Neporaziteľný Barbar Conan

Když si člověk čte rozhovory se Zimmerem a s Batesem (autor hudby k tomuhle filmu), zjistí jednu celkem příznačnou věc - zatímco Zimmer neustále zmiňuje melodii a básní o tom, jak hodiny a hodiny vybrnkává do kláves, než přijde na něco kloudného, Bates se ubírá úplně jinudy a jednoduše ucpe divákovi uši neskutečně uřvaným a přeplácaným (často nelibozvučným) bordelem bez nějaký hloubky – má tam zkrátka spousty bohatý textury a málo, přemálo struktury (motivů a témat). Kde nabízel Poledouris melodii, tam má Bates spíš rytmus postavený na brutálních perkusích a agresivních smyčcích. Možná měl Bates navázat na svůj nechvalný skandál z 300 a opět trochu opisovat, koneckonců sám Poledouris tři stěžejní tracky z původního soudntracku - Anvil of Crom, Riders of Doom a Theology/Civilization - jednoduše oprásknul z Prokofjeva, Orffa a Holsta (přičemž Anvil of Crom si zase dál vypůjčil Goldsmith pro hlavní téma Total Recall). ____ Co se filmu týče, zamlouvala se mi hlavně sofistikovaná narážka na Tenkrát na Západě, kde Bronson nese svého staršího bratra na ramenou a jen marně oddaluje jeho smrt, (-spoiler-) čemuž zde odpovídá syn držící řetěz s víhní a oddalující smrt otce. Na konci se tatáž scéna dočká zopakování, Conan tentokrát na podobném řetězu drží Tamaru. Co je ovšem zajímavé, Khalar Zym na tuto paralelu mezi otcem a Tamarou zcela explicitně diváka upozorní. Spíše než Khalar Zym tak mluví scenáristé, kteří skrze hlavního padoucha upozorňují na určitou vynalézavost svého scénáře, neboť i to nejhorší filmové dílo je komplexním celkem, kde může kdejaká nuance divákovi snadno uniknout, takže scénáristům nezbývá než na to občas přímo upozornit. Někdy se takového upozornění nedostává divákům, ale i postavě: například Fonda pochopí celou situaci teprve tehdy, když mu Bronson vloží v závěru harmoniku do úst. ____ Ačkoliv je nový Conan zjevně cosi dlužen svému předchůdci, zajímavý rozpor mezi Conanem a náboženstvím zůstal zachován. Conan opět spoléhá zejména sám na sebe a sekta se svým náboženstvím tvoří vůči jeho individualismu jakýsi protipól. Platilo to hlavně v původním filmu, kde Arnold tvrdil, že se ke Cromovi moc nemodlí, protože stejně neposlouchá, ale ozývá se to i zde. Conanovým krédem je přesvědčení, že náboženství by mělo mít i nějaký hmatatelný přínos a že jinak koneckonců není tak nepostradatelné a nedotknutelné. Tímto podezřením vůči náboženství a neustálou tendencí snímat otrokům okovy připomíná Conan proletáře par excellence. Udivuje mě, že nikdo z velkých levicových dramatiků nebo romanopisců – Olbracht, Majerová, Trockij, Odets – si v tom nenašel své téma. ____ Nemá někdo z vás náhodou číslo na Rachel Nichols? (20.08.2011)

Při pohledu na jakýkoliv plakát je zřejmé, že nový Barbar Conan nebude žádný hit. Což je jeho výhodou ale zároveň i nevýhodou. Momoa, proboha, co je to za jméno, nevypadá jako herec, takže proč na něj mít nějaké nároky? Svou postavu hraje dokonale. Mladý tupý barbar, který nechce nic jiného, než pomstu, sex a krev? Škoda jen, že se pořád mračí, jinak bych se mu polovinu filmu dívala i do tváře. Už jen jeho tělo mě baví a proto, abych viděla jeho zadek z jiné strany, bych se nechala obětovat :o) Škoda, že film nepokračoval v duchu Conanova dětství a vrhl se do akčních sekvencí, které byly hodně slušné, ale na můj vkus jich bylo moc. Nebála bych se rozvinout více postavy na úkor bitev. Barbar Conan splnil svůj účel, zabavil i pobavil a dokonce budu i uvažovat o další projekci. Jen prosím někdo řekněte Paige, že jí ten nový účes nesluší! (11.01.2012)

