Kliatba zlatého kvetu

Film, který se opájí svým povrchem přesně ve stylu postav a doby, o které vypráví. Kletba zlatého květu je precizně vysoustruženou, pečlivě vygradovanou a oku vskutku lahodící podívanou, která tentokrát nestojí na strhujících akčních scénách jako Hrdina, nebo na velké romanci jako Klan létajících dýk. Zůstává nesmírně propracovaná a významotvorná mizanscéna, která tvoří kulisy pro působivou tragédii s jasně rozestavenými, postupně profilovanými a silnými figurami. Ten velkolepý konec vlastně ve výsledku ani nemusel být, jak dobře ta hra intrik a přetvářky po většinu filmu fungovala. 80 % (31.12.2018)

KINO/// Obsazení 6/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Efekty 7/10/// +těch pár akčních scén, závěrečných 10 minut -hodně zdlouhavá první půle, přeci jen málo akčních soubojů a málokrát zazní výraznější hudba/// Asi první co mě na filmu dostalo, tak ten fakt, že jsem přišel do kinosálu a v celé místnosti seděl jen jeden borec (tímto zdravím Shimitz(e)). Tím jsem chtěl také vyjádřit, že o film zřejmě nebude až takový zájem jak jsem očekával. Samotný film je hodně velká zvláštnost, která vám během promítání uštědří několik výchovných pohlavků. Téměř po celou dobu se film odehrává v interiéru a ač jste možná z počátku ohromení kostýmní výpravou, zhruba po půl hodině se nabažíte a tento fakt vás spíše bude rušit (v lepším případě vás nebude tolik vzrušovat). Další problém je v tom, že děj vás zhruba po hodině (né-li dříve) začne opravdu nudit (tedy pokud vás opravdu nebude zajímat jak se žilo v té době) a vy přitom pořád čekáte co se bude dít. Pokud měl být závěr emotivně silnější díky této předehře, tak budiš. Jenže i přesto ve výsledku pocítíte prázdnotu a zjistíte, že vás film jednak moc neobohatil a rovněž vás osudy jednotlivých postav nezasáhli...i když zase na druhou stranu jsem se přistihl jak v závěru na film koukám s otevřenou pusou a nestíhám ani pořádně vstřebávat nová fakta. Závěr je tedy rozhodně dobrej, ale za jakou cenu?./// Celkem 59%/// (22.06.2007)

Zhang Yimou rozhodne nešliapol vedľa. Tak, ako sa Klan lietajúcich dýk výrazne líši od Hrdinu, tak je celkom iným typom historického spektáklu aj Zlatý kvet. Hneď na úvod treba pristúpiť na fakt, že sa nejedná o akčný kung-fu film s preskakovaním striech (hoci aj na také veci dôjde) a že tá úchvatná davová bitka, na ktorej sú postavené trailery, je až celkom na konci. Kliatba je predovšetkým antickou tragédiou v pompéznych (fakt POMPÉZNYCH) čínskych kulisách. Nie je to príbeh plný šermovania a kopania, ale intríg, sprisahaní, zrád a čajov plných jedu. Yimouov jasný zámer dať do kontrastu všetku tú vizuálnu nádheru a palácový prepych s temnými prúdmi, ktoré tečú pod povrchom, je zvládnutý dokonale a asi najlepšie ho vystihuje záverečné "upratovanie po bitke" (geniálna scéna). Na jednej strane chladné, strohé tváre, v ktorých sa pocity odrážajú len minimálne (Gong Li je v tom skvelá), na strane druhej divoká krútňava vášní, ktorá vyvrcholí strašným masakrom. Splete vzťahov a motivácie postáv sú napriek tomu zámernému emocionálnemu minimalizmu vykreslené dokonale. A najlepšie je, že sa celá tá vyhrotená dráma vôbec nestráca pod opulentnou a fascinujúco pestrofarebnou vizuálnou stránkou. Obe majú v príbehu svoje jasné miesto, niet tu jedinej samoúčelnosti. Skvelý film. (07.11.2007)

Docela nudné drama z čínského císařského dvora, které se liší od nudného dramatu z kteréhokoli evropského dvora pouze tím, že jeho hrdinové létají vzduchem, a že se v pravidelných intervalech odněkud vyřítí tisíc statistů, načež zase někam zmizí, pravděpodobně proto, aby nestínili paláci, který se tak pěkně blýská. (13.03.2010)

Každý mistr jednou narazí a muselo se to stát. Už minulý film Klan letajících dýk pro mě znamenal od božského Hrdiny sestup dolů a poetika, příběhu přehlušila vše ostatní. V Curse of the Golden Flower zachází Yimou Zhang ještě dál a snaží se vystavět obrovské drama jedné dynastie na postavě manželky Imperátora. Což ve výsledku znamená obrovskou chybu a neúspěch. Výtvarný styl je nezaměnitelný, i když neskutečně barevný vnitřek paláce působí spíše kýčovitě, nevkusně a abstraktně. Vrchol a jediné kvalitní místo filmu je ke konci po velkém povstání, kdy je vše jednoznačně odděleno barvami a dostává se tak na řadu místo hereckého představení Gong Li (na kterou tu Zhang hodně sází, ale scénář to nezvládá ) velká armáda a krásné jednoduché barvy. Vrchol filmu, který je jinak slepenec velké nudy a lásky, která neměla budoucnost. Chow Yun-Fat je nevyužit a nedostane se prakticky do žádné pořádné bojové scény. Je to velký Imperátor, který bojuje už jen svým pohledem a existencí a nepotřebuje nic dokazovat v boji muže s mužem. Velká škoda nevyužitého potenciálu, ale do třetice nemohla vyjít stejná sázka na barevnost a prachmizerný příběh. (23.03.2007)