Sindibád a Tigrie oči

Posledné zo Sindibádových dobrodružstiev je oproti predchádzajúcim dvom častiam vo viacerých smeroch slabším kúskom. Hodnotím ho však rovnako ako o tri roky staršiu ,,Zlatú Sindibádovu cestu", nielen z dôvodu sentimentu za detstvom, ktoré mám s voľnou Sindibádovov trilógiou spojené, ide tiež o dielo v mnohom nevšedné svojim námetom prostredia. Pravda, samotný scenár je - ako to už býva - slabšou stránkou filmu a v niektorých oblastiach je trocha nedomyslený. Opomenúc hlavného hrdinu, je zaujímavou postava filozofa Melanthia (Patrick Troughton), ktorý je jasným predobrazom Archimeda, dokonca sa na neho raz odvoláva, ako na svojho priateľa. Zároveň je dôležitým Sindibádovým pomocníkom, pretože slávny námorník pôsobí bez neho niekedy bezradne. Väčšie trhliny vidím vo filme skôr v niektorých nelogických pasážach, napr. keď princ Kassim ako pavián napíše na stenu anglicky: ,,I am Kassim", pritom sa dej odohráva v arabskom prostredí. Spomenúť ešte môžem scénu, kedy Melanthius náhodou u seba objaví kľúč k otvoreniu pyramídy, ktorý je v konečnom dôsledku úplne zbytočný, alebo že dôvodom Sindibádovho prenasledovania Zenobiou je vlastne iba obyčajné prerieknutie. Rayovi Harryhausenovi však okrem skvelej trikovej zložky, môžeme byť vďační, ako spoluautorovi námetu, aj za netradičné prostredie, kam sa Sindibád vydáva. Síce bez exaktného pomenovania, zato pomocou mnohých narážok (napr. spomenutie národa Arimaskov) sa dá indikovať inšpirácia bájnou severskou krajinou Hyperborea, akejsi málo známej ,,sestry" slávnej Atlantídy, ktorej širšia neznalosť u širšej verejnosti je zapríčinená aj absenciou výraznejšieho hollywoodskeho trháku. Pokiaľ sa ho možno niekedy v budúcnosti dočkáme, bude v náčrtoch prezentovaná, bez toho, žeby išlo o hlavný zámer tvorcom, v tomto predposlednom z Harryhausenových počinov. (02.12.2007)

Z trojice Harryhausenových filmů o Sindibádovi (Sedmá Sindibádova cesta, Zlatá Sindibádova cesta) je tento nejslabší. Velmi dobré triky, mizerná výprava, otravné nadužívání zadní projekce a místo tygra Smilodon. Nejlepší postavou je pro mne čarodějka Zenobia ( Margaret Whitingová), z monster už se vybírá hůře. Přerostlý blanokřídlý hmyz (vosa? sršeň?...nevím, ale než se zvětšila, šlo o včelu), Minaton, obří mrož, tři démonci z ohně (raději jsem měl kostlivce)....V rámci žánru jde o pořád dobrou zábavu, několik scén je i příjemně tajemných (cesta na lodi čarodějky ledovým tunelem), a i když v lecčems jsou připomenuty předchozí filmy (vždy cesta někoho postiženého kletbou za uzdravením), jde již o fantasy klasiku. Harryhausenův vrchol přišel až se Soubojem titánů... (20.01.2014)

Posledný z troch filmov o Sindibádovi, ktoré Ray Harryhausen vytvoril pre štúdio Columbia. V týchto filmoch mal na starosti triky a ich aj spoluprodukoval. Tento tretí Sindibád má podľa mňa prostrednú úroveň. A namiesto čarodejníka, je tu čarodejnica. [´The 7th Voyage of Sinbad´ (1958), ´The Golden Voyage of Sinbad´ (1974)] (07.03.2016)

Tomu říkam podívaná pamatuju jak jsem tento film viděl asi v 9 letech a ještě ho mám doma na VHS, sice skoro každej záběr je amatersky udělanej ale na ten rok dobrý. Sice s odstupem času efekty na dnešní dobu hrůza chvílema se nedalo na to koukat ale i tak se mi to líbilo, myslím že si s tím poradili dobře. Parádní Sindibádovo dobrodružství. (04.08.2012)

Přestože jsem velkým milovníkem práce Raye Harryhausena (zde vyráběl triky, je spoluautorem scénáře a celý film produkoval), musím uznat, že zde VÍCE než v jeho jiných filmech (v ně počítaje i ´Souboj titánů´) zub času hlodal a hlodal. Poutavá atmosféra nechybí, příjemně staromódně vyprávěný příběh upoutá, ale triky (zejména všechny přední/zadní projekce) mají diskutabilní hodnotu. To se nevztahuje na loutky rozpohybované pookénkovým snímáním, ty jsou opět perfektní a zde vyniká zejména oživlá zlatá socha s hlavou býka, obří mrož a souboj pravěkého obra s tygrem. (27.07.2011)