Réžia:
Miloš BobekScenár:
Kristina VlachováKamera:
Milan DostálHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Lenka Pichlíková, Eduard Cupák, Ivan Luťanský, Vlastimil Bedrna, Jorga Kotrbová, Vlastimil Brodský, Věra Budilová, Bohuslav KalvaObsahy(1)
O princezně, která pochopila, co je v životě nejcennější... Příběh o princezně, která pohrdla hlubokým citem lásky moudrého krále, jsme vybrali z odkazu francouzského spisovatele Charlese Perraulta. Jako všechny pohádky tohoto mistrného vypravěče, má i tahle originální námět a je v ní ukryta moudrost, k jejímuž nalezení vede nelehká cesta. Na jejím konci už ale bude princeznička vědět, na čem v životě hlavně záleží. (Česká televize)
(viac)Recenzie (25)
Nikterak atraktivní leč i tak průměrná československá pohádka na nedělní poledne (odpoledne), která svou vypůjčenou myšlenkou (pointou) dokáže zaujmout, ovšem nějak zvlášť neoslní. Viděl jsem mnohem lépe zpracované pohádky z té doby, ale to nic nemění na faktu, že Lenka Pichlíková odvedla slušný výkon – byla ve své době i docela pohledná a její kolegové Eduard Cupák, Jorga Kotrbová nebo Vlastimil Brodský či Ivan Luťanský si rovněž vedli vcelku obstojně. To zdejší průměrné ohodnocení si to zaslouží, ale žádný „oslí zázrak“ se nekonal. ()
"Copak nám osud nadělil všem stejně...??" Bróďa se svým klasickým smutným výrazem a tímto výrokem, je pouze jeden z nadprůměrných prvků v tomto pohádkovém dramatu. Opravdu skvělé dialogy, samozřejmě v rámci inscenační pohádky, nicméně mají svou moudrost a sílu. A Lenička Pichlíková? Naprosto skvělá, po stránce profesní i vzhledové. Pro mě bez diskuze jedna z nej princezen čs. kinematografie...krásná nedělní hodinka. ()
Pro mě neznámý motiv pohádky o oslí kůži a o to příjemnější překvapení. Hlavně hodně hluboké poselství mě potěšilo. Výkon E. Cupáka v roli krále je standardně na výši, ale mě dosud utajená L. Pichlíková byla také vynkající! Dobrá je i figura Bedrnova rádce. Škoda jen tak nízkého rozpočtu, který se projevuje v minimu scén a výtvarným posouváním děje... ()
V těch 80. letech hrála Lenka Pichlíková princezny v TV pohádkách docela často a musím říct, že patřila mezi jedny z idolů mého dospívání. Pohádka je samozřejmě temná, přece jen už samotný francouzský originál se vyvíjí spíše jako balada, ale přece jen na české poměry je zde té pochmurnosti až moc (včetně deprimující hudby Otmara Máchy), i když herci skvělí a ponaučení zřejmé. ()
Ježto fakt nemám rád nepřiměřené věkové rozdíly mezi partnery, neměl jsem nikdy rád ani tuhle pohádku, a to ani v její knižní podobě. Chápu to poselství, ale pokud je král opravdu moudrý, musí si uvědomit, že princezně může nabídnout ještě tak pět až deset let duchaplností (pokud je ona vůbec dokáže při své "inteligenci" ocenit), a pak dalších deset let, kdy mu bude zlý Němec schovávat věci, bude ho zlobit prostata (moudrého rádce Vašuta, který si nikdy nemusí odskočit, tenkrát ještě neměli) a jídlo mu budou muset předkousávat. A riskuje infarkt myokaru. Opravdu je tohle životní perspektiva, kterou moudrý král nabídne své nevěstě? ()
Reklama