Così come sei
Así como eres
Stay as You Are
Stay as You Are
Réžia:
Alberto LattuadaScenár:
Alberto LattuadaKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Marcello Mastroianni, Nastassja Kinski, Ania Pieroni, Barbara De Rossi, Francisco Rabal, José María Caffarel, Claudio Aliotti, Alberto Lattuada (viac)Obsahy(1)
Úspěšný, po usazení toužící padesátiletý zahradní architekt Guilio ztělesňuje ideál postaršího muže. Je šarmantní, pozorný, inteligentní, přitažlivý, po všech stránkách sympatický. A také díky tomu, byť ženatý, slaví oprávněné úspěchy u žen. Setkání s plachou, půvabnou a možná až příliš mladou Franceskou však, zdá se, nebude jen jednou z avantýr. Stráví spolu den, noc a dřív než se Guilio naděje, je zamilovaný až po uši. Pak ale přijde setkání s dávným kamarádem Lorenzem a to přinese Guiliovi, rozjitřenému dlouho nezažitým citem, hořkou pilulku. Přítel mu totiž připomene jednu dávnou událost, která by v kontextu se současným stavem věcí mohla vést ke spoustě bolesti. Před šestnácti lety totiž Guilio strávil noc i s Francesčinou matkou. Je proto možné, že se právě zamiloval do vlastní dcery. Jak se láska popere s takovou skutečností? V hluboce citlivém romantickém dramatu, vzešlém z italsko - španělské koprodukce, excelují nesmrtelný Marcello Mastroianni a tehdy sedmnáctiletá kráska Nastassja Kinská. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (40)
Příjemný pohodový film, který zaujme asi né jednoho chlapa především krásou Nastassje Kinski, ona je tu prostě jedním slovem - nádherná, rozkošná, okouzlující a skoro až nadpozemsky dokonalá...:) ()
Příjemná, pomalu plynoucí romance v podání excelentních herců, kteří ji dodali svým přirozeným herectvím na věrohodnosti. Příběh stárnoucího muže, hledajícího únik před manželským stereotypem a před strachem z blížícího se stáří a konce života v soužití s mladinkou dívkou, která ho vrátí o řadu let zpět a umožní mu znovu prožít kus mládí, není nikterak originální a lze se s ním setkat i v reálném životě. Mastroianniho váhavost a divoká dětská hravost Nastassji, která netoužila jako mnohé mladé zlatokopky po finančním zajištění, ale spíš po otcovské lásce, dodaly snímku na zajímavosti. Oceňuji, že na rozdíl od obvyklého happy endu si tento film ponechal své tajemství. ()
Celkem zklamání. Ano, Morricone je pastva pro uši a ano, Nastassja, svádějící co to dá, pro změnu absolutní pastva pro oči. Jen ten Marcello, s hlasem pana Šťastného z čehož jsem byl převelice smutný, se mi pozdával tak něják mimo příběh a jeho vnitřní morální boj s chtíčem a láskou nebyl takový, jaký by jsem si představoval, ale snad za to mohl jen, již zmiňovaný dabing. ()
Působivá hudba, fascinující architektura, nálada podzimu a v tom všem ladně proplouvající mládím i nahotou okouzlující Nastassja. Je uhrančivá, je smyslná, je divoká......tomu se neubrání ani slovutný Marcello a pěkně se v tom utápí a plácá. Ach ty ženy pokušitelky, naše múzy i hrůzy....je tak těžké odolávat, je tak těžké setrvávat....je tak těžké nemilovat za ten konec který rozezvučí emoce? ()
Příliš schematické a předvídatelné. Nicméně Mastroianniho výkon je spolehlivý, opravdu dobrý (2,5 neutěšené hvězdy). ()
218. Spíše okrajové a nepříliš známé dílo, které přesto nabízí dostatek důvodů ke shlédnutí i k zamyšlení, nepochybně je to jen jednodušší a drobnější film, vystavěný pro nás především kolem postavy Francesky, mladé dívky, která až s rafinovanou vypočítavostí připoutává a postupně s úspěchem až přebíjí naši diváckou pozornost svou tak svěží krásou, až se pozvolna plynoucí děj příběhu jaksi kradmo odsouvá do spíše podružného postavení, není pro nás najednou důležité jak se tehdy vše událo, námi prožívané potěšení to nijak neovlivní ani nezmění, jsme okouzlení a jen můžeme společně s ostatními stále více závidět jejímu hereckému partnerovi Marcellu Mastroianni, že si mohl dovolit to, o čem si jen příznivci a obdivovatelé Nastassji Kinski sní. ()
17. 10. 2014 (269.); i přes nesmírnou krásu dcery Klause Kinského se zahradnímu architektu jeho neustálým pochybnostem nedivím ()
Je to krásné, ale občas mě to nudilo... a milostné filmy zase tolik nemusím, ale ten Morricone... to je nádhera.. ()
