Tajnosti
Little Girl Blue
Réžia:
Alice NellisScenár:
Alice NellisKamera:
Ramūnas GreičiusHudba:
ButyHrajú:
Iva Bittová, Karel Roden, Ivan Franěk, Martha Issová, Miloslav König, Miroslav Krobot, Anna Šišková, Natálie Drabiščáková, Igor Chmela, Sabina Remundová (viac)Obsahy(1)
Julie je žena, která má zdánlivě úplně všechno. Pohledného, movitého manžela, prospívající a dospívající dceru, nenáročnou práci překladatelky, která překládá ne pro peníze, ale buď pro radost, a nebo prostě jen pro pocit, že pracuje, a nyní dokonce i nový, vysněný dům… Ale také má v sobě tajemství, které se v tomto jejím idylickém životě pomalu mění v časovanou bombu. Někdy však dobře časovaná bomba může svým výbuchem a „pročištěním terénu“ přinést ten největší užitek a naopak idylický život může být tím největším neštěstím, které člověka postihne, aniž by si toho vůbec stačil povšimnout. Když ráno Julie náhodně zaslechne zprávu o smrti své oblíbené zpěvačky Niny Simone, a vzpomene si na dobu, kdy byla mladá a vše bylo o mnoho jednodušší, zcela iracionálně se rozhodne koupit si piano. A tato nesmyslná mise, která ji odvede od bezpečné denní rutiny (a zdánlivě také od důležitých rozhodnutí, před kterými Julie utíká), se stane jakousi novodobou odysseou, ve které se Julii i celé její rodině změní od základu celý život... „Pro mě ten film vypráví o hledání jistého bodu nula. Aby člověk mohl začít znovu, od nuly – to znamená s čistou hlavou a čistým svědomím, musí se nejdříve k té nule vrátit. Naše hlavní hrdinka tento bod nula hledá. Rozhodla se vyřešit svou budoucnost, ale zjišťuje, že pokud nedořeší svou minulost, jakákoli budoucnost je stejně předem odsouzená k polovičatosti,“ říká scenáristka a režisérka Alice Nellis... „Je to tak hezký scénář, že když ho nemohu točit sám, chci u toho být aspoň jako producent,“ řekl o své účasti Jan Svěrák, který u projektu Tajnosti vystupuje v roli producenta... Roli Julie vytváří zpěvačka, instrumentalistka, skladatelka a herečka Iva Bittová, jejího manžela hraje mezinárodně nejúspěšnější český herec posledního desetiletí Karel Roden, dceru Cecilii Martha Issová, jeden z nejvýraznějších hereckých talentů mladé generace. Objevem filmu slibuje být mladá muzikálová hvězda, Miloslav König, který hraje i v úspěšné muzikálu divadla TaFantastika Obraz Doriana Graye. Snímek Tajnosti znamená návrat do českého filmu pro Ivana Fraňka, rodáka z Plzně, který však žije v Paříží a jako herec se objevil v řade francouzských a italských filmů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (450)
Tajnosti jsou bezpochyby nejlepším českým filmem posledních let, o kterém se ale obtížně cokoliv píše či říká, protože jsou hodně niterné a nemusí nutně oslovit jenom ženu prožívající krizi středního věku (protože tajnosti má jistě každý z nás). Alice Nellis je zároveň i nejlepší český scénárista (scénáristka), který má cit pro realistické dialogy a tragikomické postavy i pointování jednotlivých situací a svému dílu dokáže dát sevřený tvar. Navíc jakožto režisérska se díky častým panorámujícím záběrům matičky stověžaté zbavila i zdání televiznosti, která tak zatěžovala její dva předchozí filmy Ene Bene a Výlet. Introspektivní pohled ženy, který je plný impresí přesně v duchu filmů režisérek francouzské nové vlny či režisérů italského neorealismu, ale nepůsobí překvapivě staromilsky a ony imprese jsou sebejisté a vždy slouží příběhu (stačí jen porovnat pád z kola či máčení houby na hlavu nebohého studenta z Vratných lahví a scénu omldení či z tramvaje v Tajnostech). Všichni herci podávají absolutní výkon, od přesných hlavních rolí (Iva Bittová a Karel Roden) až po ty nejmenší, v nichž herci zvládají své postavy prostřednictvím přesné mimiky (Krobot, Konig). A žánrově nevhodné sekvence, které jsou navíc k tomu docela dost neoriginální (Americká krása - pytlík, Moulin Rouge - tango) jsou do celku zasazeny bez sebemenších problémů a na české poměry jsou něco nevídaného. Tajnosti jsou českým filmem roku a zároveň nejlepším českým filmem posledních let... ()
I přesto, že si uvědomuji propočtenost ze strany Alice Nellis a příliš bezstarostný, poetický a uhlazený look, musím Tajnosti hodnotit jako velmi dobré. Alice experimentuje s náladami a snaží se vtlačit optimistické podtóny i pod ne zrovna optimistické pasáže filmu. To možná někomu příjde jako zavánějící kýčem, ale dle mého názoru se jedná o zajímavé zkoušení toho jak v divákovi vyvolat opačné pocity, než na jaké je v daných situacích běžný z jiných filmů... Navíc je to okořeněno velmi solidními hereckými výkony a na české poměry velmi zajímavou prácí s kamerou... ()
