Biyeolhan geori

"Natoč pravý gangsterský film"...V tomto filme nájdete všetko, čo od tohto žánru čakáte. Priateľstvo, love story i zradu, ktorá tradične prichádza od tých najbližších a nieje dôvod to meniť, pretože takto to chodí. Navyše hlavná postava nevyzerá ako gangster a tipujem, že hlavný predstaviteľ je v Kórei veľká hviezda. Jeho gangster má svedomie i finančné problémy, čo nieje veľmi dobrá kombinácia a to ho vedie k rozhodnutiu, ktoré by možno inak neurobil. Odstránením prokurátora sa naňho valí jeden problém za druhým. Dejová linka s jeho mamou i súrodencami nepôsobí navyše a filmu dotvára reálnejšie pozadie. Hromadná bitka s palicami a nožmi má správne grády, čo potvrdzuje, že od čias Oldboya sa pritvrdzuje.Vznikla tak ďalšia kórejská pecka s hodnovernými dialógmi, krvavými bitkami a hlbokými pohľadmi do očí. Dirty Carnival je v žánri gangsterský film veľmi vydarený kúsok a veta, ktorá vo filme zaznie - "Čerpal som z Kmotra a Scarface", už veľmi neplatí. Mám dojem, že Hollywood potrebuje svieži kórejský vietor. 100%. (23.01.2012)

Sleeping Dogs without Martial Arts / Undercover cops - je zde téměř vše, co k pravému, nefalšovanému filmu o gangsterech patří; Boje o území s nepřátelským gangem, hromadné bitky, nekompromisní závěr a řeči o rodině. Vztahy se vyvijej po celou dobu, postupné vystužení pozice nejvyššího gangstera má spád, obnáší tvrdé pády na hubu (či ránu pálkou do hlavy, řeznou od nože), ale taky tok financí s luxusníma oblekama, rostoucím egem a pořádná zodpovědnost. První hodinka je pomalejší, jakmile se však stane ten moment s prokurátorem, tempo začne narůstat, veškeré prvky se vykreslují naplno, při některých momentech mi běhal mráz po zádech a do toho bonbonek v podobě několika brutálních soubojů proti přesile. Jen v jediné scéně se objeví střelná zbraň - dnes jsou však v módě kusy dřeva s hřebíkama, nože a pálky, choreografie je slušná, občas se objeví slušnej kop, či nějakej dobrej chvat, bitky jsou dynamické, přehledné a prostě se na to nekouká příjemně. Audiovizuální žranice, herecky i scénáristicky zmáknuto na stoprocent. Film mi nepřišel vůbec zdlouhavej a při některých momentech, mi napětí kolovalo v žilách. Přesto mi zde přeci jen chybí určitý ikonický moment, ze kterýho by se mi postavil. Aj tak si ale myslim, že A Dirty Carnival patří mezi špičky svého žánru. New World už na mě čeká! (19.02.2018)

Já to říkám pořád - krutá rasa! To taliánští mafiáni se někde v kuchyni za bublání boloňské omáčky hezky čistě odstřelí, nebo si elegantně proříznou hrdla na veřejném záchodku, my se tady, pěkně prosím, fackujeme a v Koreji se jednoduše umlátí klackama, nejlépe v bahně, jak vánoční kapři... Tolik na úvod, jinak bych snímku dala pracovní název "I mistr gangster se někdy utne", ale vlastně by se tak mohl jmenovat každý takto žánrově vyhraněný film, neboť gangsterská curriculum vitae se velmi nápadně podobají, jen relax po práci se mění podle nátury té které země. Tak v Koreji například si po namáhavé vyvražďovačce jdou odfrknout do karaoke klubu, kde procítěným zpěvem uleví své černé duši, nebo polonazí, s tangama na hlavě, vypustí páru při tanci. Také zde mají mnohem skromnější cíle, pochopila jsem, že nejvyšší metou členů místních gangů je najít si bydlení, chudáci... Ale teď vážně - přes mé veškeré zlehčování výše jsem se nenudila ani minutu přesto, že průřezy jepičím životem mafiána jsou v podstatě neměnné, liší se jen priority, míry zrady a hloubky výčitek - "Jaké to je, bodnout? Je to na hovno"... "Dirty Carnival" nabízí to nejlepší z žánru a k bezchybné zvukové složce přihazuje skvělý mix hudby podle situací, časem poznáte i s přivřenými víčky, že v romantických pasážích (nejslabšímu článku filmu, mimochodem) zní jímavé smyčce, při obchodních jednáních veselá skočná, při akci rejdovák, ve vážných momentech vznosný waltz a v uvolněných chvílích francouzský akordeon - a všechno to dohromady úžasně ladí! A to nemluvím o originální zápletce, přesné kameře bez příkras a poctivých hereckých výkonech, z nichž nejvíc zaujal korejský Tom Hardy - Jin Ku. A ani můj smysl pro zadostiučinění nepřišel zkrátka, protože ten, co přežil, do smrti smrťoucí veselej nebude, jak praví klasik ...:-) (09.03.2013)

Korejci si hráli na Itálii respektive Malou Itálii, ale na rozdíl od Divokého západu jim to vůbec nevyšlo. Problém je hlavně v tom, že ačkoliv se snažili udělat gangsterku se vším všudy, neodpustili si některé věci, které jsou pro jejich filmy tohoto žánru tolik typické. Jinak si neumím vysvětlit, proč snad ve všech snímcím z té hrstky, kterou jsem měl možnost vidět, mají mafiáni potřebu vyřizovat si účty ručně, baseballovými pálkami nebo v nejlepším případě noži (tady jako bonus kropáčem pomrkali na Husity). Tvůrci zde tohle absurdno navíc umocňují lokacemi, kdy se jedna z těchto (davových!) bitek odehrává někde pod mostem, takže rádoby drsné mafiánské praktiky daleko spíš připomínají potyčky mezi znesvářenými hooligans. Zatímco v Americe se hraje poker a všichni zúčastnění při něm celou dobu vypadají opravdu nebezpečně, Asiati pojídají koláčky na čas a svou sounáležitost s Rodinou vyjadřují večerní dávkou karaoke. Na chvilku bych se rád zastavil u hudby - u přistěhovaleckých Siciliánů totiž působí svižné motivy jejich rodné zěmě přirozeně, Korejcům to ovšem bylo málo a k Itálii přibalili i Balkán, což občas vytváří dojem špatně vykradeného Bregoviče. A nakonec, mladý In-seong Jo rozhodně není ani Pacino, ani De Niro, a překvapivě ani Pesci. (12.11.2011)