Deň víťazstva

Pekný vojnový film so zaujímavou, filmovo málo prebádanou témou. Nespravodlivosť voči dobrovoľníkom z bývalých kolónií (v tomto prípade Alžírsko) je vec, ktorá tu bohužiaľ bola. Som preto veľmi rád, že sa točia takéto snímky - nemalo by sa zabúdať ani na takéto etapy vojny... Čo sa týka prevedenia, tak samozrejme nie je to celkom tip top, slabých miest by sa dalo nájsť neúrekom. Tempo je taktiež nie vždy presvedčivé ale mne osobne tie dve hodinky prešli ako voda. Nenudil som sa. Dokonca som spoznal aj niekoľko mne známych tvárí, táto maličkosť ma tiež celkom potešila. Osobne by som to prirovnal možno skôr k niečomu ako je ruská 9 rota, neviem prečo. Rozhodne potešilo a odporúčam hlavne tým, ktorým takéto historické témy nie sú cudzie. 80% (07.05.2014)

Príjemne ma to prekvapilo, po Bitke o Dien Bien Phu som taký dobrý film od Francúzov (o ostatných ani nehovoriac) nečakal. Ale miesto Arabov mali ako príklad vojakov z kolónií radšej použiť Senegalcov a Kamerunčanov, v súčastnosti sú to predsa len predstavitelia umiernenejších národov. Alebo v tom bol zámer nás presvedčiť, že existujú aj "dobrí" Arabi... (po minuloročnej návšteve Tuniska ma nepresvedčia) (02.08.2008)

už samotný záchvěv nejistoty způsobený podezřením, že se jedná o film vyrobený na společenskou zakázku, mající za účel pomoci s kompenzací určitého společenského/národního tabu, může pohřbít celý divácký zážitek. ale i onu hypotézu lze s trochou snahy podrobit zkoumání a zamyslet se, třeba s pomocí srovnání. snímek z francouzsko-africké koprodukce se možná nevyznačuje prostou cílevědomou režií, oskarovými hereckými výkony a slzopudným, epickým hudebním doprovodem jako kdejaký americký válečný film, spolu s tím se ovšem vyvaroval rovněž násilím vnucovanému citovému apelu, samoúčelnému vršení jedné akční scény na druhou, uměle namíchanému sentimentu a co je v žánru válečných filmů velkou vzácností - ideologické konformity. režisér Indigènes raději zariskuje, že znudí své diváky přemýšlivým dialogem na zajímavé etické téma, že je znejistí a podnítí uvažovat nad různými hledisky, než aby se je na druhé straně pokoušel otupit nekonečným přívalem střílení a explozí. přitom mu nemohu s čistým svědomím upřít um při režírování akčních scén, který předvedl zejména v působivém závěru. buď je Indigènes "nesrovnatelně" lepším filmem, než všechny ty pérl hárbry a zelené barety vojína Ryana, nebo se musím přiznat, že tentokrát jsem se i já nechal zmanipulovat a následně uchlácholit případnou politickou korektností. ale pravděpodobnější je možnost, že to je zkrátka dobrý, ač poněkud plochý a v některých okamžicích přeci jen tezovitý film. (07.06.2012)

Tak trošku francouzská variace na Ryana s národnostním podtextem navíc. Válečných filmů o čených amerických vojácích za II. světové války tu už pár bylo a takřka bez výjimky se jednalo o černobílé vydírání a obviňování všech bílých. Indigénes také poukazují na odlišný přístup francouzského velení k bílým a africkým vojákům, ale není to tak přepálené, jak by se dalo čekat, takže není problém těm křivdám uvěřit. Technická stránka je téměř bezchybná a totéž se dá říci o hereckém představení všech zúčastněných. Byl jsem trošku skeptický k Jamelovi Debouzemu, kterého jsem si, vzhledem k jeho handicapu, nedokázal v roli vojáka představit, ale on si poradil opět výborně a jeho tělesný nedostatek jsem takřka nevnímal. Závěr mě pak zvedl ze židle. Francouzi by se za svůj postoj měli stydět. 80% (24.10.2014)

Celkom vydarený vojnový film o afrických jednotkách bojujúcich po boku Francúzov, pri ktorých sa cítia druhoradý, nedocenení, bez možnosti povýšenia. Príjemný začiatok pokračuje mierne naťahovanou prostrednou časťou filmu, ktorú zachraňuje vojnovo kvalitných posledných 20 min. Akčný záver pripomenie "Ryana" a keby tvorcovia podobnou kvalitnou akčnou pasážou okorenili prostrednú časť filmu bolo by to za poctivé 4 hviezdičky. Film už tradične končí scénou zo súčastnosti, ktorá mi pripadala trochu zbytočná. Film 70%. (07.02.2009)