Bleach

Perfektní začátek, potom o něco méně zábavnější část s Bountama (o které jsem nicméně skoro až dokonce netušil že je to filler) a opět velice dobré navázání na kvalitu prvních dílů. Souboje jsou v podstatě pořád o tom samém, buď se bojuje na meče, nebo na meče a "kouzla". No a občas se tam objeví někdo s nějakým opravdu unikátním mečem (např Byakuya nebo Kurotsuchi). Děj byl na začátku taky výborný ale postupem času se z toho stavá "porázím tohohle aby na mě za rohem čekal 10x silnější tenhle", tudíž už jde hlavně o ty souboje a vizuální stránku. Nadprůměrný, ale určitě ne dokonalý seriál. Přesto jeden z mých nejoblíbenějších. (22.01.2009)

Tak mám za sebou 5 sezón (čili 109 dílů ze současných 366) a končím, a jak tu čtu komentáře, je na čase. Souboje s Bounto byly sice zábavné, ale seriál se vůbec, ale vůbec nikam nevyvíjí, velmi se opakuje a spousta věcí mě začíná vysloveně štvát (sáhodlouhé proslovy uprostřed soubojů, stále silnější útoky, přestože jsou bojovníci již na pokraji sil, neustálé záchrany na poslední chvíli, obrovská pasivita některých postav, naprostá netýmovost všech a především zvyšující se nálož extrémně afektovaného a uječeného dětinského "humoru"). Také se mi zdá, že se podstatně zhoršuje kvalita animace. Ale jinak mě Bleach povětšinou bavil, svět shinigami a především postavy kapitánů a podkapitánů (jejich vzhled i charaktery) jsou vymyšlené perfektně (jen jich možná nemuselo být tolik). (08.03.2012)

Ichigo je plný hněvu a nenávisti, pořád jen s někým bojuje, nebo si na někom vylévá svoji zlost, je hrozně sprostý a bije se neustále se svým otcem. Předpokládám, že se tímto seriálem chtěli jeho tvůrci přiblížit pocitům náctiletých a díky tomu, že se jim to povedlo, je tolik oblíbený. Já tyto pocity nesdílím a nedokážu se do nich ani trošku vcítit, takže se mi tento seriál vůbec nelíbí. A navíc mi přijde výchovně špatné ukazovat náctiletým někoho, kdo je takhle sprostý a nerespektuje rodiče, protože to poté berou jako normální věc a jsou mnohdy stejní... (20.01.2012)

Pokud mám nějak zhodnotit Bleach, jen těžko se – stejně jako mnozí ostatní uživatelé – vyhnu srovnání s jeho o malinko starším a Bleachi nemálo podobném šónenovským bratříčkem Narutem. Spousta soubojů, akce, sem tam nějaký ten humor, široká plejáda emocí a typicky šónenovských scén, nepříliš inteligentní hlavní hrdina, bla bla bla... a samozřejmě fillery. Právě fillery a dějově silně naředěné epizody docela bolí a často kazí celkový dojem. Neříkám všechny, ale jejich podstatná část stejně jako u Naruta ano. O to více si pak sice člověk užije díly podle mangy, nicméně musím přiznat, že i některé "mangové" části příběhu mi tak úplně nesedly – kupříkladu hned úvodních cca 20 dílů, které jsou takovou tou nepříliš zajímavou seznamovačkou s hlavními postavami, při jejímž sledování jsem si mnohdy nebyl jist, zda má smysl vůbec dál pokračovat, protože v případě Naruta jsem byl do příběhu plně vtažen již po prvním díle (dobře, tak pokud ne po prvním, tak po třetím určitě). Rozhodně to však smysl mělo: následná část s osvobozováním Rukie byla rozhodně tím nejlepším, co mi seriál doposud nabídl. Jen mě mrzí, že následné části příběhu už takové vynikajícnosti (alespoň teda doposud) nedosáhly. Co však do míry nemalé kompenzuje někdy trochu váhavý příběh, jsou postavy. Stejně jako u Naruta mě hlavní trojka hrdinů příliš neoslovila, zato vedlejší postavy ano – postavy jako Tóširó (hlas a postavy Romi Paku prostě zbožňuju), Hanataró, Joruiči nebo Urahara mají charismatu vyloženě plné řitní věnce. Bohužel podobně jako u Naruta, i zde se vyskytuje postava otravné a neschopné krávy, která by si se Sakurou vážně mohla podat ruce – tou jest Orihime, jejíž "Tasukete! Tasukete!" je rozhodně jedna z frází, které mi při sledování Bleache trhají uši. Co se soubojů týče – i zde mi vychází Naruto z pomyslného souboje jako vítěz. V Bleachi jsou souboje sice krásně naanimovány s výtečným hudebním podkreslením, ale ne každý souboj dokáže doopravdy zaujmout. Většinou jde o různé obměny takového toho typicky šónenovského rubání se plného siláckých řečí, kdy po čase řádně zrubaný a zmlácený hlavní hrdina prozře, že prostě musí vyhrát kvůli nějakému slibu, přátelům, konkrétním lidem atd. a uštědří protivníkovi takový sekec mazec, že se z toho jen těžko probere. Nedá se sice říct, že by tímhle klišé Naruto netrpěl, ale rozhodně se v něm více využívá zkoumání slabin a výhod protivníkových technik a nespoléhá se v něm tolik na poražení protivníka pouze hrubou silou. Sečteno podtrženo – Bleach rozhodně není špatný seriál, některé jeho části jsou více než dobré, některé zase naopak, ale žánrová konkurence v podobě Naruta mi připadala prostě v mnoha ohledech povedenější. Silnější 3*. (11.10.2012)

Tohle je prostě shounen. Magie, meče, neústupnost, odvaha atd. Kdo má shounen rád, bude mít rád asi i Bleach, kdo nemá shounen rád...však víte. Naruto, konkurent v žánru, mě však bavil o něco více, jsou v něm IMHO zajímavější postavy a souboje. V Bleachi sice mají postavy spousty zajímavých zvláštních schopností, ale v Narutovi také a tam s nimi navíc i o dost více taktizují. Úvod Bleache není nijak extra zajímavý, část v Seireitei (osvobozování Rukie) je rozhodně velmi solidní, pak následují nějaké fillery a další příběh a další fillery. Fillery jsou IMHO docela průšvih a navíc ty další příběhy už se kvalitě a hlavně původnosti "osvobozování Rukie" nějak nejsou schopny rovnat. A navíc mi neustálé klišoshounenovské učení se novým mocným bojovým technikám, obnovování ztracených schopností, či neustálé stavění nových nepřátel ve stylu "to proti čemu jste dosud stáli, nebylo nic," začíná pomalu lézt na nervy. A nejhorší jsou fillery stylu "Koushirou hraje fotbal s Ichigovou sestrou". Měním hodnocení na lepší ***. (28.02.2007)