Noc živých mŕtvych

George A. Romero ovplyvnený prácou svojho otca vystupujúceho na obrazovke ako herec z reklamy, sa vydal vo svojich začiatkoch podobnou cestou, a to práve tvorbou krátkych scénok a reklamných spotov pre televíziu. U reklamy, vďaka ktorej získal nejaký ten režijný cit, ho nechať by bola škoda. Nastalo sa a tak Romero ako 28 ročný mladík vytvoril nie len jeden zo svojich najlepších filmov, ale aj jednu z najväčších zombie klasík vo filmovej histórií všeobecne - Night of the Living Dead, v ktorej sa objavil aj on sám v malej roličke reportéra. Čierno-biela (zámerne) klasika dokáže zaujať aj po tých dlhých rokoch, počas ktorých ostré zuby času vytrvalo hrýzli, ale nič neodhryzli, pretože autorov prístup bol evidentne hneď od začiatku plný rozvážnosti, citu pre film a rozmyslu. Rýchly úvod bez zbytočného vysvetľovania príčin, ale o to viac mrazivejší, poskytujúci priestor na vlastné zamyslenie, dokáže diváka stále zamestnať a chytiť až natoľko, že sa do neho hlboko ponorí. Osudy ľudí, ktorých Romero vrhol priamo do bezprostrednej línie boja o prežitie, som preto sledoval so značným záujmom, cítil som s nimi, bál sa s nimi a vychutnával tú nadčasovú prácu. Romero a film sa navzájom našli! Na reklamu však Romero nezanevrel a pripomenul si ju prácou na televíznom spote, ktorý propagoval hru Resident Evil 2 (Biohazard 2), a to z pozície režiséra. Komu sa Night of the Living Dead značne zapáčil, rozhodne by nemal opomenúť o štyri roky mladšiu klasiku s Vincentom Priceom - L' Ultimo uomo della Terra (1964), ktorá evidentne poslúžila Romerovi ako inšpirácia pri tvorbe jeho zombie prvotiny. (09.02.2007)

Ale jo zestárlo to. Kurevsky to zestárlo. Nepůsobí to dnes už skoro ani jako ucelený film, ale spíš jako dokument o první zombie apokalypse ve filmových dějinách, ale stejně to má pořád atmosféru, kterou tomu může hromada dnešních braků závidět. Hvězdu navíc pak za ten naprosto nesmlouvavý konec.75% (14.08.2015)

Byl jsem mile překvapen, protože tento snímek očividně opravdu nestárne. Atmosféra strachu byla občas přímo hmatatelná, a stylová akční kamera musela být na tehdejší dobu také menší revolucí. Postavy nebyly zase tak ploché, jak by se na první pohled mohlo zdát: nejlepší byli bezpochyby snaživý černoch a šokovaná krásná blondýnka, prostě jsem jim to zbaštil. Romero natočil velmi dobrý horor, a to už taak dávno. Nutno podotknout, že všemu ještě nasadil korunu hutný konec. (29.03.2009)

Jedná se jednoznačně o přelomový film, který definoval subžánr "zombies" horrorů. "Chodící mrtvoly" poté chodili ve filmech tolikrát, že by to šlo jen s těží spočítat. Romero ovšem nenastavuje v této prvotině později zaběhlá a dosti respektovaná klišé. Je zajímavé že v tomto filmu například nepadne ani jednou pojem "zombie", ale mluví se "o nich" jako o "ghouls". Navíc zombie zde vykazují jisté známky rozumu, používají nástroje apod. Tohle dílo bylo jistě převratné, zobrazovalo navíc jevy, do té doby ve filmech téměř nevídané - několik brutálních vražd, lidské vnitřnosti, kanibalismus ... Ovšem spoustu z toho zobrazil již o několik let G. G. Lewiss v "Blood Feast" a ještě k tomu barevně, takže se Romerovi v tomto směru nedá přisuzovat žádné průkopnictví. Film je dobře natočený, vykazuje však ještě jako by známky expresionismu, což jako by "štěpí" film do dvou období a oblastí. Černobílé zpracování mi spíše vadí. Nehledě na to, že film je v oblasti horroru jeden z nejzásadnějších, osobně mi připadne, že věkem dosti zeslábl a dnes jsem se u něj již docela nudil. Samotný závěr filmu je však opravdu něco úžasného a šokoval mne více než celý film - klasický kritizující a filosofující Romero!! (11.04.2008)

Romero nekompromisně odříznul hororový žánr od jeho goticko-nadpřirozených kořenů a pod vlivem Mathesonovy novely Já, legenda šokoval diváky zřejmě prvním příkladem tzv. sociologického hororu (za jehož otce bývá někdy neprávem označován Craven). Dokázal zachytit soudobý strach z represivního aparátu, znepokojení ze stoupající kvantity a brutality násilí v ulicích. Možná nejvýmluvnějším komentářem k době je závěr, kdy se jako největší zrůdy neprojeví zombies, ale (bílí) venkovští balíci, zastupující nedůvěryhodné autority. Laciná vizuální stránka byla zčásti nutností, zčásti snahou přiblížit se dobovému televiznímu zpravodajství (rovněž černobílému). Výsledkem je nejen přelomový horor, stojící na počátku vlny neučesaných „feel-bad“ filmů (Poslední dům nalevo, Texaský masakr motorovou pilou...), ale také kruté a pravdivé zachycení nálady pro (nejen) americkou společnost zlomových let. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Kusko.t2, MIMIC (25.10.2011)