Die große Stille
Le Grand Silence
Into the Great Silence
Obsahy(1)
Vcházíme do jiného světa, když se po jízdě úzkou cestou, podél skalních svahů a vodopádů, dostaneme úzkém údolí k původnímu klášteru kartuziánského řádu La Grande Chartreuse. Mniši zde, pod mohutným horským masívem, vedou ještě i dnes život v úplném odloučení od světa. Panuje zde naprosté ticho, vzduch je drsný, nahoře leží sníh v době, kdy se jinde už zelenají louky. Host , který jde po stopách Bruna a historie jeho řádu má přístup pouze k muzeu De la Carriere, které vedou laičtí bratři a které ukazuje množství materiálu o vzniku řádu, životě a působení jeho mnichů. Něco málo z ticha prožívaného s Bohem, které zde prožívají bratři mniši, nám může nabídnout i tento pozoruhodný snímek režiséra Philipa Gröninga. „Jeden rok a den“ života komunity kláštera je jeho jediným, ale smysluplnýma a pro pozorného diváka bohatým, obsahem. (jpia)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Originální filmový počin je cenný především z dokumentárního hlediska a touto cestou se tvůrci také nenápadně vydávají - oproti liturgickým a spirituálním prvkům života v klášterní komunitě kladou důraz na každodenní praktické úkoly spojené s životem za zavřenými dveřmi. Zajímavost daného tématu je však naplněna zhruba po dvou hodinách stopáže, duchovní souznění se stále nedostavuje, mniši si navzájem holí hlavy, divák se propadá do blaženého spánku... ()
Krásný dokument o životě v klášteře mě oslovil především svou velkorysou prostotou, s níž znázorňuje to nejvšednější a nejvěcnější, a odhaluje tak jeho nedozírnou hloubku. Žádná rafinovaná hra s analogiemi či symbolikou, k níž se často uchylují spiritualizující filmy (nebo jejich persifláže), jen čirý lad předmětů a aktů, jejichž duchovnost je vtisknuta již v jejich vlastní účel. Tomu odpovídá i motiv ticha, vytknutý názvem. Jak jsem kdysi napsal, ze zdánlivě monotónního ticha klášterní cely se rodí zvuky celého světa, a to nikoliv jako ozvěna vnější polyfonie, ale jako sen o ní. Pozorně zaposlouchaný návštěvník takového místa, neřkuli jeho obyvatel, dokáže po delší či kratší chvíli soustředěného vnímání zaslechnout, jak se šum, nehybnost, echo prostoru rozeznívá všeobsáhlou hudbou kaleidoskopicky souznících nástrojů a jak se nesrozumitelné (a třeba i tísnivé) mlčení proměňuje v životadárný dech, dech spící, tedy „jinak“ bdící bytosti… A stejně tak je tomu s věcmi, jejichž pokojné stání, soužití, či služba oživuje klášterní bezčasí a jeho věčnost znázorňuje jako živou, plynoucí a zahrnující do svého toku i život člověka, který se zaposlouchal ušima, očima či rukama. A k posvátnému tichu klausury ještě akustické post scriptum, pokus o hudební vyjádření onoho vzpomenutého znění: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/album/clausura ()
"Budete ma hľadať a nájdete ma; ak ma budete hľadať celým svojím srdcom. Dám sa vám nájsť." (Jeremiáš 29. kapitola, verš 13) Ojedinelý filmársky počin, navyše bravúrne zvládnutý. Z mojej strany absolútne bez výhrad. Experimentálna kamera s dôrazom na detail, taktiež s citom nahraná zvuková zložka. Nikdy som neveril, že sa môžeme dostať tak blízko do života najprísnejšieho kartuziánskeho kláštora La Grande Chartreuse. Mlčanliví rehoľníci ako nositelia vzdelania, sa tradične venujú najmä prepisovaniu kníh, ale aj zberu liečivých bylín. Je obdivuhodné a fascinujúce s akou pokorou žijú svoje životy. A práve pokora je jednou zo siedmych cností a hlbších princípov vytrácajúcich sa z našich životov. "Keď sa zriekneme všetkého, čo nie je v súlade s vierou, spoznáme hlbinu božstva a žiar svätosti toho, ktorý žije v našich srdciach." ()
Dokumentarista Philip Grönig veľmi dobre pochopil, že hlbokú meditáciu, kontempláciu a vnútornú harmóniu v súlade s prírodou netreba hľadať len v aktuálne populárnych východných filozofiách a náboženstvách. V kresťanstve možno nájsť temer totožné duchovné odkazy, pričom jeho posolstvo je, akokoľvek sa tomu niekto môže vzpierať, nám obyvateľom Európy oveľa bližšie. Nemusel cestovať tisícky kilometrov ďaleko, aby našiel niečo, čo mal takpovediac priamo pod nosom. Slová modlitieb v latinčine sa vrývajú do čierňavy kostolného chóru, osvetleného len večným svetlom a lampičkami nad spevníkmi mníchov. Ponorenie sa do tohto výnimočného sveta, kde čas plynie inak, zostrihaného jemne a citlivo do 15. kapitol prekladaných vždy staro-, či novozákonnou citáciou vytvára výnimočný očistný zážitok. „Budete ma hľadať a nájdete ma; ak ma budete hľadať celým svojím srdcom, dám sa vám nájsť (Jer 29, 13).“. Pozn. Túžbu uvidieť tento dokument podporila zaujímavá osobná skúsenosť z brigádnej výpomoci pri záchrane zvyškov kartuziánskeho kláštora na Kláštorisku v Slovenskom raji. Skúsenosť, obohatená diskusiami o viere, informáciami o histórii rádu alebo očistnými myšlienkami pri sledovaní východu slnka v mlčky idúcej skupine o pol piatej ráno, či pri návšteve nočnej jaskyne, osvetlenej sviečkami, kam sme šli slepí, naviazaní na jeden povraz po strmom svahu. Pri sledovaní opatery o nevládnych starých mníchov vo filme som si na pochod do jaskyne spomenul. ()
Workoholici a byznysmeni razící se do Tibetu vykurýrovat z růstu Růstu mohou konečně nanečisto otestovat, jaké to je. Naneštěstí dokument moc osvětový, nic zásadního nesděluje, a transcendentální praktiky zprostředkovává v mnohem užší škále než Mahariši Maheš Jógi. A za druhé, co mají znamenat ty alibistické obrazy křepčících mnichů? Snahu nastolit nové paradigma a naznačit, že i mniši jsou normální lidé, nebo pokus rehabilitovat legraci jako seriózní prostředek? ()
Galéria (16)
Fotka © X-Verleih
Zaujímavosti (1)
- Dysmas de Lassus, jeden z mníchov, ktorý sa počas dokumentu objavil v "momentkách", kedy uprene hľadel do kamery, sa neskôr stal najvyšším predstaveným kartuziánov. (RigorMortis)
Reklama