Strom života

Famózna pitva ľudskej duše, ktorá siaha k tým najzákladnejším životným princípom. Despotický Brad Pitt skrz majstrovské obrazy znázorňuje všetko, čo sa nachádza v hĺbkových pedagogických analýzach. Toto je čistá genialita. Bez zbytočných, argumentujúcich dialógov skĺbiť len jednovetné nevtieravé úvahy s lyrickou kamerou (ktorá ma dostala už v Novom svete) a podmanivou hudbou (symbióza obrazu a Vltavy od Smetanu ma maximálne odrovnala). Je priam neuveriteľné, ako Malick dokáže len prostredníctvom filmových záberov, konkrétnej atmosféru-dotvárajúcej melódie a hereckého prejavu zobraziť to najtajnejšie ľudské utrpenie či krehké okamihy vnútornej harmónie a dočasnej radosti, prelieva myšlienky, mení náladu sekundu za sekundou (fascinovalo ma citové odsudzenie syna na otca) a divák len vpíja prekrásne obrazy. Malicka považujem za jedného z najosobitejších režisérov súčasnosti a vážim si ho o to viac, že jeho filmy netrpia absenciou autorského rukopisu, ako je to u mnohých iných nevýrazných tvorcov. Strom života je náladovo roztrieštený, vyžarujú z neho osobné Malickove postoje, a to mi nedovoľuje ísť s hodnotením nižšie. Pocahontas do mňa zaťala trochu viac, ale to nič nemení na skutočnosti, že Malickovu hypnotickú filmovú poéziu milujem. A Pitt v mojich očiach konečne herecky dozrel (nerátajúc 12 opic) a vyťažil zo seba maximum. (29.09.2011)

Když skončila 2001: Vesmírná odysea začíná Strom života? Myšlenkově a obrazově propojené s Aronofskym a Carruthem, obsahově s Kubrickem. Přes 30 let práce s 300 hodinovým materiálem je neuvěřitelné. Terrence Malick je jeden z nejinspirativnějších tvůrců Hollywoodu. Monumentální zážitek. (11.04.2014)

,,MUSÍŠ BÝT SILNÁ. PÁN DÁVÁ, PÁN BERE!“....... /// Bůh (ten opravdovej, ten co neexistuje) se rozhodl napsat scénář, aby se vědělo co je zač a zároveň se omluvil za to, že neštěstí potkává i ty dobré. Poblouznil T.Malicka a ten tu fantasmagorii hodil na plátno (filmový). Nic neříkající nebo vše říkající (?) obrazy, hudba a Aronofsky podávající žalobu, protože má dojem, že byl vojet (jako kopírován). Tohle je totiž další z filmů, kterej snese Odpad! stejně jako *****. Já jsem narušenej. Film jako báseň, symfonie poskládaná z obrázků.....tyhle úlety mě něčím přitahujou. I KDYŽ V TEBE NEVĚŘÍM! PS: Jestli máte ve zvyku dívat se na filmy s nějakým kibicem (třeba s manželkou), tak ho radši sejměte, protože to chce KLID! (a nohy v teple). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vidět film, ve kterým může B.Pitt spolu s dinosaury obdivovat Smetanovu ,,Vlast“ (tedy moji vlast). 2.) Mám rád IMAXácký filmy o přírodě. 3.) Thx za titule ,,AntS“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.09.2011)

Takže tohle je to umění? Více než dvouhodinové psychotické blábolení pomatené kudlanky, plné kýčovitých žvástů a biblických citací, prokládané nekonečnými záběry z Hubbleova teleskopu, na jejichž pozadí vyje Baptistický sbor kastrátů? "Hluboké filosofické zamyšlení" nad Bohem, vesmírem a lidstvem, které paradoxně existenci Boha popírá! Kdyby Bůh existoval, nedovolil by zajisté tomu audiovizuálnímu teroristovi takové zvěrstvo vůbec natočit. Je však milé, že nám Terenc konečně odhalil původ své psychózy. Jeho bigotní, šosácký fotr s andělskou tváří Brada Pittky mu to patrně dával v padesátých letech pěkně sežrat a vsadím se, že mu i každý večer nutil banán v čokoládě. Zrovna včera jsem viděl uprostřed chodníku ležet velké, čerstvé hovno. V ranním chladu se z něj ještě kouřilo a já zůstal úplně zmražen esoterickou krásou toho magického okamžiku. Zemitý pach, k nebi stoupající opar a hravé odstíny hnědé na šedém podkladu oroseného asfaltu! No co vám budu povídat. V hlavě mi duněl Vangelis a já se prostě musel na chvíli zastavit a vinou toho čarokrásného momentu se vzevrubně zamyslet, co vlastně jsme a odkud jsme přišli! Naštěstí mi Bůh seslal souseda, jehož naléhavá otázka "Vole, ty čumíš do hovna?" mě probrala z toho dvouhodinového tranzu a já v tom říjnovém chladu nezmrzl. A teď mě omluvte. Dostal jsem telepatické poselství, že na orbitu už čeká Aštar! (15.10.2011)

Vizuálne malebný,zaujímavo ozvučený a svojim spôsobom pekný film,ktorý neviem nazvať inak,ako typicky malickovský.Terence Malick je veľký filozof,tentokrát však vo svojich úvahách o živote,Bohu a smrti až príliš ,,uletel"a tak sa z jeho filmu stalo akési prírodovedecko-filozoficko-náboženské dielo plné subjektívnych a až príliš intímnych myšlienok,ktoré bežného diváka nijako neoslovia a v konečnom dôsledku mu ani nič konkrétne nepovedia.Pragmatici,vyžadujúci hlavu,pätu a jadro veci nech si radšej rovno hodia šlofíka. (14.07.2013)