Ve znamení kříže

Film dokonale nablýskaný, v tom byl pan DeMille nepřekonatelný. Ten svůj dekadentní Řím snad seskládal podle obrazů sira Lawrence Alma-Tademy. Dokonce mne napadlo, že natočil náboženský film jen proto, aby mohl přes cenzuru protlačit všechny ty senzační násilné a erotické scény. Tedy, rozhodně si na nich dal náramně záležet, byť i scénám křesťanských setkání vdechl působivý "biblický" patos. Claudette Colbert v roli neřestné císařovny Poppaey je velmi přesvědčivá. (24.10.2015)

Rok výroby 1932. Čiže obdobie, keď cenzúra ako taká, vôbec neexistovala. A Cecil B. DeMille to náležite využil a hlavne v záverečných krvilačných hrách v Colosseu nechal ( hlavne dobového ) diváka pocítiť brutalitu a surovosť vtedajšieho rímskeho systému a jeho nemenej krutých a beštiálnych obyvateľov. Je ale paradoxné, že filmovú cenzúru spustili s prispením vlády práve vo filme umierajúci kresťania. Rímsko-katolícka cirkev zariadila, že Hollywood už nikdy nebol ako pred tým. Výborný ranný veľkofilm s hlbokou myšlienkou, zopár nezabudnuteľnými scénami a technicky výborným spracovaním. (10.07.2017)

Když si uvědomím, že film Ve znamení kříže byl natočen už v r. 1932, smekám! Vynikající! Samozřejmě, vždycky se dá vytknout to či ono, z mé strany třeba scény v aréně - dlouhé a snad i trochu zbytečně se snažící o atraktivitu - ale to na výsledném dojmu nic podstatného nemění. Dodávám, že dívat se na film zobrazující dekadentní, psychopatem ovládaný a přepychem, nemravností a zvrhlostmi prolezlý Řím, má v r. 2014 do sebe cosi znepokojivého. Jistě se nabízela paralela dekadentního Říma se současností i mnoha předchozím generacím, ale neblížíme se dnes k něčemu podobnému až příliš rychle? (16.04.2014)

Film je natočený podľa hry Wilson Barrett ( hoci je námet veľmi podobný Sienkiewiczovmu románu Quo Vadis?, autor nikdy nepotvrdil, že ide o adaptáciu románu ). Skúsený režisér dal zabudnúť na divadelnú hru a natočil slušnú historickú drámu o prenasledovaní kresťanov v dobách vládnutia cisára Nera. Nemožem si pomocť, ale Elissa Landi ako Mercia mi akosi nepasovala... (26.09.2015)

Na snímek jsem se díval hlavně proto, abych si připomněl něco, co ještě vzniklo před přijetím Haysova kodexu a co tedy obsahovalo scény, které se později nenosily. Je osvěžující vidět lechtivější záběry i v americké produkci černobílé éry. Docela by mě zajímalo, jak by některé filmy vypadaly, kdyby kodex nebyl přijat. DeMille ukazuje, že by to rozhodně nebylo k neprospěchu věci. (02.10.2014)