3:10 vlak do Yumy

K westernům mám vřelý vztah (asi proto, že to byly jediné americké filmy, které se daly za mého mládí vidět). ... Na natočení kvalitního díla se ale v tomhle žánru většinou čeká dlouhá léta. V podstatě se od "Nesmiřitelných" žádný "pravý" western neobjevil. ... Až teď ! Dlouhé čekání letos skončilo díky Jamesi Mangoldovi ... Pokud se vám westernový žánr líbí (se všemi svými kladnými i leckdy spornými pravidly), a drsný styl "Unforgiven" vám nevadil, pak je TOHLE film pro vás. ... Nejen kvůli (jako vždy) skvělému Russellovi Croweovi :) (01.11.2007)

Western nepatří k mým oblíbeným žánrům, nicméně tenhle film si mě dokázal najít a nadchnout pro svou žánrovou čistotu, skvělé herecké výkony a prostě klasiku, která už se moc dneska neumí natočit. Konec mi sice přišel trošku přitažený za vlasy a jen těžko ze svého pohledu můžu pochopit, že by se něco takového mohlo stát, tím spíš na nelítostném divokém západě, ale budiž, rozhodně mi nijak nevadil, nezkazil zážitek z výborných předešlých dvou hodin a vlastně to tak asi i mělo být. Víc takových filmů. (10.08.2011)

Výtečná renesance klasického amerického westernu se vším všudy, včetně žánrovým pravidel (i s jejich slabinami), která nemlátí slova jako čest či zásadovost jako prázdnou slámu, ale jejich význam naplňuje do poslední čárky. Ten, kdo tak vehementně kritizuje závěr ať film sjede ještě jednou, protože právě k „tomu“ snímek směřuje celou dobu. Crowe s Balem jsou tradičně úchvatní, o to více překvapí chladnokrevný řezník Bena Fostera. Mangold natočil řemeslně zřejmě nejlepší western od počátku tisíciletí. Absence tohoto filmu v kinech je pro distributora neomluvitelná. (30.11.2007)

Spolu s Opravdovou kuráží nejlepší western nového tisíciletí. S dobrým námětem, prokreslenými postavami, výbornými herci, solidními dialogy i přestřelkami, přetékající sympatickým chlapáctvím a patosem. Dostal mě hlavně konec, jak seděj v tom baráku, obklíčení celým městem, totálně v prdeli... V kině jsem horečně přemejšlel, jak se z toho dostanou, ale ani kdybych nad tím přemejšlel sto let, tak by mě nenapadlo (SPOILER) že se přesto všechno pokusej doběhnout k tomu vlaku :D (27.03.2008)

Už samotný příchod do kina voněl dobrodružstvím, protože technika opět skórovala v souboji s lidmi a do sálu jsme se dohmatávali potmě, takže o věty "dej tu ruku pryč, ty prase, ty ne, myslím toho druhýho" nebyla nouze. Vůně dobrodružství nepolevovala, naopak se dočkala posil v podobě vůně střelného prachu, koňského potu, vydělávané kůže a dálek, tedy parfémové směsi, v níž sice chyběla voda po holení, kterou hrdinové očividně moc nepotřebovali, ale kterou každá holka tak ráda vdechuje, stejně jako se ráda dívá na chlapy nepostrádající jisté podstatné orgány, kupříkladu páteř a srdce. Proč se nepřiznat, duše zaprodaná dobrodružství se vznášela v oblacích, srdce tlouklo v rytmu koňských kopyt, oči se sytily pohledem na hrdiny a ruce tleskaly celou dobu filmu. Protože závěr přišel rukám i mozku jako nejzáživější koruna, jež coronat opus, jako nejlogičtější výsledek jednání, jež moje maličkost označuje jako chlapské. Moje škodolibější maličkost mrmlá něco v tom smyslu, že není divu, že se v něm řada místních pánů nepoznává, a v duchu biblických průpovídek Bena Wadea dodává, že kdo má uši k slyšení vyřčených i nevyřčených slov, ten slyší; moje rozumnější maličkost uznává, že stejné věci vidí každý jinak a tak to má být; ale celá moje maličkost je blažená z toho, že navzdory obvyklému zpoždění, s nímž vlak do Yumy dorazil do místního kina, do toho vlaku mohla nastoupit, a želí pouze toho, že jízda tím skvělým expresem trvala jen necelé dvě hodiny. (24.04.2008)