Ďáblova dílna
Die Fälscher
Die Fälscher
The Counterfeiters
The Counterfeiters
Réžia:
Stefan RuzowitzkyScenár:
Stefan RuzowitzkyKamera:
Benedict NeuenfelsHudba:
Marius RuhlandHrajú:
Karl Markovics, August Diehl, Devid Striesow, Martin Brambach, August Zirner, Sebastian Urzendowsky, Andreas Schmidt, Tilo Prückner, Veit Stübner (viac)Obsahy(2)
Berlín roku 1936. Původem ruský malíř Salmon Sorwitsch je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě. Sám si vyrábí bankovky, které pak otáčí v kasínech. Život mu ale nastaví tu horší tvář, to když je při vlně represí vůči židům zatčen a transportován do Mauthausenu. Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší, na svůj definitivní konec. Život má pro něho ale ještě jedno překvapení. Společně se speciálně vyškolenou skupinou vězňů je vybrán na supertajný projekt – padělání bankovek nepřátel říše. V přísně střeženém místě pracují na výrobě stovek miliónů falešných liber a dolarů, kterými chtějí nacisti zavalit zahraniční trhy a způsobit tak zhroucení ekonomiky. Pro těch pár vyvolených se stává padělatelská dílna jakousi zlatou klecí, ve které je o ně sice dobře postaráno, ale cesta odtud vede zase jen do plynové komory. Není v zájmu, aby se o tajném projektu dozvěděl svět.
Film je natočen podle vzpomínek Adolfa Burgera, který byl jedním z vězňů nasazených na tajný program a shodou velkých náhod se mu podařilo přežít. Jeho kniha ĎÁBLOVA DÍLNA nyní přichází ve filmové podobě do kin. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (292)
Ďáblova dílna je netradičně odvyprávěný příběh z koncetračních táborů, který nepoukazuje (jako mnoho jiných obdobných filmů) na hromadné vraždění Židů v plynových komorách, a právě díky tomu je tento film něčím výjimečný. Nabízí se nám pohled na padělatelskou dílnu situovanou v samotném centru ďábelských osidel nacistického Německa a my máme možnost sledovat rozvíjející se psychologii různorodých postav. Co je vlastně špatné a co je dobré? A proč vlastně neudělat něco špatného pro své vlastní dobro? Zkrátka film, který mě díky své syrovosti, skvělým hercům a hudbě donutil zamyslet se (už po několikáté) nad naprostou nesmyslností 2. světové války. ()
Filmů o holocaustu a světě koncentračních táborů za 2. světové války vznikla už spousta, včetně vysokorozpočtových, efektně natočených děsivých podívaných, a filmový divák je už tím viděním náležitě namlsaný. Přijít s něčím novým je těžké, ale Ruzowitzkému se to podařilo. Pokud se dá Ďáblově dílně něco vytknout, pak je to malý, typicky Evropský rozpočet, který neumožňuje žádné velkoryse natočené davové scény, panoramatické záběry a vizuální orgie. Je to malý film, který stojí na silném příběhu, zajímavě načrtlých postavách, kvalitním herectví a v neposlední řadě na tom, že vychází ze skutečné události, a tvůrci se mimochodem drželi reality věrně. Příběh skupiny vězňů, kteří pro nacisty uprostřed vyhlazovacího lágru v přísné izolaci a maximální konspiraci vyráběli falešné peníze, dokáže nabídnout spoustu absurdních momentů, kdy např. se projevují stavovské rozdíly mezi profesionálním zločincem a bankéřem, kteří se sejdou v jedné cele při společném úkolu znehodnotit měnu. Výborný tah bylo učinit hlavním hrdinou nikoliv idealistického politického vězně, ale cynického příslušníka galerky, který má velmi svérázný smysl pro čest a je vybavený pro přežití v extrémních podmínkách. Mezi padělatelem Sorwitschem, mladým komunistou sabotujícím výrobu a esesákem, který dohlíží na padělatelskou dílnu, se odehraje zvláštní psychologický zápas o přežití a co nejdůstojnějším vyrovnáním se se svým podílem na práci pro nacisty. Celkový dojem: 90 %. ()
