Malé deti

Upřímně, myslím si, že už mám něco málo nakoukáno a tohle není poprvé, co film začal báječně a skončil… řekněme stupidně, ale aby to byl až takový propad kvality (kolem půlky filmu jsem uvažoval o 90 %, před koncem o 40 %) to se mi ještě nestalo. Little Children (když o tom tak přemýšlím, je tohle vhodný název, protože většina postav se opravdu chová jako malé děti) není špatným filmem, jak už jsem naznačil, ze začátku mě hodně bavil a já si říkal, že tohle vypadá na zajímavé drama. Ale asi v polovině filmu se to nějak zlomilo a od té doby jsem myslel jen na jednu věc - "kdy už konečně, ku*va, bude konec?!", protože mě opravdu otravovalo chování hlavních postav. Příklad - ženská čte Paní Bovaryovou (tu knížku jsem náhodou četl a proto vím, že to je nudná a blbá knížka) a ztotožní se s ní tak, že se začne podle té knížky chovat (takže si vlastně obhájí svou nevěru). Líbila se mi diskuze v knižním klubu, kdy si to obhajuje a kdy jedna z žen řekne, že tenkrát to jinak nešlo, protože ženy neměly taková práva. Ano, s tím souhlasím, ta knížka je možná hloupá i kvůli tomu, ale Sarah (Kate Winslet) se začne podle té knížky chovat (dnes, kdy žena má mnohem více možností, když je znuděná svým životem). A takhle bych mohl pokračovat, ale nechce se mi. Dnes za 60 % s tím, že (ač ji mám rád) musím říct, že Kate místy dost brutálně přehrávala a jediný, kdo si opravdu zasloužil nominaci, byl Jackie Earle Haley. A já jen doufám, že jednou takhle nebudu uvažovat, jako hlavní hrdinové tohoto filmu… (27.07.2011)

Do tejto snímky som ešte pred vzhliadnutím vložila obrovské nádeje a tie sa, našťatie, vyplnili. Režisér Todd Field nám na podnose priniesol dravú chuť nenávidenej nevery a trpkých osudných právd a my, diváci, len postupne zapadáme do obtiažnych životov hlavných postáv, ktoré si bez rozmýšľania obľúbime a naplno s nimi všetko prežívame. Toto dielo je citlivé nielen svojím dejom, ale aj úžasnými hereckými koncertmi, najmä mojej obľúbenkyne Kate Winslet. Oscarová Jennifer Connelly tu síce hrá len druhé husle, ale svoje herecké nadanie dokázala svetu ukázať i v tých krátkych filmových sekvenciách, v ktorých ju jej filmoví nadšenci môžu vyzdvihnúť až ku hviezdam. Je naozaj pozoruhodné, koľko môže táto snímka prostým ľuďom dať. Ak sa obyčajný človek rozhodne siahnuť po tomto diele, určite ho neodloží s pocitom, že sa duševne ochudobnil. Môžete nadobudnúť pocit, že vás z vášho zakomplexovaného života ktosi vyslobodil, hoci len prostredníctvom dvojhodinového filmu. Je stvorený pre milovníkov nie pochabej romantiky a rozhodne od neho nečakajte láskyplné vzplanutia z pera Danielle Steel. Je to film o bežných ľuďoch, ktorí strácajú a znova nachádzajú, padajú a znova vstávajú. A nikdy... ani v tej najkritickejšej situácii nestrácajú svoje ideály, vďaka ktorým veria na plnohodnotnejší život. (08.05.2008)

Hodně působivé drama s ohromně uvěřitelnými, skvěle napsanými a dokonale zahranými hlavními i vedlejšími postavami (děti mě svou přesvědčivostí šokovaly!). Mhmm... to bysme měli suchou definici, a teď něco málo mých niterných pocitů. Je to síla. Skutečně těžce popsatelná síla, která mě zasáhla přímo do srdce (uvědomuju si patetičnost té věty, nebojte, ale prostě je to tak). Silný příběh, plný emocionálně vypjatých chvil, milých epizodek, nejasných náznaků, dokonce i humoru, který se mi moc líbil, zkrátka je to něco, co stojí za to vidět. Věřte mi. (21.08.2007)

To je přesně ten film, u kterého se vám líbí pár scén, stejně tolik vám přijde na hlavu padlých a na ostatní si nikdy nevzpomenete... Navíc mám zažitou averzi vůči otravnému vypravěčovu hlasu a hraní Kate Winslet, které spočívá v tom, že opět ukazuje prsa. Nechám to na remíze, protože první půle téhle ukrutné stopáže byla opravdu hodně dobře rozehraná. A Jennifer Connelly je nejlepší..:) (14.12.2008)

Dlouhou dobu mi tahle exkurze do maloměšťáckého života ležela v myšlenkách. Talentovaný Todd Field opět zdařile konstruuje vztahové drama, zrovna jako ve své prvotině V ložnici z roku 2001. A nejen on, ale řada dalších renomovaných tvůrců má k americkému předměstí co sdělit – hořkosladké společenské drama Ledová bouře (Ang Lee, 1997), existenciální drama O Schmidtovi (Alexander Payne, 2002) nebo naprosto odzbrojující Americká krása (Sam Mendes, 1999), kde tvůrci líčí prostředí a mentalitu maloměsta jako hotové peklo na zemi. Jako něco zchátralého a odcizeného. Americká krása je stejně jako výše zmiňované filmem o zajetí a o útěku z něj. Za dokonalou fasádou se postupně představují lidé, jejichž vzájemné vztahy jsou disharmonické a vyprahlé a osudy zoufalé a ponižující. Zároveň si svoji samotu a zoufalost nedokáží ani sdělit, protože mezi nimi vyprchal i jakýkoli náznak komunikace a vzájemného pochopení. Společnými silami vše pohřbili pod frázemi a nucenými úsměvy pro stejně okoralé okolí. Prvotním zásadním pojítkem je fakt, že se nacházíme v americkém maloměstě, kde manželské páry s potomky žijí život na dálku podobný tomu našemu. Field opět sklízí ze „všech“ stran jen pochvalné ohlasy. Jeho úžasně sebejisté druhé představení nás zavádí do osudů matky a manželky Sarah, která v novém známém vidí šanci na změnu (bravurní Kate Winslet ji dodala uvěřitelnost a lidskost pochybující a chybující ženy – ostatně všechny postavy působí kompaktním dojmem), k tomu nabaluje i další postavy, rodinu zbloudilého Brada, fanatického kamaráda, pedofilního loosera, jeho matku a podobně jako u Mendesova debutu se celým filmem nese svíravý a lehce ironický opar, dávaje tušit nevyhnutelnost (mírně sešroubované) tragédie. Má to atmosféru, jízlivě úsměvné dialogy, i přes přepálenou stopáž spád a silné sekvence, které nesklouznou do uslzeného klišé. Navíc Field nahlíží na své ovečky s upřímným pochopením!! Moc příjemný filmový zážitek. 80%. (28.07.2007)