Réžia:
Oldřich DaněkScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Václav HanušHudba:
Jan F. FischerHrajú:
Miroslav Macháček, Luděk Munzar, Martin Růžek, Jana Hlaváčová, Vlastimil Harapes, Lída Roubíková, Vladimír Volek, Karel Vlček, Ladislav Křiváček (viac)Obsahy(1)
Nejvyšší královský podkomoří je obviněn ze zrady a uvězněn. I když se podezření ukáže být neopodstatněné, vězeň se ocitá v ohrožení života, protože královský majestát nesmí připustit omyl. Kdyby se totiž nešťastník přiznal, mohl by být omilostněn, jenže takové řešení pan podkomoří ze zásady odmítá... Historický příběh aspirující na rozměr podobenství se odehrává na úsvitu vlády Jana Lucemburského. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (83)
„Pokleknout před králem, přiznat se. Je to tak mnoho, za svobodu?“ - „Sedíš-li v pasti, nemůžeš skoro nic. Jenom jedno jediné. Říct ne.“ Ano nebo ne, to je oč tu v téhle dobovce ze života význačného českého šlechtice Jindřicha z Lipé běží. Čest, morálka, pravda či lež to jsou všechno silné morální veličiny a Daněk je zase skvělý autor dialogů, aby to dokázal náležitě zpracovat. I když tohle není ona typická daňkovská konverzačka, v níž on byl mistr nad mistry. Na historický film výprava spíše minimalistická s mnoha temnými scénami. Mírnou středověkou poetiku dodává hudba v podaní jednookého flétnisty. Pokud jde o hereckou stránku nejvíc mě zaujali Miroslav Macháček v roli hlavního protagonisty spolu s Janou Hlaváčovou v roli Elišky Přemyslovny. Ten jejich dialog v závěru, to se nejen hezky poslouchalo, ale taky se na to hezky koukalo. ()
Naprosto dokonalé historické drama. Martin Růžek řeší : Nechat ukovat Jindřicha z Lipé? To je oč tu běží. Nechat se podplatit? Nechat se popravit? Dokonalý Macháček je prostě dokonalý. Dialogy jsou kouzelné, herci je třeba ani nedořeknou. Škoda, že všichni tito machři již zemřeli. Zůstali jen blbové, co si říkaj herci a filmaři. ()
Já neholduji historickým dramatům a k stoprocentní věrohodnosti událostí starších než cca 200 let jsem poněkud skeptický. Také ačkoliv nejsem úplný analfabet, jsem dalek rozlišovat raně a pozdně gotický hrad. Proto jsem nebyl pobouřen ani reáliemi či kostýmy, ale ani kontextem "skutečných" událostí. Viděl jsem komorní konverzační drama s perfektními hereckými výkony barvitě vykreslujícími psychologii jednotlivých postav. Takové filmy bývají nadčasové a o tomto to platí. ()
Ač v sobě neslo punc československého 60kového filmu, jednalo se o velmi hezké středověké drama, které si nadprůměrně dobře pohrálo s psychologií postav. Z mého pohledu byl naprosto bezkonkurenční Martin Růžek jakožto pan pukrabí. ()
Trosku nudne, ale dobre obsazene i zahrane cernobile drama ze stredoveku. ()
Bezchybné komorní historické drama, které zcela stojí a padá s výkonem herce a režiséra Macháčka v hlavní roli. Sekunduje mu pan Růžek, filmem projdou i L. Munzar a J. Hlaváčová a mihnou se i další slavné tváře, ale toho si člověk sotva stačí všimnout, protože středobodem tohoto konkrétního vesmíru je neustále Macháčkův pán z Lipé. Pro milovníky dramatu, zejména toho historického, nutnost. ()
Jeden z neprávem polozapomených kousků. Vzhledem k výborné kameře a výkonům všech zúčastněných herců klidně snese srovnání s Údolím včel nebo Kladivem na čarodějnice. ()
Mile mě překvapilo, jak šikovně si Daněk svůj scénář zrežíroval. Žádný upachtěný realismus z řemeslné nouze, ale zručná a působivá obrazová metaforika, která dobře odpovídá typické symboličnosti Daňkových dramat. Například práce s hroby na nádvoří, vrcholící ve scéně, kdy na nich tančí královnina suita, je naprosto skvělá. Dokonce mě až zaskočilo, jak málo dialogů film obsahuje a do jaké míry si Daněk, jehož parketou je slovo, dovolí sdělení opřít o řeč obrazu. Viz způsob, jakým je vykreslena paranoia osádky hradu při hledání špeha. Spadá sem také Macháčkovo minimalistického herectví, které z postavy Jindřicha z Lipé dělá