Série(7) / Epizódy(61)
Obsahy(2)
Tento břitký seriál sleduje napjaté životy skupiny teenagerů v posledních dvou letech střední školy. (Netflix)
Recenzie (390)
- první generace aneb první dvě série - Příznačně byli "Skins" nominovaní na kupu cen v kategoriích drama a ne komedie. Navzdory zavádějícímu, nebo přesně řečeno navnazujícímu prvnímu dílu se nejedná o teenagerskou komedii vystavěnou okolo obvyklých motivů ztráty panictví a nezřízených večírků. S každým dalším dílem více krystalizuje drama zaměřující se na vztahy a profilaci jednotlivých postav. Seriál přichází s důmyslným dramaturgickým konceptem, kde se každý díl zaměřuje na jinou postavu. Díky tomu všechny figurky schematicky načrtnuté v prvním dílu (hulič, panic, sexbomba, suverén, troska) dostávají osobnost, mnohoznačnost a své vlastní konflikty, pocity i tužby. V charakterech postav stejně jako ve zvoleném stylu zůstávají "Skins" plně věrni svému cílovému publiku. Zatímco všechny dospělé postavy, tedy rodiče a učitelé, jsou v souladu s optikou teenagerů vykresleny jako karikatury, náctiletí hrdinové jsou plně vyprofilované bez jakýchkoli předsudků či přednastavených vzorců. V případě první generace seriálu to znamená, že hrdinové nespadají do žádné outsiderské či rebelské subkultury, de facto jsou to členové jádra třídy, kteří se ve volném čase oddávají hlavně paření. Ale i parties, hulení a pilule jsou jen kulisa pro to hlavní, co hýbe světem teenagerů - vypjatě dramatické vztahy, které tvoří alfu a omegu celého seriálu. Krom toho, obzvláště druhá série první generace "Skins" bravurně vystihuje hořkosladkost na konci posledního ročníku ročníku střední, coby doby prosycené pocitem blížícího se konce a strachem z bolesti vycházející z konfliktů a hroutících se idealistických plánů. "Skins" jsou seriál pro mladé o mladých, který je ve všech aspektech (včetně stylu a skvělé hudby) až unikátně věrný své cílové skupině, ale při tom nelze říct, že by byl naivní. ()
I quite like it. Vtipný mi přijde, že herci vypadaj pořád jako 14 děti, přesto spolu bydlej, cestujou, vydělávaj si sami, žijou bez rodiny... Scénář ale bezvadný, spousta zvratů, který dokonce dávaj smysl, vtípky, drogy, rozumný debaty téměř - někdy i filosofickej crap zodpovědně nezodpovědnejch... Na to, že je hlavních charakterů tolik, divák zvládá sledovat osudy všech. A sympatie pro určitý role se mění jak na houpačce, well done. (If they dont like it, fuck'em) / 1. série - střeštěná, ulítlá, prochlastaná, prohulená, prosouložená, prostě šílenství / 2. série - lehce dospělejší / 3. série - Trochu mě zaskočily téměř kompletně nové tváře, až mě to málem donutilo přestat koukat, ale tak po 4 dílech jsem si Skins zase začla užívat. / 4. série - Jak už je asi zvykem Skins, 2. část příběhů party je o něco serioznější a vážnější a zase někdo umře :-// Don't like. Perfektní postava - Panda. / 5. a 6. série mě asi chytla za srdíčko nejvíc, tihle labilové mě hodně bavili, perfektní mi přišla příšerná Franky a farm boy Alo, plus samozřejmě nechyběla další smrt. A já jsem teď smutná, páč nemám na co koukat. ()
Obměňovat po určité době obsazení není vůbec špatná myšlenka a jistě by se díky ní dalo natočit mnoho sérií bez výraznějšího kvalitativního úpadku – s čímž tvůrci zřejmě počítali. S čím už ovšem pravděpodobně nepočítali, je fakt, že když si člověk na postavy za dvě sezóny zvykne, těžko se mu s nimi pak loučí. Takže to nakonec až tak dobrý nápad vlastně není. Ale to rozhodně není jediný důvod, proč šly Skins po dvou sériích do kopru. Scenáristé totiž s výhledem na větší dramatičnost začali postavy druhé (třetí a čtvrtá série) a třetí (pátá a šestá série) generace přepisovat ze dne na den, z epizody na epizodu. No a to seriálu láme vaz, protože nejenže jsou „hrdinové“ zmíněných generací povětšinou hrozně nesympatičtí, ale oni se i chovají absolutně nesmyslně. To také zapříčinilo, že zatímco první dvě série jsem zhltnul během týdne a rád si je kdykoli zopakuju, se zbylými čtyřmi jsem se trápil dobré čtyři měsíce a už je nikdy nechci vidět. Trochu závidím těm, kteří byli (ať už z vlastní vůle nebo souhrou šťastných náhod) všemu od druhé série výš ušetřeni a těm, kteří se na Skins teprve chystají podívat, rázně doporučuju udělat to samé. Nejoblíbenější postava: Chris (plus celá první generace). Nejneoblíbenější postava: Effy (plus prakticky celá druhá a třetí generace). // Znovu jsem se podíval na první dvě série a musím hvězdičku v hodnocení přidat, tohle je prostě dokonalost za plný počet a ani čtyři následující debilní sezóny na tom nic nezmění. Jenom škoda, že kdy vznikly. ()
