Ďáblova cesta

Pre mňa určite sklamanie.Nijako ma tento film nezaujal,herecké výkony tiež slabé.Dosť hlúpa zápletka,ktorá síce mala zo začiatku akú takú koncepciu,ale potom sa to akosi pobabralo,preto pocit sklamania.A to monstrum bolo veľmi,veľmi biedne.Briti majú veľké skúsenosti s horrormi,tak nechápem prečo niečo také natočili.Ešte aj ich známe béčka zo 60´rokov sú oveľa lepšie. (11.03.2010)

Celý film se nese v duchu vyprávění hlavního hrdiny Nicka, který nás seznámí se všemi svými potížemi a názory na svět. Jeho monology jsou opravdu pozoruhodné, mnohdy i dost sprosté, ale v mnoha názorech s ním souhlasím. Kamenem úrazu je samotný scénář. Nevím jestli to je úmyslné, nebo se jedná o několik myšlenek spojených dohromady, ale jako celek se mi to zdálo hodně překombinované, zmatené a zcela zbytečné. Je zde propleteno několik scén, které jsou zcela nepodstatné a mají za úkol ještě více zamotat vaší mysl. Hlavní náplní je psychologická stránka, která nám má ukázat zvrácenou mysl hlavního hrdiny i naivitu ostatních postav. Sprostá slova jsou zde používaná v hojné míře a ačkoliv mi to většinou vůbec nevadí, tak tady mě to už začalo ke konci štvát (07.05.2010)

Když jsem před více než dvěma lety dělal s Adamem Masonem rozhovor, popsal mi právě natáčený Devil's Chair násldovně: "Je to něco mezi Hellraiserem a Vetřelcem. Je v tom skvělé monstrum. Chci znovu představit opravdové filmové monstrum! A konec je opravdový hardcore a nepřipomíná nic, co jsem kdy viděl." Když odečteme klasické autorské chvástání a nafukování, musím říct, že měl pravdu. Devil's Chair je vynikající ukázkou toho, že pro natočení dobrého horroru nepotřebujete hromadu peněz a že vám stačí jen talent, nápad a pár slušných herců. Mason tohle všechno měl a tak stvořil kvalitu. Komorní, nenápadnou, zpočátku ukecanou jak cikánská vědma, ale zlepšující se každou minutou. Ve chvíli, kdy se objevilo ono monstrum jsem si už chrochtal blahem a až do konce jsem nepřestal. (08.10.2008)

No tohle ne, trailer vypadá jako naprostý hardcore jatka, ale film je úplně něco opačnýho a rozhodně se nenechte nalákat na nějakýho hellraisera nebo vetřelce či monstrum, jelikož o tom tenhle film opravdu neni, na to rovnou zapomeňte. Krom toho 3/4 filmu se čeká na krev marně, sice hned na začátku to lehce naladí krvavou notu, ale pak se film nese jen na brutálních hláškách Andrewa Howarda, který jsou sice enormně dokonalý, ale co se týká žánru hororu, ať už atmosférou a nebo brutalitou, tak kde nic tu nic. Nakonec až úplně na závěr se člověk jakž takž něčeho dočká, ale dosti zcenzurovanýho a strašně psychostupidně a nikterak originálně vyřešenýho (11.11.2008)

The Devil's Chair se po dost dobře vyhlížejícím traileru stal jedním z mých nejočekávanějších filmů. Po několika minutách od zmáčknutí tlačítka Play se ale dostavila studená sprcha. Na tohle jsem se jako tak těšil? Nuda, špatné herecké výkony, nuda, nesympatické postavy, nuda, téměř žádná krev, nuda atd... Hlavní hrdina se s divákem navíc bohužel často dělí o své myšlenky a glosy, přičemž vždycky, když se tak děje, se zastaví obraz a nerozběhne se dřív, než se hrdina vykecá. Což po několika takových stopnutích začne lézt na nervy téměř stejně silně, jako na ně leze hrdina samotný už od začátku. Po 45 minutách se příběh přehoupne do své kvalitnější a zábavnější poloviny, která je sice pořád horší, než jsem si přál, ale aspoň už jsem u ní nebyl tak naštvaný. No a nakonec přijde pěkně vypointovaný závěr (pointa už je tak trochu neoriginální, ale v roce 2006, kam je film datován, tomu bylo jinak), jenž mě přesvědčil, že to nebyla zas až tak úplně ztracená hodina a půl. Ve výsledku je ale pořád znát, že se snímek zastavil daleko před svými možnostmi, stejně jako tomu bylo u předchozího Masonova snímku Broken. PS. Ta příšera, co se zde asi čtyřikrát na chvíli objeví, je dost hustá a zasloužila by si přinejmenším více prostoru, nebo ještě lépe - kvalitnější film. 50% (17.08.2008)