Ďáblova cesta

The Devil's Chair se po dost dobře vyhlížejícím traileru stal jedním z mých nejočekávanějších filmů. Po několika minutách od zmáčknutí tlačítka Play se ale dostavila studená sprcha. Na tohle jsem se jako tak těšil? Nuda, špatné herecké výkony, nuda, nesympatické postavy, nuda, téměř žádná krev, nuda atd... Hlavní hrdina se s divákem navíc bohužel často dělí o své myšlenky a glosy, přičemž vždycky, když se tak děje, se zastaví obraz a nerozběhne se dřív, než se hrdina vykecá. Což po několika takových stopnutích začne lézt na nervy téměř stejně silně, jako na ně leze hrdina samotný už od začátku. Po 45 minutách se příběh přehoupne do své kvalitnější a zábavnější poloviny, která je sice pořád horší, než jsem si přál, ale aspoň už jsem u ní nebyl tak naštvaný. No a nakonec přijde pěkně vypointovaný závěr (pointa už je tak trochu neoriginální, ale v roce 2006, kam je film datován, tomu bylo jinak), jenž mě přesvědčil, že to nebyla zas až tak úplně ztracená hodina a půl. Ve výsledku je ale pořád znát, že se snímek zastavil daleko před svými možnostmi, stejně jako tomu bylo u předchozího Masonova snímku Broken. PS. Ta příšera, co se zde asi čtyřikrát na chvíli objeví, je dost hustá a zasloužila by si přinejmenším více prostoru, nebo ještě lépe - kvalitnější film. 50% (17.08.2008)

No tohle ne, trailer vypadá jako naprostý hardcore jatka, ale film je úplně něco opačnýho a rozhodně se nenechte nalákat na nějakýho hellraisera nebo vetřelce či monstrum, jelikož o tom tenhle film opravdu neni, na to rovnou zapomeňte. Krom toho 3/4 filmu se čeká na krev marně, sice hned na začátku to lehce naladí krvavou notu, ale pak se film nese jen na brutálních hláškách Andrewa Howarda, který jsou sice enormně dokonalý, ale co se týká žánru hororu, ať už atmosférou a nebo brutalitou, tak kde nic tu nic. Nakonec až úplně na závěr se člověk jakž takž něčeho dočká, ale dosti zcenzurovanýho a strašně psychostupidně a nikterak originálně vyřešenýho (11.11.2008)

O tom, že je tehle film jinej než většina jinejch hororu, neni moc pochyb. Kor kdyz to vlastne ani uplne neni horor, ale to by v tomhle pripade ani moc nevadilo. Spis naopak. Otazka zni, jestli nadprumerna jinakost tvori i nadprumernost jako takovou. Kupodivu, u me asi jo. Tohle je proste zajimavy videt (a vzhledem k vyznamnosti hudebni slozky i slyset). A britsky pojeti hruzy je vazne fajn. Mimochodem tak skvelyho uchyla, jako je Andrew Howard, by fakt jeden pohledal. Jen skoda toho mozna trochu prilis natahovanyho konce, trochu to kazi finalni efekt. Kazdopadne za malo penez necekane hodne muziky. (19.11.2008)

„Dlho už sa smiať nebude.“ Odporná a nesympaticky afektovaná gore prehliadka, ktorá sa mi vôbec nepáčila napriek tomu, že prvý HELLRAISER, ktorým sa režisér inšpiroval, sa mi dosť páčil. Keď som pozrel na hodinky, videl tam „0:55“ a spomenul som si, že celková dĺžka je bohužiaľ takmer až nevydržateľných „01:26“, nebolo mi všetko jedno. Nie snáď, že by to bol taký dobrý horor, až by mi bolo nepríjemné pozerať ho. Nie, kdeže, vôbec. Práve naopak. Režisér má rád krváky, kde nejde o príbeh, postavy ani atmosféru (o dialógoch nehovoriac), ale ide o o čo najnechutnejšie vraždiace scény (a čo najčastejšie). Vzhľadom k zrejme neveľkému rozpočtu by som síce symbolicky vyzdvihol triky/masky/gore, je toho strašne veľa a vôbec ma to nebavilo, ale vyzerá to... hm... „profesionálne“. Ale to je asi tak všetko. (27.05.2011)

Vydarený mix, ktorý uspokojí tých, ktorý obľubujú moderné horrory ala Saw (dômyselné mučiace mechanické zariadenie), ale aj tých, ktorí radi oldschool (naozaj pôsobivé monštrum). Logiku a vysvetlenie budete hľadať márne, no režisér celý film vystaval hlavne na psycho atmosfére a prelínaním viacerých svetov a charakterov postáv docielil, že nejaké vysvetlenie prestáva byť podstatným. Šikovný malý horor. (8/10) (12.02.2009)