Další z řady německých filmů, který reflektuje pohled na 2. světovou válku. Téma se mi ovšem tentokrát zdálo trochu nevyužité. Z největší padělací akce za 2. světové války se totiž dalo udělat mnohem víc. Navíc ten herec z Komisaře Rexe mi do tý role moc neseděl. Pád třetí říše nebo Napola jsou zkrátka lepší. ()
Nekvalitně natočený film, ve kterém se nestane vůbec nic zajímavého. A celé to má ošklivý vizuál. Salmon Sorwitsch byl za druhé světové války králem padělatelů. Jeho židovský původ ho dostal až za brány pekelných koncentračních táborů. Tam ho párkrát přetáhli obuškem přes hlavu, abychom věděli, že život v koncentráku je krutý, jinak hodoval, náckům kreslil obrázky a posléze na jejich příkaz pro ně vyráběl bankovky různých měn. První velká potíž nastala v samotném představiteli hlavní role. Ve tváři Karla Markovicse jsem marně hledal jakékoliv ruské a židovské rysy. A jelikož ve filmovém světě ztvárnil nacistického ministra propagandy Goebelse, tak daleko lépe by se svým vzezřením zapadl do tábora nacistických pohlavárů. A špatný výběr na hlavní roli korunovalo jeho úděsné herectví, kdy si celý film vystačil s jedním kamenným výrazem. Dalším problémem byla slabá výpravná stránka filmu. Kulisy obávaných míst sestávaly z ledabyle stlučených prken příbytků vězňů, kdy se v podstatě nevyskytoval nějaký komplexní záběr celého areálu. A nějaká hrůza z vyhlášeného místa smrti na mě fakt nedýchla a nedolehla ani omylem. Vězni dobře živení, žádné hladové dny se zrovna moc urputně nekonaly. Celý film má formát nekvalitně natočeného televizního filmu, kdy všichni účastníci odvádějí průměrné až nevýrazné herecké výkony. Z postav mně žádná neutkvěla v paměti. Dost směšně působily, to se mně opravdu chtělo smát, některé skutečnosti, jako třeba když padělané bankovky byly (záměrně) podstoupeny kontrole expertů nad experty a nikdo nepoznal, že se jedná o falsifikáty. Neskutečně debilní! Nejlepší byl námět, na poměry žánru poměrně neotřelý. To by se ale musel k jeho realizaci najít kvalitní režisér. Stefan Ruzowitzky nedisponuje zajímavým režijním rukopisem. Ve výsledku je film pěkný blábol. 4/10 ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (9)
- Koncentrační tábor Sachsenhausen se nacházel přibližně 35 km severně od Berlína. Jeho stavba byla zahájena v létě roku 1936. Táborem prošlo za dobu jeho existence přes 200.000 vězňů. Zhruba 35.000 jich bylo usmrceno. (blackrain)
- Adolf Burger, podle jehož knihy byl film natočen, byl československý typograf a vězeň č. 64401. (blackrain)
- Toplické jezero bylo tajemným místem ukrývajícím nacistická tajemství. V letech 1945 až 1965 bylo u něj zavražděno nejméně osm lidí, kteří se odvážili odhalit rouškou tajemství ukrývajících se v hlubinách. Jedněmi z nich byly bedny napěchované falešnými bankovkami - důkazy a pozůstatky akce Bernard. (Rodriguez)
Súvisiace novinky
Oscary 2008 - Výsledky
Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (viac)
Nominace na Oscara
Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (viac)
