Abigail

Nádhera, když se tihle manželé hádají! Stačí první hádka u dálnice a chce se vám zůstat s nimi opravdu až do konce. A nejen hádky jsou v tohle filmu uvěřitelné: bokovka, které litujete, plkající kolegové u piva, sen, který vám ostatní naoko přejí, ale vskutečnosti závidí...To, že jediný, kdo má "rozum", je pomatenec ("V Paříži snad lidi nemají děti?") myslím dost dobře vystihuje absurditu "dobrých sousedských vztahů", které existují opravdu málokde. Krásná hudba.

Začíná i končí na dětském hřišti...tohle se klidně mohlo stát a díky rozuzlení uvěřitelné opravdu až do konce. Postava "exhibicionisty" zajímavá a v jednu chvíli až mrazivě realistická, tři slípky z dětského hřiště opravdu solidně kvokaly...po všech stránkách dobrej film, nechá stopu jako málokterej. Miluju filmy, kde vynechají happy end a přesto je dotáhnou do konce.

Tomuhle filmu dávám plný počet, protože ve mně nechal stopu jako v poslední době málokterý a často se k němu vracím. Líbí se mi sci-fi filmy, kde si můžu říct „jo, tak tohle by se klidně mohlo států - tím provokativnější pro mě jsou. Místy vyloženě depresivní , ale pořád reálný, při leckterých scénách zamrazí. Konec napůl otevřený, což zrovna nemusím, ale u tohohle filmu to jinak snad ani nešlo. Inspiroval mě k přečtení knihy, o níž jsem předtím ani netušila, že existuje.

Zahřeje, pobaví, děj i konec nečekaný, párkrát mi solidně klesla brada. Nádherně se u toho relaxuje, určitě doporučuju. Jinak všechno podstatné napsal Matty.