Deník mrtvých

Co mělo tohle proboha znamenat?! Chudák Romero to na starý kolena dotáhl do totálních .. ehm, totálního bahna kinematografie, ve kterém se naprosto neorientuje. Naštěstí je s čím srovnávat a tím je španělský REC, se kterým se tohle nemůže v ničem naprosto rovnat. Použití dokumentární kamery naprosto selhává, vůbec to nevypadá jako amatérská kamera (asi je moc profesionální ...), akorát je občas mírně roztřesená. Tím vůbec diváka do filmu nedostává a netlačí ho na pozici "jsem v tom", ale naopak jej od filmu a dění oddaluje ve smyslu "ať s tím pořád necukaj!". Ve filmu se neděje v podstatě naprosto nic, herecké výkony otřesné, děj šílený, scénář nulový, gore minimální (na dnešní poměry a možnosti v tomto ohledu odpad), akce špatná. Celé to vypadá jako amatérský film mladých nadšenců na Fakultě filmových umění, ale ne proboha film mnoholetého profesionála, který stanovil "zombies téma" jako kult horroru ... I toho filosofování je pramálo. Je fakt, že pár dobrých myšlenek postavy z pusy vypustí, ale to je vše. Opravdu strašné, nejhorší Romero jednoznačně ... (23.10.2008)

Deník mrtvých je tou nejdokonalejší přehlídkou otřepaných žánrových klišé, schémat a dialogů, jaké jsem dosud (nejen) v zombie filmech viděla. Již od začátku máme možnost sledovat zcela přehnané, nelogické a stupidní chování jednotlivých postav, nad kterým jsem dokázala jen kroutit hlavou. Dalším těžkým přehmatem jsou mizerné dialogy, kde snad téměř každá věta, kterou někdo vyslovil, šustila papírem a působila převážně směšně. A proslovy dívky, která celý příběh vyprávěla, zněly jako nějaké hloubavé psychologické úvahy a zřejmě měly za úkol podnítit diváka, aby souzněl s postavami a trpěl s nimi v tom, co museli prožívat. Jenže právě díky pochybnému scénáři tyto myšlenky vyzněly spíše nepatřičně a trapně. Po obsahové a vizuální stránce je na tom film asi nejlépe. Těžko uvěřit, že scénář k něčemu takovému napsal sám George A. Romero. (07.04.2013)

Oblíbený prostředek mladých filmařů, ruční kamera, se dostal i do rukou starého harcovníka, který opět ukázal, že umí držet krok s dobou. Romero se sice opakuje, do současné společnosti, včetně všech jejích moderních výdobytků v podobě všemocných médií, internetu a jiných komunikačních prostředků, které zkracují vzdálenosti, se ale umí obout pořád se stejnou razancí. I tolik diskutabilní ‚natáčím vše, co vidím‘, které umí být předmětem dlouhých sporů mezi diváky, nakonec ustál překvapivě snadno. Hrdinové nedrží kameru v ruce jen tak zbůhdarma, ale i mají pro to důvody a navíc to Romero obratně kočíruje i v tradičních filmařských disciplínách. Motivace postav funguje, road movie s nezbytnými ‚pocestnými‘ taktéž, takže spíše než horor o zombies připomíná tento film napínavý thriller, kde se jen tak mimochodem objevili živí-mrtví, před nimiž je třeba utéct. Nakonec je tak škoda jenom toho, že to trochu pokulhává v napětí i strachu (hrdinové i samotný divák), které však bohatě vynahrazuje lahůdkové ‚gore‘, u něhož jsem si často kladl otázku, jak to ten dědek sakra dělá. 4 a ½. (23.09.2008)

George A. Romero projevuje obdivuhodnou flexibilitu, pokud mluvíme o vývoji filmového média. Starosvětského stylu „plížících“ se nemrtvých se nevzdává, zato každým dalším filmem na toto téma poukazuje na novinky v technické sféře a vždy nezapomene na sofistikovaný kritický komentář (v tomto případě pálící do médií, které mají ohromnou moc). Deník mrtvých je opět trochu jiný, oproti Zemi mrtvých je méně cool, působí však syrověji. Zvoleným lookem ruční kamery navozuje Romero obdobnou atmosféru, jakou vládne Cloverfield, Deník ovšem vede tím, že jsou ještě využity nejrůznější záznamové kamery (z nemocnice, přepychově hlídaného domu atd.), takže Romero má volnější vypravěčskou ruku a díky tomu může lépe přepínat mezi tím, co se zrovna na plátně děje. Chvílemi mi to díky postavení kamer přišlo jako vynikající adaptace Resident Evilu. Škoda, že Romero tu jedničku nakonec netočil… (19.05.2008)

Tento film se nachází ve spodní půlperiodě Romerovy kvalitativní sinusoidy. Tzn. je to hrozně nudná, špatně zahraná sračka s "poselstvím." Zábavnej byl akorát ten hluchej buran, co si zabodl kosu do hlavy, jinak fakt amatéřina bez kousku atmosféry. Ty hrdinčiny monology typu: "Teď je to my, proti nim. Akorát že oni jsou my," zaváněj lobotomií a prostě se mi z toho dělalo blbě, jak je to celé hrozně debilní. Předtím jsem viděl španělskou zombiárnu Rec (taky točená z pohledu jedné kamery) a tam to všechno odsejpalo jak mělo. Po Day of the Dead další Romerova prohra. (24.05.2008)