Ostrov

Film je o člověku, který zabil svého kamaráda a po zbytek života si nese vinu a tak žije život v jakési sebetrýzni a hledá Boha. Nemůže žít ani umřít - vina jej stíhá kudy jde. Přesto jej mají lidé za světce a chodí za ním pro pomoc. Film, který se tváří jako Boží, přesto se onen člověk s Bohem evidentně nepotkal - nepřijal jeho odpuštění. Umírající člověk, jehož poslední slova jsou "hříchy mě tíží, Bože, přijmi moji hříšnou duši" žil svůj život nadarmo, nic nepochopil. Právě proto totiž přišel Ježíš, aby nás očistil (vzal na sebe naše hříchy) a posvětil, abychom mohli do Boží přítomnosti! Protože hřích k Bohu nemůže! Co z toho, že jiným pomáhal, když si své hříchy nese sám a tudíž jde do věčného zatracení? Tento film podle mého dosavadního poznání nenese žádné poselství a spíše lituji času, který jsem mu věnoval. (31.05.2012)

Snímek není natočen černobíle ale má filtr na kameře kde je výrazná černá.Příběh má jednoduchou ale hlubokou dějovou linku.Teď jsem ho viděla podruhé a už zážitek není takový jako poprvé.Ale to je v životě normálka.Příběh člověka který sám sebe uvrhne do samoty a odmítá pomoc.Opět takové to sebebičování.Příběh je o složitých pochodech v hlavě mnicha.Který vlastně ani mnich nebyl.Ale obraceli se k němu lidé kteří věřili že je schopen uskutečnit zázrak. (08.01.2022)

Ostrov mnohi prirovnavaju k inemu sucasnemu ruskemu filmu Navrat. Necudo, ruskych filmov v nasich kinach/festivalov nie je az tak vela a maloktory tak prvoplanovo spracovava vychodnu pravoslavnu spiritualitu, ktora nasmu zapadnemu (aj ked krestanskemu, ale skor katolickemu) svetu tak chyba. Na rozdiel od Navratu, ktory bol malym filmom bez velkeho rozruchu v Rusku a velkym sa stal az vdaka svetovym festivalom, je Ostrov relativne velkym filmom (rozpocet 1 a pol miliona dolarov, zarobky v rusku 2,5 mil. dolarov, proste jeden z najzarabajucejsich ruskych filmov minuleho roka). Je to velky film a vidno to na sposobe prace s kamerou, na nutenej na hrane gyca umeleckosti skrz schvalne znizeny farebny kontrast az na takmer cienro bielu s jemne presaturovanou cervenou, vidno to na akoze umelckom temnom nasvieteni interierovych scen, tak modnym v dnesnej fotografii. skoda. pretoze inac ma film co povedat. ale porovnavat to s tarkovskym je skutocne mimo. dnesny divak si ziada moderny umelecky film a zabuda ze modernost je niekedy na skoda umeniu. (04.03.2007)

Film o muži, který o druhé světové při jedné události musel udělat něco hrozného, jenže se mu povedlo přežit a stal se mnichem. Stále si však nemůže odpustit svůj čin. Musím říct, že Ostrov je hodně dobrý film, který vyniká především svojí silnou poeticko-spirituální atmosférou a skvělým výběrem místa, protože tohle zasněžené prostředí tam neskutečně sedí a vytváří právě tu poetiku. Právě díky tomu mě ten film ani na minutu nenudil, a to tam jsou pasáže, kdy se "nic neděje", ovšem ale jen zdánlivě. Mělo to i dobré herecké výkony, zajímavě se to vyvíjelo a líbila se mi i ta celková myšlenka. Je tu i dost silných scén, především ty scény, kde se snaží ostatní vyléčit a taky se mi hodně líbila ta scéna, kde vymýtá z těla ženy démona, ta byla mnohem působivější, než ta vymýtání v amerických hororech, a to myslím vážně. Dostal mě i samotný závěr, který celý ten film perfektně uzavřel. Tohle je opravdu hodně povedený film, který bych sám označil jako Meditativní s velkým M. Kéž by takových filmů bylo víc. 5* (11.01.2020)

Silně bigotně zaměřený film, který není opravdu pro každého diváka. Není ani o válce ani o zázracích. Je o celoživotním utrpení jednoho člověka, který svou vinu bere velice vážně, trápí se jí a sám u sebe nenalézá odpuštění. Jeho nekonečné duševní trápení asi nejlépe znázorňuje otrocké vození koleček s uhlím do kotelny. Toto je ve filmu ukázáno několikrát. Pro představu: Jsou lidé, kteří by svou vinu hodili za hlavu, zkusili dokonale zapomenout a v novém životě by žili, dejme tomu, i spokojeně. Tento člověk svou vinu přijímá se vším všudy a o tom tento nádherný snímek, doprovázený výbornou hudbou, je. Na konci filmu jsou dva silné vrcholy, z nichž ten druhý u rakve je velice silný. PS: Někdy si také říkám, že bych zbytek života prožil v nějakém klášteře odevzdajíc se Bohu, modlitbám a meditaci. Život potom člověk vnímá naprosto jinak. A i o tom tento unikátní film je. (01.06.2012)