Réžia:
Joe WrightScenár:
Christopher HamptonKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Dario MarianelliHrajú:
James McAvoy, Keira Knightley, Romola Garai, Saoirse Ronan, Vanessa Redgrave, Brenda Blethyn, Juno Temple, Benedict Cumberbatch, Patrick Kennedy (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Bujná fantázia dvanásťročnej "budúcej spisovateľky" Briony Tallisovej je spúšťačom tragických udalostí, ktoré navždy zmenia osudy troch ľudí. Keď neprávom obviní mladého záhradníka Robbieho zo znásilnenia sesternice, mladík skončí vo väzení a život má zničený i jej sestra, ktorá Robbieho bezhlavo milovala. Keď si Briony po rokoch uvedomí, čo napáchala, je už na nápravu neskoro. Vypukne však svetová vojna... (STV)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 284)
Zapomeňte na pohodu a rychlé tempo Pride and Prejudice, tohle je mnohem pod kůži se dostávající dílo. Skvělé herecké výkony v čele s čím dál sympatičtější Ronan, ověřenou Knightley a sympatickým McAvoyem rozehrávají téměř psychologickou dramu, na jejímž konci čeká to jediné přiměřené rozuzlení. Technická stránka překvapivě dobrá, některé záběry dost svíravé a takový průlet nad tou pláží bez jediného střihu byl opravdu famózní. Škoda toho dost pomalého tempa, chvilkami pak člověk vypadává z rytmu díky jemné znuděnosti. Ale jinak opravdu dobrý historický biják, od kterého ovšem nesmíte čekat jízdu a jen si ho slastně užít nejlépe v mírně špatném rozpoložení. Konec pak, jak sem psal, není nijak překvapivý, ale nutný a Saiorse dostala, co "chtěla. ()
Už jsem si tak sumíroval, který film byl letos nejlepší, která režie mě nejvíc zaujala atd. A pak přijde těsně před koncem roku tohle ! ... Silný, mistrovsky budovaný příběh, skvělé herecké výkony a hlavně úžasný výkon na režisérské stoličce. Miluju, když na svou kreativitu režisér strhne pozornost tímhle způsobem, vrcholícím nezapomenutelným, pětiminutovým ! souvislým záběrem apokalypptického vojenského ležení na francouzské pláži .... Velmi silný zážitek, který si bezpochyby zopakuji i na velkém plátnu ... ()
(1001) "I gave them their happiness." Ne, ne, ne, ne, ne. Nejdominantnější emoce, která mnou cloumala cestou z kina, bylo rozčílení. Totální rozčílení kvůli postavě Briony, která zachraňuje jen a pouze sebe a ani po desítkách let si to není schopna přiznat. A díky tomu jsem měla film v paměti zapsaný jako prázdný a povrchní a urážlivý, ale co je asi více důležité, tak také jako jeden z těch filmů, na který jsem ještě stihla jít s mojí maminkou do kina. Díky tomu jsem mu dala šanci mě při druhém promítání přesvědčit, že v něm přeci jenom je. A potom se k tomu přidala vášnivá a dobře podložená obhajoba mojí kamarádky, která poukazovala na formální stránku toho, že Wright minimálně jako stroječek velmi přesně ví, co dělá. A posledním argumentem je ten způsob, jakým Benedict Cumberbatch řekne: "You have to bite it." Takže jsem film po letech vzala na milost a už v něm jsem schopná zachytit širší škálu emocí. ()
Opět nádhera, Joe Wrighte, 2:0 pro tebe. Poslední třetina sice působí ZDÁNLIVĚ poněkud kostrbatým, nesourodým dojmem (zejména vkládáním Brionyních životních momentů), ale záverečné rozhřešení tomu dá smysl a emočně člověka rozseká, přestože náhlé zasazení do současnosti působí poněkud rušivě. Díky bohu za Joe Wrighta, který do kin vrátil svým způsobem vyprávění jakousi starosvětskou krásu a eleganci, s emocemi, které vyvolávají příjemné mrazení v zádech. Velmi mě překvapil James McAvoy, který od doby nesympatického floutka v ´Last King of Scotland´ prodělal osobnostní proměnu až v zde charismatického mladíka, kterému jsem věřil každé gesto a Keira Knightley? Přes její lehce anorektický typus mám pro ní slabost, film od filmu herecky roste a její tvář zde vyzařovala noblesní krásu hvězdy stříbrného plátna předválečné éry. Hlavní hudební motiv mi pak pořád zní hlavou a vyhánět ho z ní určitě nebudu :o) ()
Joe Wright po jednom z nejbritštějších filmů všech dob, Pýše a předsudku, opět do hlavní role obsadil Keiru Knightleyovou a Pokáním potvrzuje, že je jeden z nejlepších filmařů součastnosti, kteří nemusí být umělci - stačí být opravdu zdatnými tvůrci, kteří umí vyprávět, popř. si s vyprávěním pohrá(va)t._____ Mírné výtky by směřovaly k tomu, že přece jenom osudy postav jsou mírně předvídatelné, pokud dáváte opravdu pečlivý pozor, a jak struktura vyprávění za použití nespolehlivého vypravěče a "vracecěk, které lhaly" slouži k zakrytí jednoduchého příběhu o lásce dvou lidí, kteří nemohli být spolu... ale když ono je to tak geniálně natočené._____ Zatímco v Pýše a předsudku Joe Wright prokázal, že obrazy mohou být krásné a divák potřebuje klasické hollywoodské vyprávění s příchutí austenovské ironie a šarmu i romance, v Pokání dokazuje, že obrazy mohou zraňovat (a nejenom obrazy, ale i špatně volená slova) a v součastnosti je klasické hollywoodské vyprávění útěkem od reality. Klíčové události přiběhu, které se zprvu zdají nepodstatné, máme možnost zhlédnout z více perspektiv, vyprávění, které se zdá býti podáváno mladou a nezkušenou, žárlivou holkou s přebujelou fantazií, která viděla něco, co neměla, se z literárního pojetí překlopí v závěru bezešve do té filmové s až ohromnou sebereflexivností užitých narativních postupů: potřebujeme šťastné konce, abychom mohli uniknout od všednodenní černobílé, popř. šedé reality._____ A přestože dlouhá scéna na vojenské pláži, kdy se časový rámec rozevře, je famózní, do vyprávění moc nezapadá a epilog je k filmu dost násilně přilepen, Joea Wrighta si řadím přesto k těm nejzajímavějšim a nejlepšim narativním experimentátorům posledních let. Hned vedle Marca Forstera, jenže na rozdíl od něj netématizuje ve svých filmech smrt, ale lásku. 70% ()
Galéria (45)
Fotka © Working Title Films
Zaujímavosti (75)
- Herci James McAvoy (Robbie Turner) a Romola Garai (Briony) si už raz spolu zahrali vo filme Uvnitř tančím (2004). (lilina133)
- Na prípravu pláže a nábrežia bolo potrebných približne tri týždne, pričom bolo potrebné odstrániť všetky pouličné zariadenia, priviesť tony piesku na zakrytie promenády, cesty a chodníka, zadebniť všetky okná s výhľadom na more, nainštalovať kolotoč, pódium, vojenské vozidlá a podobne. Po takmer týždni skúšok pre komparzistov, hercov a štáb nasledovalo samotné natáčanie. Následne trvalo viac ako dva týždne, kým sa všetko vrátilo do normálu, len pre päť minút na obrazovke. (Pat.Ko)
- Natáčanie troch častí tohto filmu prebiehalo takmer úplne za sebou. (Pat.Ko)
Reklama