Biyeolhan geori

Keby som to videl skôr, bol by som z toho unesený viacej. Formálne je to dobre spravený film. Dokonca pôsobí komplexne a nenudí, čo je u podobného typu filmov - ktoré si až tak neholdujú v explicitnom násilí pomerne rarita. Ha Yoo je majster rozprávač a je žánrovo rozmanitý. Uvedomuje si žáner v ktorom pracuje a hoci neprináša nič nové, tak sa drží v mantineloch, kde nič nepokazí. Možno pobaví. Možno aj dojme. Niekedy je zbytočne popisný a zbytočne dramatický. Inde ( a to môže byť spôsobené faktorom, že mám rád drsnejšie príbehy z podobného prostredia) je predvídateľný. Mimo tohto je to ale dobrá žánrovka, ktorá je robená precízne a s chuťou. Je to z toho cítiť. Vzťah dvoch kamarátov je dokonca uveriteľný. (31.10.2019)

Korejci si hráli na Itálii respektive Malou Itálii, ale na rozdíl od Divokého západu jim to vůbec nevyšlo. Problém je hlavně v tom, že ačkoliv se snažili udělat gangsterku se vším všudy, neodpustili si některé věci, které jsou pro jejich filmy tohoto žánru tolik typické. Jinak si neumím vysvětlit, proč snad ve všech snímcím z té hrstky, kterou jsem měl možnost vidět, mají mafiáni potřebu vyřizovat si účty ručně, baseballovými pálkami nebo v nejlepším případě noži (tady jako bonus kropáčem pomrkali na Husity). Tvůrci zde tohle absurdno navíc umocňují lokacemi, kdy se jedna z těchto (davových!) bitek odehrává někde pod mostem, takže rádoby drsné mafiánské praktiky daleko spíš připomínají potyčky mezi znesvářenými hooligans. Zatímco v Americe se hraje poker a všichni zúčastnění při něm celou dobu vypadají opravdu nebezpečně, Asiati pojídají koláčky na čas a svou sounáležitost s Rodinou vyjadřují večerní dávkou karaoke. Na chvilku bych se rád zastavil u hudby - u přistěhovaleckých Siciliánů totiž působí svižné motivy jejich rodné zěmě přirozeně, Korejcům to ovšem bylo málo a k Itálii přibalili i Balkán, což občas vytváří dojem špatně vykradeného Bregoviče. A nakonec, mladý In-seong Jo rozhodně není ani Pacino, ani De Niro, a překvapivě ani Pesci. (12.11.2011)

Sleeping Dogs without Martial Arts / Undercover cops - je zde téměř vše, co k pravému, nefalšovanému filmu o gangsterech patří; Boje o území s nepřátelským gangem, hromadné bitky, nekompromisní závěr a řeči o rodině. Vztahy se vyvijej po celou dobu, postupné vystužení pozice nejvyššího gangstera má spád, obnáší tvrdé pády na hubu (či ránu pálkou do hlavy, řeznou od nože), ale taky tok financí s luxusníma oblekama, rostoucím egem a pořádná zodpovědnost. První hodinka je pomalejší, jakmile se však stane ten moment s prokurátorem, tempo začne narůstat, veškeré prvky se vykreslují naplno, při některých momentech mi běhal mráz po zádech a do toho bonbonek v podobě několika brutálních soubojů proti přesile. Jen v jediné scéně se objeví střelná zbraň - dnes jsou však v módě kusy dřeva s hřebíkama, nože a pálky, choreografie je slušná, občas se objeví slušnej kop, či nějakej dobrej chvat, bitky jsou dynamické, přehledné a prostě se na to nekouká příjemně. Audiovizuální žranice, herecky i scénáristicky zmáknuto na stoprocent. Film mi nepřišel vůbec zdlouhavej a při některých momentech, mi napětí kolovalo v žilách. Přesto mi zde přeci jen chybí určitý ikonický moment, ze kterýho by se mi postavil. Aj tak si ale myslim, že A Dirty Carnival patří mezi špičky svého žánru. New World už na mě čeká! (19.02.2018)

Z novodobých Špinavých ulic jsem si odnesl hodně smíšené pocity. Scorseseho originál je naprostá nuda a tohle, i když je to samozřejmě jiné, nedopadlo o moc líp. Už jen motivace hlavní postavy je divná, když borec nohou zkopne všechno, co se na něj zle podívá, ale přitom v obličeji vypadá jako úslužný hlupák, jak se občas (spíš často) chová. __ Je to taky dost naivní, ona nahoněná představa o gangsterech (kde se slovo gangster sklonuje ne v sedmi, ale dokonce v osmi padech), "Ty jsi gangster, jo?; "Ja jsem gangster", "Natoc film o poradnych gangsterech", "Vis jak vypada poradny gangster?", "Bojim se te, ty jsi gangster", "Znas to, gangster muze vsechno"... COpak takhle mluvi podstevi na ulici s nekym, koho vubec neznaji? :-)) Ale no taaaak. __ Casto dlouhe, neposouvající a zbytečně mate hlavni pribehovou linii. Az na ten emocni zaver, kterej se da cekat nic zajimaveho. (16.04.2009)

Autoři snímku, v tomto případě režisér Ha Yoo přetavil své divácké zkušenosti z kultovních snímků Scorseseho, De Palmy a dalších do jedné z nejčistších gangsterek, co jsem z korejské produkce viděl. Nejedná se o žánrový mix, ani zde nehraje hnací motor pomsta (jako například v neo-noirově laděné A Bittersweet). Film funguje i jako mnohovrstevnatý epos o gangsterovi, který zažije svůj postup mezi elity a následující pád, tak jako nepřímá kritika kapitalismu a jeho důsledků v chudších částech Koreje (kritika ale zdaleka není tak výrazná jako v pozdních filmech jiného korejského režiséra Kim ki-duka). Příběh stojí a padá na napsaných postavách. Zatímco ústřední dvojice kamarádů ze školy, jejichž cesty se ale radikálně rozdělily, skvěle splnuje žánrové požadavky a očekávání, milostná linie hlavního hrdiny mi přišla velmi slabá. Trochu prostříhat první polovinu a ubrat na zbytečné romanci a s plným hodnocením bych neváhal ani vteřinu! (25.02.2013)