Barbaři

Ale no tak, zas tak hrozný to přece nebylo. Jistě, je to hovénko na Conanově sandálu, ale pokud chcete vidět pravou fantasy sračku, tak (ne)doporučuji např. o rok mladší Gor, rovněž z produkce Cannonu. V mých očích již tak kulhajícímu dílku podráží berlu hlavně jeho komediální rovina, postavená především na dementní dvojici bří Paulů. To je v ostrém rozporu s probleskujícími trademarky páně Deodata - občasnému gore či odhaleným ňadrům. Golan s Globusem zřejmě chtěli zacílit poněkud rodinnější publikum... Deodato musel být spokojen s Berrymanem, kterého si sem zřejmě přitáhl po jejich nedávné spolupráci v Sejmi ho a běž. Nicméně jeho role spočívá v zubení se a mručení s rohem připevněným na čele a v akci ho také moc neuvidíme, takže jeho fanoušci si příliš neužijí. Jedna z posledních rolí matadora italského trashe George Eastmana, zde v roli obchodníka se zbraněmi v hospodě U krvavého škopku. (28.02.2009)

5/10 Ja to teda trochu prepálim, lebo za posledný týždeň som videl skoro všetky talianske sword and sorcery a The Barbarians je vizuálne inde. Ostatne nečudo, veď stál možno desať krát viac ako priemerný apeninský flák. Masky, kulisy (najmä tie modrasté bažiny a jaskyňa) a make-up sú také dobré, že je strašná škoda, aký kolosálny dríst je ten príbeh a najmä jeho prevedenie do rádoby komédie s dvoma hulákajúcimi retardmi v hlavných rolách. Čaro talianskych fantasy je práve v tej natvrdlej serióznosti a ako komediálna sebaparódia to absolútne nefunguje. (20.05.2020)

Já bych barbary až tak moc neodsuzoval. Fantasy béčko jak má být. V hlavní roli dva pořádně nasteroidovaní řízci a tak má podle mě fantasy hrdina ohanějící se mečem a pěstmi vypadat. Nikde není psáno, že má být inteligent. Film jsem měl rád jako malý a i těd po 15 letech se mě líbil takřka stejně. Navíc mě Kutchek a Gore během filmu několikrát rozesmáli. Film který si "odpad" určitě nezaslouží. 80% (26.04.2012)

Škoda, že se podobných barbarských fantasy nenatočilo více, protože zrovna tyhle mě z fantasy žánru baví jako jediné a nejvíce. Barbaři jsou sice dost nechtěně humorní, příběhově dost odfláklí a hlavní hrdinové dost dementní (zastydlá puberta?), ale přesto je to zábavnější, zajímavější a pro mě přijatelnější než většina současných fantasy slátanin pro malé děti.. (13.10.2011)

Ztřeštěná kopírka "Barbara Conana", kde místo jednoho kulturisty v hlavní roli, jsou zde hned dva, navíc dvojčata, a dokonce ještě dřevěnější a humpoláčtější než Arnold. Místo nietzcheovského étosu zde máme jalovou rozjařenost, místo epického příběhu o zrození legendy dostaneme báchorku o jaunerácké mystice a opulentní krvavé bitvy nahradily specer-hillovské peckovačky. Naštěstí "Barbaři", stejně jako všechny cannoňácké italské koprodukce, ale ostatně i větší část osmdesátkových italských brakovek oplývají nespočtem WTF momentů, vyšinutých peripetií a grotskně monstrózních prvků (od strašlivých mechanických efektů po opulentní výpravu - viz trůn hlavního záporáka). Výsledkem je báječný camp od Ruggera Deodata, který přesně zapadá do barono-prášilovské linie italské žánrové kinematografie, založené na přístupu, že žánrové mantinely, logika a soudnost jsou pro nudaře. (29.03.2015)