Dostaveníčko ve mlýnici

Z průkopnického hlediska zajímavé, ovšem nabývám pocitu, že naše filmy byly už od začátku (s výjimkou šedesátých let) předurčeny stát se Popelkou světové kinematografie. Zatímco v zahraničí krátce po vzniku filmu již vznikala kvalitní díla (příkladem budiž "Un homme de tetes" ze stejného roku), tyto Kříženeckého pokusy nejsou pozoruhodné především z hlediska příběhu, ale ani díky kvalitě natočení - myslím si, že takoví Lumiérové točili daleko profesionálněji. (09.10.2009)

V prípade krátkej grotesky Dostaveníčko ve mlýnici, ktorá zároveň patrí medzi prvé české filmy, môžeme na rozdiel od iných diel patriacich medzi prvotiny Jana Kříženeckého, vidieť výraznejší námet a náznaky zmysluplnejšieho príbehu. Jednoduchá pointa o stretnutí záletníka (Josef Šváb-Malostranský) a mlynárky (Marie Kříženecká) sa síce postupne pretvára a končí ako mela filmových protagonistov, ale najmä v úvode a v prostrednej časti tohto krátkeho diela sú jasne badateľné snahy o prácu s postavami a príbehom, ktorý dokáže byť zmysluplný a čitateľný. Dostaveníčko ve mlýnici je síce jednoduchou záležitosťou, ale okrem demonštrácie novej technológie, ktorou kamera a film v roku 1898 boli, dokáže rozpovedať aj krátky a logický príbeh. A práve vďaka tomu je pre diváka zaujímavý. (03.12.2023)

Biřtlářova nehoda u Nesmysla bola grotesknejšia. Situácia spôsobujúca následnú bitkársku kucapacu bola sama osebe vtipná - do vriacich párkov sa omylom vlial lep na plagáty. Tu je situácia trošku nejasná: grotesknosť má navodiť zrejme rande. Samotné vzletné bozkávanie ešte nie je dôvodom k smiechu. Vtom rande ktosi naruší. Divák však netuší - ak si neprečíta popisok - kto je útočník. Niekto z rodiny, ďalší nápadník. Alebo azda nespokojný mlynár, ktorému záletník nezaplatil za múku? Mimochodom, to že sa dej odohráva v mlyne je zrejmé tiež len z nadpisu, aj keď v zaujímavostiach je uvedené, že skutočným miestom nakrúcania bol ozajstný starý mlyn. (02.10.2013)

Možná kdyby bylo první dílo české kinematografie jen trochu lepší, byla by o trochu lepší i teď. Hyperaktivní pán se v žudru líbá s distinguovanou dámou, vyběhnou na ně lidé a začnou je mlátit. V závěru se dokonce dočkáte quasišermířské scény pometlo vs. vycházková hůl. I v době, kdy se natáčel každý debilní výjev, u kterého hraje menší roli pohyb, je Dostaveníčko těžký podprůměr. ||| Mimochodem, Dostaveníčko je po obsahové stránce prakticky remakem amerického snímku Vyrušený milenec z roku 1896. Změnilo se jen prostředí (u nás byl tehdy ještě v módě vesnický realismus) a děj byl mírně zjednodušen - to by se dalo vysvětlit tím, že Kříženecký nevycházel z původního filmu, ale pouze ze synopse. Co z toho plyne? Že už první český film je vlastně neoriginální nápodobou amerických vzorů přenesených do českého prostředí. What you will. (29.09.2009)

Krátkometrážní záležitost, kterou se zrodila česká - zatím však ještě němá - kinematografie, a to pouhé 3 roky po bratrech Lumièrových. Jakožto zásadní mezník si jistě po právu zasluhuje pět hvězdiček. Při tehdejší ne/technice asi nic jiného ani natočit nešlo..kamera musela být statická, a přesto finální záběr vypadal, jako by se vše natáčelo z vlaku, a právě proto si duo Kříženecký-Šváb zaslouží vzdát hold. (05.09.2007)