Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinKamera:
Karl StrussHudba:
Charlie ChaplinHrajú:
Charlie Chaplin, Claire Bloom, Nigel Bruce, Buster Keaton, Sydney Chaplin, Norman Lloyd, Edna Purviance, Harry 'Snub' Pollard, Geraldine Chaplin (viac)Obsahy(1)
Stárnoucí Calvero (Charles Chaplin), kdysi všemi obdivovaný klaun, se pokouší vyrovnat s tím, že má svá nejlepší léta za sebou. Jednoho dne zachrání mladou tanečnici Terry (Claire Bloomová), která si chtěla vzít život, a nastěhuje ji k sobě. Péče o ni náhle opět dodává smysl jeho životu. Vrací jí sebevědomí a obstará jí divadelní angažmá. Terry se do Calvera zamiluje, on však její city odmítá. Přeje jí totiž šťastný život po boku mladého spisovatele Nelvilla. Tajně mladou ženu opouští a protlouká se jako tuctový pouliční klaun. Když Terry Calvera po několika letech náhodou záhlédne při pouličním výstupu, uspořádá pro něj vzápětí velkou benefici.
Tento tragický dojímavě sentimentální dozpěv za jednou kariérou je Chaplinův snad nejosobnější film - paralela mezi životními osudy Calverovými a Chaplinovými je zjevná. O to osudověji působí, že po tomto filmu byla Charlesi Chaplinovi zakázána další práce v USA: po pobytu v Evropě mu byl - ještě před uvedením jeho filmu SVĚTLA RAMP - znemožněn návrat do Spojených států, údajně pro neamerické smýšlení. Chaplin, rozhořčený jednáním Ameriky, vzápětí přesídlil do Velké Británie. (Quentin T.)
(viac)Videá (1)
Recenzie (118)
Teda já toho Chaplina bez mejkapu a zvednutýho obočí ani nepoznala! Situační humor v jeho podání nikdy nebyl mým šálkem čaje, ale klobouk dolů, jak zvládá dramatickou polohu. Claire Bloom na můj vkus podala trošku moc hyterický výkon, ale dobrý, tou dobo frčely buď hysterky, mebo femme fatale, takže co po ní člověk může chtít, že jo... Příběh je to krásnej a dojemnej, a to v pozitivním smyslu. Tohle by měl vidět každej milovník filmu, skvělá klasika! ()
Charlie Chaplin pro mě vždycky byl, je a bude výjimečnou osobností, cením si jeho tvůrčí kreativity a smekám, sám napsal scénář, film natočil a složil i hudbu, to je prostě mimořádné.. Příběh stárnoucího umělce, který zachrání život mladé sousedce, půvabné baletce, a ohlíží se za svou kariérou i životem, byl přiveden na tento svět s všeobjímající láskou (k životu i k umění) a to lze ze snímku příjemně vycítit, místy je něžně dojemný a působí krásně nostalgicky.. Zdařilá věcička.. ()
Osobní zpověď klauna, kde mi sentimentalita brnkala na ty správné struny a já to tomu šašku počmáranýmu zase žral i s navijákem Tím byla neuvěřitelně krásná Claire Bloom. Srdcervoucí, uplakané víc než dvě hodiny a přesto budu s chutí pětkovat. Inu, kouzelník Chaplin. Film, kde fráze miluju tě bolí, kde má láska jiný význam než pobíhání v květinových lukách nebo spalující vlhkou touhu. Klišé? To vůbec. Sentiment? Ano, ale na hony vzdálený jakékoliv lacinosti. Nebojím se říct, že Světla ramp jsou pro lidi se srdcem a necítím se pro toto jinak laciné prohlášení nijak trapně. Jeden z těch filmů, kdy je člověk prostě a jednoduše rád, že něco podobného viděl, dá se pak pořád věřit v ideály. Pět, Pane klaune. ()
Vždycky mě na Chaplinovi zaráželo, že z něj v jeho komediích ta grotesknost úplně nesálala, jakoby ji něco brzdilo, nějaká skrytá melancholie nebo tragika, kterou nedokáže přehrát ani sebelepší herec. Ve Světlech ramp se to potvrdilo, protože jeho filozofování, které tam přednáší, musí být vykoupeno obrovskou životní zkušeností, nejčastěji bolestí. V každém jeho filmu z toho byl kousek, ale tady je to uzavřené, kompletní bilancování moudrého muže. Zpověď smutného klauna. ()
Zuby nehty jsem se bránila Chaplinově nátlaku, ale nakonec musím sklopit hlavu a pokorně uznat, že to moje měřítka na pět hvězdiček splňuje. Nikdy to ale nebude tak nadšených pět hvězdiček, jaké jsem dala Busterovi za jeho nejlepší filmy. U Chaplina pořád cítím jakousi vypočítavost, s jakou se strefuje do diváka, což se mi úplně nelíbí, nicméně Světla ramp obsahují i umělecky hodnotné a zamyšlení hodné pasáže, metafory a já nevim ještě co, že zkrátka a dobře uznale kývám hlavou. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (16)
- V malé roli se ve filmu objevila i Chaplinova oblíbená herečka z němé éry Edna Purviance. (Kulmon)
- Charles Chaplin skomponoval hlavnú hudobnú tému filmu, skladbu "Eternally", ktorá bola mimochodom v päťdesiatych rokoch veľkým hitom, na slová anglického textára Geoffrey Parsonsa. Vo filme však počujeme iba jej inštrumentálnu verziu. (Georgei)
- Původní rukopisný scénář měl 750 stran. (everlong)
Reklama