Grindhouse: Auto zabijak

Holky jsou hot (možná až moc) a ten, kdo jim bude celou dobu koukat jenom na pusu se časem možná bude nudit. Pindají o hovně a proto většina lidí smete dialogy jako slabinu. Jenže ten kdo brousí očima třeba po Warrenově baru, kde visí spousta plakátů, stojí fajný jukebox a nalévá se tam dobré pití, pochopí že Quentin to má sakra dobře promyšlené. Do toho holky sem tam utrousí podezřele známou repliku z jiného filmu a každému komu to pálí dojde, že tady má někdo zatraceně dobře nastudované dějiny (nejenom) braku. Ač je mi pulpová estetika docela vzdálená, užil jsem si s Quentinem tuhle rozkošnickou jízdu stejně dobře jako Stuntman Mike svoje auto. (14.10.2007)

"Hej, my jsme nalakovaný nohy a jmenujeme se Q... kchh, kchhhh, ...ntino, a tohle je jen film" říká jakoby poškozeným jakoby filmovým jakoby pásem Tarantino úvodem AutoZabijáka. Udělá rytmem, střihem a hudbou drámo z uspěchané cesty na záchod a již si myslí, že budem chrochtat blahem. Já ale na ty filmy o filmech moc nejsem, ač vypadají krásně jako plakáty z let dávno minulých. Může si vyumělkovaně žvanit jak chce, je-li to o ničem, je to o ničem. Hloubku, legraci ani jinak vyvolaný zájem v tom, že ženské kecají jako chlapi a chlapi jsou submisivní jako filmové cuchty, nevidím a nevnímám. Tarantinovské kecy mi nikdy extra zábavné nepřišly a za výjimečné je považuji hlavně proto, jak umí ničit atmosféru. Z násilí, v němž si ten panáček libuje, dělají namísto děsivých aktů jen další punchlines. Naneštěstí ty slabší. Silná *. (08.11.2010)

"Auto zabiják je určitě nejhorší snímek, jaký jsem kdy natočil nebo natočím. A přitom to na béčkoví film není tak špatně, ne? Takže jestli je tohle nejhorší, co kdy udělám, jsem v pohodě" Quentin Tarantino... Za mě je to taky jediná Tarantinovka (a teď už jsem viděl všechny), u které jsem prostě nezvládl dávat pozor při dialogu. A ne nebylo to protože tam byla Elizabeth Winstead a já se kvůli ni nesoustředil, bylo to hlavně kvůli tomu že jsem členem Male genderu a stalo se mi to co, se každýmu chlapovi v životě stalo, přestal jsem nad těma jejich slovama dávat pozor. Co je, ale fajn je to, že tady v tomhle filmu o žádný dialogy nejde. Je to spíš nějaká filmová poezie, nějaká Tarantinova zpráva dnešní, možná i budoucím generacím o filmařině a je přenášena tím nejlepším recitátorem současnosti. Je to pořád nejhorší Tarantinovka, ale pořád skvělé béčko a v tom je ta síla. Nezasvěcení budou plakat, když se nad to ale povznesete budete překvapeni jak si to dokážete užít.  Fňukající Kurt byl skvělej a u závěrečnejch titulků jsem brečel smíchy. Miluju Quentinovi ženské postavy, možná to bude tím že on sám tak trochu na půl ženská je... Isherwood - výtečnej komentář (22.02.2021)

Štýlová hračka plná nudných babských kecov a ÚŽASNÝCH fyzických autonaháňačiek a kaskadérskych kúskov. V dialógoch by som od môjho oblúbenca Tarantina čakal viac, v akčnej (motoristickej) dynamike ma naopak (znovu) príjemne prekvapil. Kurt Russell je skvelý a režisérove vsuvky pre zainteresované publikum ešte lepšie (duo policajtov, ringing tone na mobile, Kurt mrkajúci do kamery, atď). Po vzore Russa Meyera ale Quentin mohol obsadiť trochu prsatejšie dámy, aby bol žáner feministického exploitation dotiahnutý k "dokonalosti". Uvidíme čo mi povie 110 minútová verzia, ale kvôli spomenutým dialógom, ktoré mu nemôžem odpustiť, zatiaľ ostávam pri 3*. P.S.: Rosario Dawson je moc pekná holka. (09.07.2007)

A white-hot juggernaut at 200 miles per hour! Death Proof je ženský film v ryze mužském žánru, který si JE toho rozporu plně vědom. Dokazují to dialogy, v nichž jsou četné reference na exploatační klasiky let 70., při kterých se dozvíme, že jedna z hrdinek sice hraje ve filmu o roztleskávačkách (!), ale stydí se za to, protože je to skoro porno. Nebo nejmužnější ženská postava, představovaná čím dál tím víc sexy Rosario Dawsonovou, při gaunerovském rozhovoru v restauraci odhalí, že nezná Vanishing Point. Dodatečné poškození není tak rušivé a nekazí výsledný zážitek z filmu jako u Rodrigueze, chybějící missing real je zde vložen chytře, protože i když tak přijdeme o potenciálně zajímavý "lap dance", zkrátí se tím expozice. Subžanr slasherů je zde osvěžen tím, že nezabíjí šílenec se zbraní v ruce (ať už nožem či motorovkou), ale autem. Kurt Russel je opravdu zatraceně cool a dá upomenout na plisskenovské období (nejen jizvou na stejném místě, v jakém v dobách Útěku z NY míval pásku přes oko), skvěle vyjadřuje vyšinutost postavy drobnými náznaky, akorát v závěru ta zbrklá změna charakteru a až okaté přehrávání mi moc nesedlo. Závěrečná honička, která se nese v tradicích Bullitova případu či Útěku, svým minimalismem, rukodělnou prací, přehledností v nasmínání a důmyslným vygradováním a odlehčením ve správnyćh chvílích je jednou z nejlepších, s jakými se můžeme ve filmu setkat. Akorát i když vizuální tarantinovské trademarky potěší (dlouhé záběry či fetiš na nohy), při některých dialozích je cítit opájení se schopností napsat výtečné dialogy a fakt, že takhle by ta postava nikdy nemluvila (patrné u Rotha). Jinak Death Proof obstojí na rozdíl od Planet Terror jako samostatný film a styl 70. let je zde vystihnut naprosto dokonale, bez vysmívaní. (21.04.2007)