Na Howardových Conanovkách jsem vyrůstal a tak mě (zase!) mrzí, že film si zase jen sebral hlavního hrdinu a svět ve kterém se odehrává. Že by si třeba chtěl vypůjčit už nějáký napsaný z četných příběhů, to tvůrce nenapadlo (je tu sice zmínka o Věži slona, ale nic víc) a tak do klišé mustru nasalátovali pár akčních scén, které ještě k tomu Nispel mizerně natočil a pár dialogů, které dávají jakýs takýs smysl. Jediná kladná věc jsou tu herci v čele s parádním Momoou, který je konečně Conan jak má být, vzhledově skoro jako by vypadl z přebalu jedné z knížek co mi leží v knihovně. Lang i McGowan jako záporáci taky obstáli se ctí. Ta třetí hvězda je tu za solidní výpravu a triky, no i to čvachtání krve z rozbitých hlav mě potěšilo. V pokračování přece jenom doufám, ale jedině s jiným scénáristou (stačí jeden pořádný a ne tři patlalové) a s fungl novým, lepším režisérem. (20.08.2011)

Marcus Nispel navázal zase na špatný remake. Barbar Conan není jeho nejhorší snímek, ale že by nějak vynikal to také ne. Je to remake a mě bohužel neuchvátil jako originál, ale s tím jsem počítal. Jsem zvědav, kdy se mu povede zase pořádný remake aspoň jako u Texaského masakru motorovou pilou. Od té doby točí špatné a nebo jen průměrné filmy na které se snadno a rychle zapomíná... 4/10 = 45% (20.11.2011)

Tak aby bylo od počátku jasno, zálibně Conanuji od útlého věku. Již jako náctiletý jsem vždy toužil mít dlouhý a těžký meč, kterým bych se dokázal mistrně ohánět a dlouhodobým taháním za ten, kterým jsem disponoval a léty odříkání na cvičišti, jsem si svůj sen splnil. Vlastním vše, co kdy bylo o Conanování napsáno a jsem v odborných kruzích považován za experta. Bytostně nesnáším ty, kteří se na nás, Conanisty, dívají přes prsty, nebo takové, kteří mají dokonce tu drzost otírat se mi o mého milovaného Roberta Ervína. Ti si vyslouží tak maximálně výron mé upřímné nenávisti a nekonečné pohrdání. Bylo přece již mnohokráte vědecky prokázáno, že Conanie je zdravá a rozvíjí fantazii! Dovedete si jistě představit mé zděšení, když jsem se dozvěděl, že ho při nejnovějším počinu bere do ruky nějaký podivný nácek, který dosud pocákal co mohl, můj cimmerský idol má ztvárnit nějaký Momoa z Waikiki, co se tak tak vešel do tolerance povolené pigmentace, a sžíravá skepse svírala mé slabiny. Naštěstí se toho Herr Nispel zhostil se ctí a vše dopadlo nad očekávání dobře. Hutné, krvavé, temné, Conan typově skvělý, a já jsem tak schopen odpustit i těch pár maličkostí, jako to, že Cimmerie připomínala Hobitín, některé triky vypadaly jako z dílny Karla Zemana a zbytečně protahovaný konec trochu laškoval s mými hemoroidy. Téměř dokonalý zážitek mi zkurvil pouze Cinestar. Za ty prachy přece nemůžu chtít řádně klimatizovaný sál, tak jsem se při tom Conanování potil, až se mi mlžily brýle. Možná, že jim ale křivdím a byl jsem přítomen prvnímu 4D spektáklu v ČR! Vedro tam bylo jako ve Stygii a ta partička otyloňů v řadě přede mnou smrděla jako Zamorské kobky. (23.08.2011)