The Mephisto Waltz
The Mephisto Waltz
The Mephisto Waltz
The Mephisto Waltz
Réžia:
Paul WendkosScenár:
Ben MaddowKamera:
William W. SpencerHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Alan Alda, Jacqueline Bisset, Barbara Parkins, Bradford Dillman, William Windom, Kathleen Widdoes, Pamelyn Ferdin, Curd Jürgens, Lilyan Chauvin (viac)Obsahy(1)
Myles Clarkson (Alan Alda) žije se svou ženou Paulou a devítiletou dcerou Abby spokojeným, leč skromným životem. Myles, který se kdysi neúspěšně pokoušel prorazit jako koncertní klavírista, se teď živí jako hudební novinář. Jednoho dne dostane nečekanou, ale o to senzačnější nabídku. Duncan Ely, největší světový klavírista, mu udělí interview. Navíc se on i jeho dcera s Clarksonovými velmi rychle spřátelí. Do té doby spokojený život rodiny se však začne dramaticky měnit, když Myles a Paula zjistí, že Duncan Ely a jeho dcera jsou Satanisté... (Allan)
(viac)Recenzie (22)
Typický príklad atmosferického hororu z uvoľneného obdobia na prelome 60s/70s, ktoré si pamätáme z polnočných vysielaní na Nove v polovici 90s. Viac ako toporný výkon Hawkeyho Piercea mi prekážalo, že dej v druhej polovici negraduje, ale zamotáva sa až k zazdenému finále. Dojem zachraňujú interesantné kamerové set-upy, satanské rituály, pes s ľudskou hlavou, démonický Jurgens, prsatá Bissetka a Goldsmith v plnej sile. ()
Ono to tak hrozné zase není, je to prostě horor starého střihu, kde se na první místo klade pomalé budování atmosféry a hrátky s realitou (poněkud přehnané, asi jak, když si Fonda s Hopperem dali v Easy Rider papíra na hřbitově). Je jasné, že dnešní milovníky gore a zběsilého střihu to nemůže plně uspokojit, ale to je spíše problém jich, než filmu samotného. Není to Rosemary, není to veledílo, ale je to rozhodně celkem zajímavý a koukatelný příspěvek k tehdejší satanistické módičce ostře kontrastující s náladou dětí květin. Mephisto Walz je mimochodem kromě Lisztova opusu také poměrně úspěšná us gotická kapela. ()
Byť se jedná o satanskou tematiku, asi bych raději zvolil žánr mysteriozní drama... a komorní k tomu. Film sám o sobě příliš strašidelný není (což je přece podstata horroru - děs a hrůza) a z horroru si vypůjčuje jen určité motivy (vraždící pekelný pes či satanský rituál). Pro diváky současných přímých horrorů to bude možná hůře stravitelná nuda, mně se ale tenhle snímek líbil. Lehce halucinogenní s několika snovými scénami, z nichž je asi nejpůsobivější ta, kdy se Paula prochází proměněným domem a potkává zemřelého Duncana, který jde zabít její dceru. Nejen v tomto snu sleduje kamera dění jako odraz v zrcadlech. Místy experimentální obraz a hudba jsou připomínkou 60.let minulého století - hippies, LSD, underground. Když nic jiného, tak za pozornost stojí J.Bissetová - krásná kočka! V některých hollywoodských záběrech (jemně rozostřený obraz) má okolo sebe až božskou auru. Důležité místo má i barva - tradičně pro tyto snímky červená (zejména Duncanova pracovna je skvostná), ale i modrá (pro tentokrát barva Ďábla). Obchod s těly však originální není... ()
„Koncertu pro Satana“ chybí to důležité, co by z něj udělalo skutečně dobrý horor. Je to atmosféra, která by do dění přidala pořádnou dávku napětí, kdy budete napružení očekávat, co se ještě stane. Tenhle efekt zde chybí, protože budete schopni předvídat jednotlivé kroky, k nimž v ději dojde. Je to škoda, protože v takovém případě by pro mně byl snímek „Koncert pro Satana“ skvělým hororem. Takhle je jen velmi lehce nad průměrem. ()
Pokud od tohoto filmu nečekáte druhé Rosemary's Baby, tak můžete být překvapeni vcelku dobrou satanistickou podívanou. Koncert pro Satana se může pyšnit nejen skvělou hudbou Jerryho Goldsmithe, ale i zajímavým obsazením Alana Aldy a Jacqueline Bisset. Postavy sice nejsou kdovíjak skvěle napsané, ale já se celkem bavil, atmosféru to jistě má a jediným větším nedostatkem bych viděl zbytečně přestřelenou délku. Zasloužilo by si to slušnější hodnocení. ()
Reklama