Obsahy(1)
Italský němý film režiséra Enrica Guazzoniho jako jedna z prvních (v pořadí třetí) filmových verzí stejnojmenného historického románu Henryka Sienkiewicze. Poprvé byl román Quo Vadis? zfilmován jako krátký film firmou Pathe v roce 1901 (r. Lucien Nonguet). Podruhé v roce 1909 francouzskou společností Film d´Art pod názvem V DOBÁCH PRVNÍCH KŘESŤANŮ. Děj se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. (contrastic)
(viac)Recenzie (4)
Jeden z řady dobových velkofilmů tehdy progresivní italské kinematografie. Nečekal jsem, že mě to bude ve finále vlastně tak bavit. I přes rozsáhlost předlohy a spoustu postav v ní, film neselhává v tom hlavním.. v rámci dobových standardů srozumitelně odvyprávět příběh. Požaduje ovšem po divákovi připravenost a vědomí toho do čeho jde. A jeho plnou pozornost. Vložené mezititulky svou funkci podpory plní výborně a pro pochopení filmu jsou spolehlivým průvodcem. Za zvláštní zmínku stojí závěrečné atraktivní scény z gladiátorské arény. Už tehdy si dali tu práci, že jeden záběr zkomponovali do podoby slavného obrazu Jean-Léon Gérômeho "Pollice Verso". Také nejde nezmínit "Heil". Je zvláštní vidět film z předválečné doby, kde se hajluje tak, že by se i Goebbels červenal.. a přitom je to všemi chápáno jen jako teatrálně naivní gesto. Viděl jsem 100 min. verzi s příhodným hudebním doprovodem na stránkách "Internet Archive". ()
Zatím vůbec nejstarší celovečerní film, který jsem měl možnost vidět. I když je první polovina nezáživná a člověk neznalý románu se v ní ztrácí, musím hodnotit nadprůměrně, neboť druhá půlka už je o hodně lepší a scény požáru Říma a v aréně jsou rozhodně podařené. ()
Bohužel jsem viděl jen devítiminutový fragment, sice v kině NFA, ale těžko mohu film nějak hodnotit. Výpravný jistě byl a s postavou Ursa mohla být i legrace, ale hodnotit jej nijak nemohu. ()
Taliáni vládli na začiatku kinematografie historickým veľkofilmom ( viď CABIRIA, či THE FALL OF TROY od Pastroneho ). Od tohto prepisu známej knižky, som preto očakával spektakulárny epos. Dočkal som sa ale len veľkolepých kulís a prázdneho príbehu. Je ťažké to napísať o adaptácii jedného z najvýznamnejších spisovateľských počinov, ale v tomto prípade ma od kritiky neodradila ani výhovorka, že réžia bola ešte takpovediac v plienkach. ()
Galéria (5)
Fotka © Società Italiana Cines
Zaujímavosti (1)
- Autor předlohy Henryk Sienkiewicz získal za román „Quo Vadis“ v roce 1896 Nobelovu cenu za literaturu. (Hans.)
Reklama