Synecdoche, New York
Synecdoche, New York
Réžia:
Charlie KaufmanScenár:
Charlie KaufmanKamera:
Frederick ElmesHudba:
Jon BrionHrajú:
Philip Seymour Hoffman, Jennifer Jason Leigh, Michelle Williams, Samantha Morton, Catherine Keener, Emily Watson, Dianne Wiest, Hope Davis, Robert Seay (viac)Obsahy(2)
Canden (Philip Seymour Hoffman) je úspěšným divadelním režisérem v provinciálním městě Schenectady, ve státu New York. Když ho malé poranění na čele přiměje zamyslet se nad smrtí, umíráním a nad tím, že jeho život bude jednou pravděpodobně zcela zapomenut, pocítí nutnost zanechat po sobě něco významného. Právě jej opouští jeho manželka, malířka miniatur Adele (Catherine Keenerová) i s dcerou Olivií. Ale Canden dostane velký, prestižní finanční grant, se kterým si může dělat, co chce. Odstěhuje se do New Yorku, kde na obrovském jevišti vybudovaném v hangárech vytváří kopii života a natáčí to na video. Čím více tvoří, tím víc se chce dostat blíž k podstatě života. A tím víc cítí, že jeho hra ještě není hotová pro publikum. Trvá to léta. Nakonec v jeho hře vystupují všichni, které znal, on sám, jeho lásky, děti a mnoho jiných... Celý film působí jako krabicová hra, kde je uvnitř vždycky další krabička. Režisér Charlie Kaufman zkouší film naplnit nepředvídatelností, sny, zklamáním a různými fobiemi. Části i celek. Jeho hlásnou troubou je hlavní hrdina Canden Cotard. Kaufman udělal jeden z mála opravdových experimentálních filmů, navíc ve velké produkci. Časové a místní hranice se tu posouvají bez omezení a souvislosti. Tento experiment si úspěšně pohrává s našimi slabostmi, ale ne s každodenní obětavostí či hrdinstvím. Ne proto, že by si Kaufman kladné stránky života neuvědomoval, ale je mu cizí pochopení, že lidské talenty, schopnosti, odvaha a rozhodnost mohou být zcela k ničemu, pokud jejich okolnosti nebyly příznivé. Nakonec se pokouší představit si život jako hru, kde každý hraje svou vlastní hlavní roli. Pokud máte rádi složitě zapletené příběhy s mnoha různými narážkami, náznaky a objevy v nitkách životní tapisérie, pak budete tento film obdivovat. Je tu mnoho dvojsmyslů a nejasností, které se dají odkrývat (například jméno filmu a hlavního postavy), alegorií a nereálné reality. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (317)
O Synecdoche můžete napsat a myslet si cokoliv a budete mít pravdu. Snad úplně všechno co se tam objeví je někdy předtím nebo potom popřeno a když už má divák konečně pocit, že něco pochopil, za minutu je to jinak. Zdánlivě má tedy film obrovský potenciál zařadit se spolu s Atlasem mraků do kolonky "královská hovadina", na rozdíl od Atlasu ale ta složitost není prvoplánovým autorským žmouláním pindíka, nýbrž uvěřitelnou součástí filmu. Asi nejspíš obrazem Kaufmanova já, kteoružto existenciální tíseň ovšem tomu chlapci ani trochu nezávidím. Osobně bych ocenil víc, kdyby se uvnitř nacházelo něco, čeho se můžete aspoň trochu přidržovat, ale za sebe říkám, že se to ty dvě hodiny dalo vydržet. 60% ()
Úlet jaxviňa. ()
Kolik slov se tu vyřinulo z duše intelektuála těžce zkoušeného tvůrčí krizí, aby byla zapsána, přetištěna, přeříkána, zaznamenána na filmový pás a promítána - a mohla tak budit nadšení těch, kdo lačnili dovědět se, že jeviště / umělecké dílo je vlastně synekdochou pro město / svět ! Prosedět druhou polovinu tohoto postmoderního zauzlence, zakousnutého před zrcadlem do vlastního ocasu, bych podruhé nechtěl ani zanic. ()
po shlédnutí jsem byl zmaten, jak snad nikdy...kdo tenhle film pochopil napoprvé, tak lže! (nebo je frajer) film působí dost artistickým dojmem, ale dá se to v pohodě sledovat a za sebe musím říct, že jsem se ani chvíli nenudil a u konce jsem praskal zvědavostí, jak to sakra zakončí. Celý děj se odehrává v různých časových úsecích a je v něm spousta skrytých zpráv (nápisy v novinách, postavy v pozadí), kterých je dobré si všímat už od první minuty. pouštěl jsem si na YT jednu interpretaci (rozhodně to není jediná a možná ani vůbec správná), která mi to trochu osvětlila https://www.youtube.com/watch?v=fep0nNIj1qs ()
Zde vyvstávají základní otázky typu Odkud jsem? Kam směřuji? Jaký je smysl mého života? Pro někoho to znamená strávit zbytek svého života vytvářením jeho věrné kopie, jež se točí kolem svého tvůrce. Ale skutečný život se neodehrává na jevišti (popř. v obřím hangáru), nejde jej ovládat nebo linkovat, lze jej pouze žít. To, že všichni umřeme, je fakt, užírat se tím celý život je ale pouhé přežívání. Myšlenku snímku (a možná i pocity hlavního hrdiny) nejlépe vystihl kněz na hraném pohřbu. „…Pravda je, že je mi kurevsky smutno…. Jděte všichni do prdele! Amen.“ ()
Nezmysel N.1 s Philip Seymour Hoffman. Jeho najhorší film. ()
Pokud se člověk vnímá, jako hvězda vlastního života a musí o sobě natočit film, aby žil, může nastat taková situace že vlastně donekonečna bude pitvat a zobrazovat ten život, až se úplně ztratí smysl. A to se asi mělo stát i tomuto filmu a to asi i tvůrce chtěl. Nevím. ()
Súvisiace novinky
Zajímavé premiéry v Cannes
Chystáte se na filmový festival v Cannes? ;-) Že ne? Nevadí. Tak nebo tak je přehled filmů, které na francouzské riviéře mezi 14. a 25. květnem poprvé uzří světla promítaček, pozoruhodný. Třeba Clint… (viac)