter mě přesto zaujal. Věrohodné herecké výkony, uvěřitelný scénář, dialogy jako odpozorované ze života a poměrně věrný portrét okolní společnosti, která se něčemu neobvyklému a novému samozřejmě vzpírá. Když se k tomu navíc přidá dobře vybraná hudba a výborná práce střihače s kameramanem, kteří obzvláště v bezeslovných sekvencích opravdu působivě zachytili magii sblížení dvou hlavních hrdinů, musím říct, že jsem odcházel málem rozechvělý a to se mi opravdu moc často nestává. Tedy všechna čest. Vrámci žánru patří Shelter ke špičce a nevidět pár ještě o chloupek lepších filmů, dal bych i víc. Ale přeci jen je to romance:-) Jinak tomu bylo u Tan Lines. Alternativní přístup k filmařině mi nevadí, ale to, co předvedl pan Aldridge, to byl spíš nekonzistetntní slepenec, než cokoliv jiného. Trocha toho surfování, trocha tápání, trocha romance, nezbytné pochyby o vlastní orientaci a pár naprosto zbytečných pasáží. Formu filmu mi nebylo dopřánu pochopit. Přišlo mi, že když režisér neví kudy kam, použije animované sekvence a komentuje jimi či posunuje jimi děj. Proč to ale dělá zrovna takhle, to nevím. Asi aby to vypadalo undergroundověji. Spousta postav je ve scénáři jen do počtu (viz ty věčně poflakující se důchodci a důchodkyně). O psychologii postav raději nemluvme, neb bychom žádnou nenašli. Hlavní hrdina si vlastně celý film neví rady, kde vlastně zakotvit a jeho několikeré proměny ze straight chlapíka na gaye a zpátky jsou tak náhlé, jako infarkt myokardu. A závěrečná pointa filmu je pro diváka tak neočekávatelná, že na ni snad museli přijít na place během rauchpazy přímo při natáčení. Až na pár zajímavých sekvencí, které zachraňuje Jed Clarke svým slušným hereckým výkonem, byl pro mě Tan Lines velkým zklamáním. (02.03.2009)

Ta pohodovost, která si proplouvá skrze celý snímek, je nakažlivá. Rozhodně se nejedná o výjimečný snímek. Setkání po letech, pár piv, touha po lepším životě, vztahy, vztahy, vztahy, že by láska?...ale jděte. Nicméně jsem se v té chvíli prostě nechala unášet a i přes ne moc přesvědčivé herecké výkony to šlo. Chuť se na to podívat znovu nemám a nejspíš ani mít nebudu. (18.03.2013)