Jeden z nejlepších padělatelů 30. let minulého století doplatil na politické změny - a skončil místo v kriminále v koncentráku. Podle jeho knižních vzpomínek vznikl tento film. Adolf Burger si užíval - díky svým dokonalým padělkům bankovek si žil na vysoké noze, v Monte Carlu utrácel peníze v kasinu, než ho však objevili nacisté a šoupli za katr. Vlastně ne, do koncentráku. Zde však díky svým znalostem neměl holou pryčnu a nic k jídlu - musel pro Němce vytvořit dokonalé padělky britských liber a amerických dolarů, které nacisté chtěli použít k rozvrácení ekonomiky anglosaských zemí. Burger dostal k ruce další vězně a všemožně se snažil práci zdržovat, a když už musely být padělky hotovy, alespoň nevytisknout tak velké požadované množství. Proti němu stojí další vězeň, který jejich práci sabotuje, protože se příčí jeho přesvědčení pomáhat nacistům jakýmkoliv způsobem. Nakonec si ale všichni padnou do náruče... Poněkud zlehčuji film, který dostal Oscara za neanglicky mluvený snímek, ale přece jenom mi celkové vyznění přišlo poněkud divné - tak máme tady maníka, co si užívá života, koncentrákem propluje bez škrábance, a pak zase žije svůj život. Pobyt v lágru ho nejspíš nijak nezměnil, nějakou vnitřní linii a vývoj postavy necítíme. Díky jeho postavě se tedy zdá, že kdo umí, umí, a film oslavuje podobný způsob života. Ve stejném koncentráku, na druhé straně zdí, jsou však podvyživení vězni, skuteční vězni. Ti nemají gramofon, ani ping pong. Žádná měkká lůžka a pelestě. A když na konci války strhnou stěny a vidí to leháro dalších spoluvězňů, sice je v prvním návalu vzteku chtějí zastřelit, ale stačí pár z nich ukázat na rukou několik vytetovaných čísel z horších koncentráků - a vše zlé je zapomenuto a dojde k obapolné družbě. Stejně tak jakékoliv další možné konflikty jsou pěkně uhlazeny a třecí plochy vyrovnány - nacisté sice na čátku jednoho z vězňů zastřelí, ale pak se chovají přátelsky a kamarádsky. Proti Burgerovi stojí spoluvězeň, který s podobným přisluhováním Němcům nesouhlasí a práci pro ně bojkotuje, protože je proti jeho přesvědčení. Ale stačí, aby si s Burgerem na chvilku sedli a je po problémech a různých názorech. A podobně již výše zméněná scéna, kdy se hladoví a vyhublí vězni setkají s těmito prominentními - žádný výbuch emocí, vzteku, závisti či čehokoliv - vše si v podstatě v klidu vysvětlí a užívají si zbylých výhod. A v tom je právě problém filmu. Ačkoliv samotný námět přímo vybízí k různým úhlům pohledu, k několika možným interpretacím a hlavně zde najdeme několik třecích ploch, chybí vyjádření těchto konfliktů filmovým jazykem. Nehledě k tomu, jaké poselství se vlastně za vším skrývá. Podobně zobrazený koncentrák představuje asi tolik hrůzy jako pionýrské tábory blahé paměti. A hlavní hrdina si užíval předtím, užívá si svým způsobem v koncentráku a užívá si i po něm... Žádné prozření, žádná změna chování, linka ve změně charakteru... Škoda, protože námět skutečně patří k těm zajímavějším - avšak takto natočen se řadí spíše po bok Seagalových akčáren z lapáku, Oscar neOscar. Disk nabízí hned na úvod protipirát a trailery na filmy O život, Miss Potter a Whole Train, film pak v obrazovém anamorfním formátu 1,85:1 a se zvuky v DD 5.1 (německý plus český dabing). V bonusech pak najdeme trailer na tento film (1:44) - s titulky, vystřižené scény (3:36), film o filmu (9:58) - bez titulků, a dokument Adolf Burger (42:15) - s CZ dabingem. Jde o dokument, natáčený v Praze se skutečným Adolfem Burgerem, který vypráví o svém životě na menší ploše daleko poutavěji, než jaký je film samotný, v podkresu se objeví i pár dobových záběrů. () (menej) (viac)