Bylo to místy zbytečně rozvláčné a kdybych neměl k tomu osobní důvody, dal bych hvězdičky jen čtyři. Mastroianni byl však skvělý a sedmnáctiletá Nastassja Kinská prostě tak půvabná (a nejenom v "nahatých" scénách), že bych se do ní na místě Giulia asi ve svých letech taky zamiloval... Neboť je rozhodně zvláštní, když je mladá dívka na starce než když postarší pánové se zakoukají do krásy mladé dívky. Ale správně to přítel Giuliovi říká, ti mladí jsou jiní, myslí úplně jinak, a to skutečnému vztahu brání. Čili krásná Nastassja je jeden důvod (kromě mistra Marcella), druhým důvodem je Madrid, město moje milované, protože když jsem uviděl nápis Aeropuerto Barajas a pak park Retiro, neubránil jsem se dojetí a touhy tam být... Prostě ten film mě jednoznačně vzal za srdce, ()
Mastroianni a Kinski. Krásné obrazy podbarvuje mistr Morricone. Už tyto základní informace napovídají, že to nemůže dopadnout jinak než skvěle. Poeticky laděné romantické drama, které jsem si nechal unikat až příliš dlouho. On situovaný, šarmantní muž, ona mladá a v rozkvětu, nespoutaná. Plus jedno sžírající dilema. O to víc, že Nastassja tu je až nadpozemsky překrásná. Doslova jsem byl její krásou fascinován. Ten starý lišák si natáčení musel skutečně užít. Mastroianni je holt Mastroianni. Za mě krásný filmový zážitek. ()
Krásná sonda do života stárnoucího donchuana, ve kterém se perou touha po krásné mladé ženě a předsudky související s katolickou výchovou v Itálii. Celou dobu nevíme, jak to vlastně je a publikum se podle mě rozdělí na dvě poloviny. Jedna bude fandit lásce a druhá bude chtít aby dcera našla svého otce. Líbily se mi citlivě natočené erotické scény, ve kterých se mladá a krásná NK nebála ukázat víc, než by snesli dnešní američtí inkvizitoři. Snad jen hudba EM mi přišla jako omílaná variace na motiv z Tenkrát na Západě a v některých scénách moc vystupovala na povrch. ()
Těžko můžu dát odpadové, nebo jednohvězdičkové hodnocení filmu, který se odehrává převážně ve Florencii sedmdesátých let, kde se producíruje nahá mladičká (a nádherná) Nastassja Kinski, který nabízí takové herecké obsazení,... Ale přesto všechno, se obsahově jedná o telenovelu. Značně nepřesvědčivou, sladkobolnou, utahanou,... no zkrátka telenovelu. ()
pěkný film o úskalích vztahu mezi mladou dívkou a starším mužem, bylo to tu velmi elegantně podáno. Trochu mi vadil ten úvod, který neyl příliš z tohoto světa, kdy dívka sama uhání staršího chlapa. Vztahy s velkým věkovým rozdílem samozřejmě jsou, ale vesměs platí, že tu dívku musí chlap doslova ulovit, než aby on byl tím pasivním, kdo je loven. To pak trochu vyznívá jako báchorka. Každopádně Nasťa byla fakt nádherná a už jen za pohled na ní by člověk přidal jednu hvězdu. Další by si zasloužila výborná hudba, která skvěle umocňovala melodramatickou atmosféru celého snímku. Hvězdičku si zaslouží i Mastroianni se svým vyzrálým hereckým výkonem. A čtvrtou hvězdu přiděluji krásné Florencii. ()
Tento snímok bol v jednej televízii propagovaný ako erotický... ale erotiky tam je úboho málo a príbeh ma neoslovil. Niečo pozitívne? Nič ma nenapadá... ()
Nevýrazný Ennio, nicméně atmosféru snivou a melancholickou vykresluje pěkně. Nastassja měla ve své době asi nejkrásnější obličejík mezi všemi tehdejšími divami filmové scény. Zde se několikrát odhalí, stejně jako její kamarádka. Stárnoucí lišák Marcello si užil natáčení. Příběh o vztahu možná otce - milence a mladé bláznivky je však mdlý a hodil by se spíš pro povídku. ()
Příjemný film, Mastroianni opravdu nehraje, on je postavou. Na Nastassju je pěkná podívaná, ale celkově snímek nejde za mírně nadprůměrnou hranici, prostě dál to nejde. 70% a 3*, 16.10.2014. ()
Ta čtvrtá je za oči (...) Nastassji Kinski. 70 % ()
Mrsnak Mastroianni, kterého jistě nikdo nemusel k přijetí role dlouho přemnlouvat a nezletilá Nataša, dočasně tatíčkem zapůjčená, ve filmu, který by již dnes těžko kdo natočil. Co na tom bylo dramatického? 55%. ()
Romantický, skvělý film. Na pozadí podzimní Florencie se setkávají 54 letý on a 17 letá ona. Oba se do sebe silně zamilují. On má pochybnosti, zda to není jeho dcera. V sobě vede vnitřní boj. Dlouho ji odmítá a ona je nešťastná. Nakonec podlehne mladé a krásné ženě. Vše je podtrženo půvabem Nastassji Kínské, hudbou Ennio Morricone a krásou italského města. Velmi esteticky a decentně zobrazená erotika. Ona pochopí, že vztah nemá perspektivu a rozhodne se pro rozchod po vzoru své matky, která jeho opustila v kině uprostřed filmu. Vše takto proběhne v silně melancholickém závěru. Film kazí neustále zapalování cigaret vetšinou herců.. ()
Hezké, pomalu plynoucí. Ne vše musí zapadat do škatulek toho, co by se mělo a co nemělo. Svoboda v příjemném podání. ()