Scénář: Alice Nellis .. Poetická pouť všedním dnem, který postupně rozkrývá vnitřní emocionální tajemství hlavní hrdinky - ženy středního věku. Toho rána vysloví přání pořídit si klavír, pročež vlastně netuší, proč ho chce. A po cestě k němu pomale rozkrývá své uvězněné tajnosti. Skrz její pohled tančí v rytmu hudby celá pulzující metropole a po většinu dne ji provází atmosferický háv nostalgie kontrastující s nelehkou realitou... Náčrt příběhu a jeho intimní rozvedení je úžasné, byť má vlastně velice všední základ. Alice Nellis nejprve jako scénáristka vytvořila výtečný scénář s inteligentní strukturou o chování ženy ve složité životní situaci a režijně přetavila na osobitou, hořkou a přitom místy excelentně vtipnou záležitost převyšující rámec bežné české tvorby. Hudební složka a její propojení s obrazem je výtečné, stejně tak herecké výkony v čele s minimalistickou, přesto strhující Ivou Bittovou. ()
Tedy, na druhé zhlédnutí se mi už TAJNOSTI tolik nelíbily, a musím jít s jednou hvězdou dolů. Snad je to tím, že jsem je poprvé viděl v příjemné atmosféře karlovarského filmového festivalu, zatímco podruhé už "jen" v telce, která obecně filmům na působivosti moc nepřidá. Přesto si nemohu pomoci, ale tento film vnímám nově se značnými rozpaky. Přesně takové pocity mám z většiny hereckých výkonů (Bittová, Franěk, Issová, König, Vlasáková...), dialogů i lyrizujících sekvencí (které zde nadto vnímám spíše jako rušivé). U tohoto filmu vnímám jeho autorskou výpověď jako relativně přesvědčivou, ale způsob, jakým se k ní film propracovává, neshledávám bohužel za příliš zdařilý. Ten film podle mě dojíždí na nepříliš šťastné obsazení a přeplněnost děje nejrůznějšími vedlejšími postavami, které z filmu dělají jedno velké defilé povětšinou nesympatických nebo typizovaných figurek, bez ambicí vyprávět větší příběh nebo podávat generační výpověď. Skoro jako bych měl pocit, že byl tenhle film napsán a natočen proto, aby se do něj mohla použít báječná hudba Niny Simone, která tvoří jeho ústřední jednotící motiv. A vynikající soundtrack je podle mě na tomhle filmu asi vlastně to nejlepší. ()
Po dlouhé době český film, který mě překvapil svou kvalitou. Kdyby zde nebylo několik zbytečných okamžiků, tak bych se nebál dát 4 hvězdičky, tak se jedná o průměrnou podívanou, která má příjemný rytmus a pár zajímavých situací. Jinak Karel Roden je borec. Je to škoda, nechybělo mnoho, tak hodnotím 3 hvězdičky... ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (7)
- Děj celého filmu je soustředěn do jediného dne. (hippyman)
- Scenáristka a režisérka Alice Nellis už byla vinou deziluze ze snahy prosadit do výroby svůj jiný film na pokraji rozhodnutí skončit s filmovou kariérou, když ji svým způsobem zachránil producent Jan Svěrák tím, že "projevil zájem o Tajnosti. Když jsme se dohodli, že musejí vzniknout za krátkou dobu a nesmějí moc stát, ucítila jsem obrovskou svobodu. Nemusela jsem se přizpůsobovat čemukoliv zvenčí. Rozhodla jsem se, že Tajnosti natočím i s tím rizikem, že nejde o jasně určitelný žánr a že si na tom filmu budu dělat, co chci. Když budu chcít překročit nějaká pravidla, tak je prostě překročím. V tom totiž spočívá krása malých filmů: Když máš rozumného producenta, tak ti za to, že ti nemůže poskytnout komfort velkého štábu a spousty času, dá komfort jiný, komfort svobody a volnosti si film natočit tak, jak opravdu chceš a cítíš, což Honza udělal." (NIRO)
- Režisérka Alice Nellis vzpomínala, jak ji napadlo obsadit do hlavní role Ivu Bittovou: "Postava Julie je ve filmu furt, ale opravdu furt. Moje touha nebyla, abychom se dívali NA ni, ale abychom se dívali SKRZ ni. Zdálo se mi, že tím uvidíme i DO ní. Domnívala jsem se, že tím, jak budeme vnímat svět jejíma očima, tím ji také pochopíme. Takže jsem hledala někoho, na koho se budu chtít dívat pořád, komu budu věřit, budu v něm cítit emoci a upřímnost, ale přitom mi nebude nic předkládat. A Iva pro mě vždycky taková byla, kdekoliv jsem ji viděla. Vzpomeň si na Želary - hraje tam sice malou roli, ale pokaždé rozsvítí celé plátno, rozsvítí ho, ale přitom tě k ničemu nenutí, jsou to její oči, do kterých se chceš dívat a kterým, aspoň já, věřím. To byl jeden důvod. Druhý důvod byl, že ji považuju za výbornou herečku, a třetí, že je prostě krásná. Pro mě je Iva Bittová krásná bytost a krásná ženská zároveň. Hraje ženskou ve věku, který není pro ženu zrovna lehký, někde mezi pětačtyřiceti a padesáti lety, a pro mě bylo strašně důležité, aby Julie měla své kouzlo. Nechtěla jsem starou, ani příliš mladou ženu, chtěla jsem někoho, kdo má v sobě holčičku i moudrost. A tenhle rozptyl v sobě Iva má už od přírody. V angličtině zní název filmu Little Blue Girl podle ústřední písničky Niny Simone a já jsem chtěla, aby hlavní hrdinka byla navzdory svému věku právě takovým trochu smutným děvčátkem." (NIRO)
Súvisiace novinky
Pohádky Jana Svěráka
O úspěchu Vratných lahvích už nemůže snad nikdo pochybovat. Před několika dny uvítaly svého sedmsettisícího diváka, už dva měsíce se drží na špičce žebříčku návštěvnosti českých kin a dokonce se… (viac)
Reklama