nikoli živý charakter, ale opět spíše symbol neústupnosti v pravdě. Nic proti tomu, samozřejmě, ale chvílemi jsem se už docela bál, jestli se ze snímku nestane pod návalem metafor a jinotajů až příliš chladná abstrakce. Naštěstí se ale dějem line i jedna skutečně tragická linka, který mu dodává lidských rozměrů. Je to (opět pro Daňka typický) příběh člověka prostého, žijícího ve stínu velkých osobností a dějin, vrženého mezi mlýnské kameny panských sporů. Jde o purkrabího v podání skvělého Martina Růžka, který v protikladu k Macháčkovi dává postavě duši, která se složitě a nejednoznačně pere s náročnou situací. Je tak vlastně postavou nejzajímavější, i když co do inspirativnosti si s Jindřichem pochopitelně nezadá. Scéna, kdy se purkrabí pokouší modlit, patří mezi nejsilnější místa filmu. Téma mocenské zvůle a pýchy, která ohýbá pravdu, bylo asi v době vzniku snímku třaskavější a umím si představit, jak se na mnoha místech ("pořád někdo hlídá") tajil tehdejšímu divákovi dech. Neznamená to ale ani v nejmenším, že by Daněk svojí inteligentní prací neměl co říci i dnes. ()
skvělé téma, ale nemohl jsem se ubránit dojmu, že potenciál zůstal nevyužit ()
Skvěle zpracovaná dvorní etika 14. století a dialogů lidí u dvora i mimo něj. ()
Komorní, ale silné drama, umělecký rukopis, bravurní herecké výkony, historická noblesa, syrová atmosféra, lidská povaha, politické chování, krásná pocta českému filmu. ()
V šedesátých letech se historickým dramatům velmi dařilo a tak jich vzniklo vcelku hodně. Tento je jeden z nich. V syrovém středověku je zachycena vskutku ponurá atmosféra, která jakoby dělala kulisu divadelnímu příběhu o jednom vězni. Plejáda tehdejších hvězd rozehrála filmový skvost, jaký by dnes už nikdo nedokázal. Umělecká vyváženost jednoduchého děje zvyšuje náročnost jeho pochopení a zákoutí složitosti hereckých etud. A tak snímek není pro každého. Jedná se o drama, u kterého se musí trochu přemýšlet. Musí se sledovat jeho dějství, jinak je nepochopen a zbytečně zavrhnut. Pro mne je to jasná volba toho nejvyššího hodnocení, už kvůli hereckým výkonům všech zúčastněných. Pravda, není to Vláčil, ale má to k němu hodně blízko. ()
Jestli český film opravdu něco uměl, byla to komorní středověká dramata. Macháček zde mírně zastíněn Martinem Růžkem, který je zde naprosto excelentní. ()
Daněk je Daněk.... a ten mě nikdy nezklame. Navíc výkon Martina Růžka zde je jednoduše nepopsatelný! ()
Příběh z doby, kdy čest ještě nebyla prázdným pojmem a film z doby, kdy česká kinematografie naopak pojmem byla. ()
Vynikající Macháček v roli Jindřicha z Dubé pod vynikající réžií Oldřicha Daňka. Dodnes si pamatuji větu Jindřicha, když mu Královna Eliška nabízí svobodu, přizná-li se k tomu, co neudělal: "Ležím tu na slámě, zubožený a zbavený svobody. Jednu svobodu mi však nikdo nemůže vzít - říci NE!" ()
V podstatě jde o divadelní hru zpracovanou jako filmové komorní drama. Miroslav Macháček a Martin Růžek byli naprosto skvostní a je s podivem, že film nezttratil tempo a napětí i přesto, že dějová linka je v podstatě chudičká a stojí téměř celá na výkonech právě zmíněných protagonistů. Za místy přítomný manýrismus a trochu příliš velké chtění dávám o jednu hvězdu méně, než bych byl dal při prvním zhlédnutí, i tak ale jde o poctivých a zasloužených 85%. ()
Těžko hodnotit, solidní atmosféfa, velmi dobré herecké výkony, ale přece jen je vidět, že je to hra, taková ta konverzačka, u které se historická věrohodnost podřizuje snaze o "silné" dialogy. Tož ale nenudí, tak tentokrát dáme víc. ()
Nadčasové podobenství o vyšších politických zájmech, kterým se na vrcholné úrovni podřizuje i morálka a čest, jen ti nejstatečnější tomu dokáží čelit a přijímat na sebe i ta největší rizika. Výborně vystavěný, natočený i zahraný snímek. ()
Mohlo to mít trochu větší švih. Po polovině to bylo příliš statické. Přesto to bylo velmi dobré. Kostýmy a prostředí na dobré úrovni. ()