Vražda v Ostrovní ulici

Krimi jak oči, jednou z prvotín vôbec. Až sa mi nechcelo veriť, že Plachta a spol. nehrajú v komédii. Tento pocit ma prešiel asi v pólke, kedy to začalo byť až príliš hravé a po celý čas (dosť nevhodne) vyhráva veselá hudba, čo kazí dojem a nekorešponduje s obsahom vyšetrovanej vraždy. Do toho si pripočítajte šum staroty + dobový akcent hlavných aktérov, za čo film dnes už samozrejme nemôže. No, nič sa nedeje. Renoirova Fena je však podstatne kvalitnejšia. (26.05.2015)

Musím s hanbou přiznat, že jsem tento film viděla prvně, i když už DVD nějaký ten pátek vlastním. Výborná detektivka s na tu dobu dobrými hereckými výkony včetně Jindřicha Plachty v nezvyklé roli. Neznala jsem Vachkův román, který byl předlohou k filmu a tak musím ocenit zajímavě vystavěný příběh, protože jsem skoro až do konce neměla o pachateli zcela jasno. Inspektor Klubíčko vyřešil zločin bez moderních rekvizit a vědeckých laboratorních metod jen prostou logikou, jak už to ve starých filmech bývá. Vůbec jsem se nenudila a kdyby nebylo té všudypřítomné rušivé hudby, byla bych se i skvěle bavila. Pokud bych měla něco vytknout, tak že se tam na můj vkus až nezdravě moc kouřilo. (17.02.2012)

(2x) Tuhle (když pominu filmy tohoto žánru v oblasti němého filmu) úplně nejstarší československou kriminálkou beru spíše jako raritku. Tehdejší režisérovo nadšení z nové technické metody snímání dialogů na pozadí hudebního doprovodu bylo jistě fajn, ale jak se říká, všechno s mírou a tady míra byla poněkud překročena. To neustálé znění scénické hudby, která z velké části připomíná němé grotesky, působí místy ve vážném příběhu o vraždě jako pěst na oko. Ale co naplat, atmosféra super, i po víc než 80ti let od natočení cítit z příběhu i napětí, zaujme dynamická kamera a scénář s odlehčeným s humorem, narežírovano a zahráno velice pěkně. Jindřich Plachta se mi tady líbil ještě víc než v komediích typu Právě začínáme a To neznáte Hadimršku. Takže spokojenost a jeden z atraktivnějších zážitků při sledování prvorepublikových filmů. (18.08.2017)

Tak toto nie. Naivný film s prehrávajúcimi hercami a slabou atmosférou (aj zvolená hudba k tomu dopomohla), ktorý nesie prvky žánru iba vďaka lacným krimi klišé. Scenár varí z vody a to jediné, čo stojí za záujem, je rekonštrukcia vraždy, ktorá sa odohrá až v absolútnom závere filmu. Komici Plachta či Pištěk sa do drámy vonkoncom nehodia a aj oni sami prispievajú k celkovému zlému dojmu. Beriem ale, že sa jedná o prvopočiatok žánru v Česko-Slovensku. (28.01.2016)

Že by první československé nefalšované krimi, nebo tehdy spíše ještě detektivka? Viz z té doby např. ještě Záhada modrého pokoje. Nezapomeňte však na to že to byli teprve začátky a hledání sama sebe. Podle mě jde na svou dobu a na ty začátky o velmi zdařilý detektivní film a pravděpodobně jeden z nejživotaschopnějších filmů Svatopluka Innemanna, navíc v neobvyklé a netypické roli se nám zde předvedl do té doby spíše komediálně laděný herec Jindřich Plachta (poněkud rozvážný), pro kterého to byla opět jedna z velkých nebo přímo hlavních rolí. Špatný nebyl ani soukromník Zachar (Theodor Pištěk) nebo Friedman (Rogoz). Jinak je pravdou že na celém filmu mě tu akorát štvala, podle mého docela nevhodně zvolená Marchartova hudba, která tu hrála skoro pořád (i když se mluvilo) a značně tak narušovala celý element filmu jako takového. Film byl natočen podle detektivního románu od spisovatele Emila Vachka Muž a stín (1932) podle skutečného případu vraždy bohaté lichvářky. Lepší průměr, a podle mého třetí nejzdařilejší film režiséra S. Innemanna samozřejmě až po filmech "Muži v Offsidu" a "Před maturitou". 2,5/5*. (22.08.2007)