Jasný důkaz toho, že i člověk který čte J.P.-Sartra může být kokot, že zlatá mládež nemá kromě trávy a vodky nic společného, že souložit učitelku psychologie se nevyplácí, že i dneska se dá natočit rozumný teen-seriál. Po druhém shlédnutí obou sérií zvyšuji na čtyři, protože se mi líbí, jak seriál pracuje s emocemi a rozumně, ne zbytečně a nenásilně dávkuje( za doprovodu skvěle vybraných songů) kritické situace. ()
Galéria (265)
Zaujímavosti (69)
- Herci Mike Bailey a Hannah Murray tvrdí, že role Anwara (Dev Patel) je částečně založena na Patelovi samotném, protože prý byla napsaná speciálně pro něj po konkurzu. (GreatestFan)
- Ve 2. epizodě 1. série s názvem ''Tony and Maxxie'' má Sid (Mike Bailey) v mobilu u režimu zpráv chybně napsáno Effyino (Kaya Scodelario) jméno ''Effie'', poté nejednou ale správně ''Effy''. (GreatestFan)
- V 9. epizodě 2. série s názvem ''Cassie'' si Cassie (Hannah Murray) čte příznačně knihu 'The Edible Woman" od Margaret Atwood, román o anorexii a o tom, jak často vzniká, když si žená připadá neatraktivní. (GreatestFan)
Tenhle seriál pro mě trpí stejným problémem jako Doctor Who - když si člověk zvykne a oblíbí si jednu (re)generaci, tak je následně vyměněna za (re)generaci další. Britové jsou na tohle nějací úchylní. První generace(1. a 2. řada): První řada naprosto dokonalá. Tragédie, tíživost a beznadějnost životů hlavních postav je postavena do konstrastu s humorem chvílemi až neskutečně šíleným, ujetým, úchylným a absurdním. Každá epizoda vypráví minipříběh s vlastní pointou točící se okolo jedné z hlavních postav, který pak zapadá do celkově promyšleného konceptu celé první série a vrcholí posledními dvěma epizodami. U druhé řady jsem měl z počátku pocit, že seriál měl původně končit řadou první a že už je to jen přidávání kaše. Po pár dílech se ale i druhá řada řádsky rozjela a jediné, co mě trochu mrzelo, bylo, že už z ní člověk nemá takový zvláštní pocit jako z té první. Bylo přidáno na dramatu a příběhu na úkor té beznadějnosti a absurdního humoru, které byly tak typické pro řadu první. Nicméně přišlo několik momentů, u kterých by si psychicky slabší jedinec asi i pobrečel a závěr a loučení se starou partou už bylo opravdu hodně silné a seriál tak mohl opět klidně skončit. Druhá generace(3. a 4. řada): Třetí řada byla podstatně slabší než předešlé a přišlo mi, že se koncepčně trochu změnil styl vyprávění. Nové postavy ovšem dobré - mladý Adama, Cook správný skoro chuligán, lehce autistický JJ. Ale ačkoli byla třetí řada slabší, její vyvrcholení v posledních třech dílech se povedlo. Čtvrtá řada začala vcelku drasticky a depresivně, přičemž se v tomhle duchu nesla prakticky celá, za což jsem byl rád, protože se to opět přiblížilo atmosféře první generace a to i opětovným zvýšením počtu humorných situací. Jednotlivé díly se opět více zaměřily na osobní život, problémy a dilemata jednotlivých postav a všechno opět vyvrcholilo v posledních dvou dílech (závěr sedmičky a Naomiino vyznání v osmičce mě vážně rozesraly). A teď si zase zvykat na novou partu, grrrr. Třetí generace(5. a 6. řada): Inu, co si budeme namlouvat. Poslední generace je jednoznačně nejslabší - ať už humorem, postavami nebo příběhem. Dvě třetiny postav jsou už od začátku značně nesympatické a chovají se jak dementi a řeší kraviny, kdežto postavy jako metloš Rich (jehož metalácky založená epizoda v páté řadě zakončená písní Fear of the dark od Maidenů byla spolu s jeho epizodou v řadě šesté tím nejlepším, co třetí generace nabídla), který je ze třetí generace asi nejlepší, či vidlák Alo, dostali (hlavně v řadě 6.) trestuhodně málo prostoru. 7. řada: Osobně nechápu, proč do závěrečné řady vybrali Effy, Cassie a Cooka. Cooka chápu, je to jedna z nejlepších postav a poslední dvojdíl věnovaný jemu bylo maso. Dvojdíl s Effy byl taky hodně silný a v podstatě jediné, co mi na něm vadilo, byla právě Effy, protože jí jsem nikdy rád moc neměl. Respektive měl, ale jen v první generaci, když nemluvila. Prostřední dvojdíl týkající se Cassie byl úplná nuda, kdy alespoň něčeho zajímavého bylo dosaženo na konci tím, že ze sympatické postavy fotografa nakonec udělají naprostého dementa. () (menej) (viac)