Šťastný smoliar

Konečně pohádka, při jejímž sledovaní jsem se necítil trapně. Jirka Strach fakt umí. Skvělé hlášky, dobře zahrané. Trojan v Prášilovské roli nezapomenutelný. Jestli tahle pohádka nebude v červených, tak lámu nad CSFD hůl. Normálně bych dál 4 hvězdy kvůli hroznému zakončení Kdokolivovy linie, ale kvalitu je potřeba, obzvláště ve srovnání s troškovinami, halt vyzvednout. (25.12.2012)

Pobavil jsem se, a to hned několikrát. Poprvé, když na obrazovce naskočilo jméno mého oblíbence Marka Epsteina. Víte, pokud si dneska zapnete utkání s Messim, máte jistotu, že dá v průměru tak dva góly. No a když se rozhodnete podívat na cokoli, k čemu psal scénář Epstein, můžete si být jisti tím, že hvězdičkám je lepší dát volno a poslat je třeba ven stavět sněhuláka. Právě díky němu jsem se pak několikrát pobavil při samotném sledování, ovšem to pravé finále přišlo, až když jsem se od gauče přežrán cukrovím dobelhal sem. No vy mně teda dáváte, vážení... Jeden si sem během filmu píše poznámky, jak kdyby se z toho měla psát zítra písemka, druhý si zas hraje na Spáčilovou, i když film podle jeho vlastních slov ještě neskončil a třetí božan pro změnu během projekce všechny okřikuje, co si to dovolujou, když pohádka pořád běží... Vám všem měl Ježíšek čmajznout přípojku k internetu, aby byla čistá aspoň tahle databáze, když už české pohádky stojí za starou bačkoru. P.S: Děkuju golfistovi za přání hezkých Vánoc a doufám, že se mu v redakci České televize bude líbit. (25.12.2012)

Do téhle pohádky jsem vkládal nemalá očekávání a ta přetrvávala i poté, co musela filmové plátno vyměnit za televizní obrazovku. Bohužel, žádný zázrak se nekoná. Přesto Strachova pohádka nabízí něco, co není pro vánoční původní televizní tvorbu samozřejmé - osobitý humor, snahu o určitou poetiku, uzavřený svět s vlastními pravidly, neotřelý vizuál. Toto vše tady je, i když nedostatečně dotaženo. Humor se nebojí ironie i morbidity, ale postupně se mění v mišmaš, který nedokáže najít uspokojivou polohu mezi dětským a dospělým divákem, což by se u kvalitní pohádky stávat nemělo. Poetika dodána již zajímavým vypravěčem a neotřelým míšením různých dob a neslučitelných motivů působí dosti uměle, ale přesto občas nabídne nápady, které osvěží jednoduchý děj. Uzavřený svět a zvláštní pravidla dodává řada vděčných motivů jako setkání smolaře s chorobným lhářem, štěstěna jako protipól - prolínání těchto atributů postav dává zadělat na velmi vděčné situace, jež by měly pohánět děj, většinou však vedou jen k neoriginálním průpovídkám, samoúčelným gagům a místo, aby se splétalo něco překvapivého a neotřelého, hlavní dějový pohyb se děje na základě velmi jednoduchých berliček, jež prostě neuspokojí. Nejvíce se podařilo opět vytěžit z vizuální stránky, která navozuje správnou atmosféru, dovedně pracuje s animací a nezabíjí ji okaté triky. Výhodou je také nekomplikovaný děj bez zbytečných odboček, svižně mířící ke svému cíli, jenž však, jak jsem zmínil zcela nedotahuje nakousnuté motivy a volí spíše jednodušší cesty řešení. Pro každou pohádku je důležité, aby jednoduchou dějovou linii ozvlášťňovaly a přitom nerozmělňovaly drobné detaily, nápady a především dobře načrtnuté, výrazné postavy. Bohužel, skutečných nápadů je pomálu a s postav zaujme pouze chorobný lhář Ivana Trojana, jinak jsou postavy nezajímavé a neživotné navzdory dobrým hereckým výkonům (Filip Cíl) - tedy až na hodně unylé ztvárnění dcery Štěstěny. Jiří Strach tedy nepřekročil standard řemeslně solidní pohádky, která neurazí a přinese pár svěžích prvků. Zde je hlavní překážkou promarněný potenciál, který je z námětu a dějového východiska cítit. Snad se mu někdy podaří dostat na plátna skutečně dotažené dílo, jež by navázalo na nejlepší tradice tohoto žánru. Otázkou je, jestli je to dnes ještě možné, každými dalšími Vánocemi o tom musím stále více pochybovat... (25.12.2012)

Nový "Anděl Páně" se sice nekoná, první polovina byla úmorná, ale nakonec nebylo tak zle. Trojan je prostě klasa a jeho geniální smích uslyším ještě dlouho. I Dvořák se mi v roli záporáka líbil, stejně tak krásná představitelka Haničky. Docela mi ale vadil styl Trojanova vyprávění celého příběhu a z Cíla jsem odvázaná taky nebyla. Strach umí lepší pohádky. (25.12.2012)

Zkouknuto jedním očkem, ale důvěra v dobrou filmařinu beze Strachu zůstává, akorát Jiřinku bych vyměnil, nedá se na ní už koukat ani na smrtelný posteli. Kde pan režisér objevil Martinu Zábranskou? (google mlčí) Je to neskutečná kočka, kterou bych rád viděl v desítkách dalších filmů, ideálně i v lehtivějších rolích, kde se nebude stydět :-). (25.12.2012)