Ostrov

Tento film mi priniesol veľké sklamanie. Úvodná scéna ponúkala omnoho zaujímavejšie pokračovania, než bolo to, ktoré som sledoval. Možno mal režisér ambíciu prihlásiť sa k Dostojevskému, Solženicynovi alebo bigotnému ruskému pravosláviu. Urobil to však nudným, odpudujúcim spôsobom a pokazil mi dojem z celého filmu. Jediné, čo som oceňoval bolo to, že to bol ruský film v pravom slova zmysle. Sklon Rusov k mystike je neprehliadnuteľný. Ale to je tak všetko. Tie náboženské bláboly ma iritovali už od prvých minút a nemal som sa prakticky o čo oprieť, aby ma nezdolávala nuda. (04.04.2015)

"Ó Gospodin..." Ak vás pravoslávna cirkev veľmi neberie, filmu sa treba vyhnúť, pretože celý film má náboženský podtón. Úvod tomu vôbec nenasvedčuje, je z vojnového obdobia a upútal ma. Také presvedčivé nariekanie a prosba o život sa nepočuje každý deň. Potom, ale film zmení smer a podstatne spomalí tempo a slovo Gospodin zaznie snáď 1000x. Samotár a čudák na ostrove, to je dobrá téma, ale chýbalo mi tam nejaké oživenie. Prosiť Gospodina dve hodiny o odpustenie, bolo už na mňa trochu moc, ale na pozretie celkom fajn. 60%. (07.08.2012)

Naprosto se ztotožňuju s komentářem Pedestriana, s rozdílem v hvězdičkovém ohodnocení. Krásný duchovní film, který šel naprosto mimo mě. Naproti tomu se v poslední době snažím neztotožňovat s hodnoceními a komentáři uživatelů "je to umělecký film, nemůžem dát míň než tři, i když nás to k smrti nudilo a vůbec jsme to nechápali“ nebo s intoušovskými komentáři „protože obraz i kamera jsou moc kvalitní, tak tomu musíme aspoň hvězdičku ubrat, protože to škodí celkovému vyznění příběhu“. (09.11.2007)

Ruský rukopis v duchu literárních klasiků. Jistě jeden z nejpovedenějších duchovních filmů, jehož hlavním motivem je odpuštění. Co nedovede odpustit člověk sám sobě a druhým, dovede odpustit Bůh. Právě k takové naději se upírá hlavní postava. Za zmínku stojí i bratr Job, jenž pro změnu cítí vůči Anatoliji závist připodobněnou k příběhu Kaina a Abela. I on se vypořádává s hříchem a hledá smíření. (29.04.2013)

Ak by som mala byť objektívna, dve hviezdičky sú pri takomto snímku skutočne málo. Ak by som však bola v tomto prípade objektívna, popriem niečo dôležité v sebe - a preto radšej volím úprimnosť. Tento film ma striedavo nudil, desil, uspával, iritoval a v niekoľkých vzácnych scénach i zaujal; nie však natoľko, aby som si ho chcela pozrieť ešte raz. Možno mi chýba práve oná povestná pokora, možno väčšia trpezlivosť, možno určitá preduchovnatelosť ... A možno chyba vôbec nie je vo mne, ale kdesi v nepomere dlhej minutáže a (predpokladám, že zámerne) pomaly plynúcom deji ... No ktovie,, možno sa raz ešte odhodlám znova preskúmať tento prečudesný Ostrov ... (21.03.2012)