Let 93

Když dva dělají totéž, není to totéž. Z Greengrassova filmu vyzařuje NĚCO, tento je pouze standard. Přitom to nezačalo špatně. _______Po třetině filmu jsem si říkal, že dám čtyři hvězdičky a film nesmažu, ale nechám si ho. _____Po dvou třetinách jsem si říkal, že dám tři, ale že napíšu poznámku "Kdybych neviděl United 93, dal bych čtyři", a film si stejně nechám._______ Po skončení filmu dávám tři už bez poznámky, a smazal jsem ho. Konec filmu se nevyhnul patosu a po nárazu letadla ještě dobrých deset minut sledujeme zpomalené záběry na zdrcené tváře pozůstalých a na záchranáře postávající u trosek letadla (přesněji řečeno u kruhu zčernalé země o průměru pět metrů, letadlo zřejmě vysublimovalo). Zajímavostí je, že triky dělala česká firma UPP. (05.10.2006)

Může mi někdo vysvětlit, proč ve stejném roce dojde k natočení dvou filmu o stejné události, v podstatě stejně (pozor - to neznamená stejně kvalitně!) a s (alespoň v češtině) téměř stejným názvem? Kdyby došlo k natočení jen tohoto snímku, uznale pokývu hlavou a budu to brát jako důstojné připomenutí 11.9. Srovnám-li však tuto ždímačku citů a slz s Greengrassovým opusem, nezbývá než konstatovat, že si Peter Markle mohl ušetřit čas a námahu. (13.09.2010)

Taky jsem si myslel, že je to TEN Let 93. No naštěstí jsem si toho všiml a nebyl jsem zbytečně naštvanej kvůli dalšímu letošnímu blábolu. Tedy filmu předem považovanýmu za dobrý a po shlédnutí za blábol. Tento není až tak špatnej, ale hodnotit tady tu situaci a oběti nehodlám. Jde mi o zábavnost snímku a ta je věru zanedbatelná. Vlastně je to tak špatnej film, že jsem si pořád představoval, jak skvěle by se dal parodovat, na každou situaci by se našla jiná zábavnější, a proto jsem se nedokázal tvářit nijak vážně ani když dopadli na zem. Navíc ta díra je přímo k smíchu, jak kdyby měli dva utahaný fachmany, kteří vykopali malou díru, pak do ní dali jednu dynamitovou patronu a vyhodili to do vzduchu. Co se týká kolegy zmiňované sentimentality, je to už v prvních pěti minutách, kdy pilot políbí spící manželku a usměje se na probudivší se dceru. V následujících deseti minutách aspoň pět lidí telefonuje z paluby letadla domů a všichni končí se slovy: "Zavolám ti podrobněji, až tam dorazím." K smíchu levný. K zvracení směšný. V září 2001 mi bylo přes sedmnáct a už ten den mi celá tahle tero-akce byla naprosto ukradená (nepleťte se, těch obětí mi je líto). A po tomhle filmu snad ještě víc než kdy jindy (nehledě k tomu, že tam umřelo mnohem míň nevinných lidí, než v následně Bushem rozpoutané kvaziválce proti terrorismu). Myslím, že hodnocení těchto filmů se týká spíš hodnocení útoků jako takových, ale jako filmy pro lidi to neobstojí. (20.05.2006)

Jsem vážně zvědavý, kolik zmatku v hodnocení způsobí tenhle film, protože jeho podobnost s Greengrassovým "United 93" je obrovská (viděl jsem ho jako první). Film má datum DVD distribuce 4.4.'06, předně jmenovaný měl kinopremiéru 28.4.'06, ale k nám se dostane až v září. Zvláště při stahování z netu se tak může stát, že leckdo bude nevědomky koukat na úplně jiný film. Vše je navíc komplikováno tím, že "United 93" má webovou stránku www.flight93.net. Kdo od koho opisoval, proč byly vypuštěny ve stejný měsíc dva stejné filmy, které jsou i podle traileru od sebe naprosto k nerozeznání, netuším, tipnul bych si, že tenhle se asi chtěl na očekávaném filmu nějak přiživit, ale kdo ví. Každopádně je vidět, že s tím pietním vyčkáváním to nebylo nijak žhavé a s příchodem Stoneova "World Trade Center" se leckdo i na téhle tragédii pokusí trhnout, co se dá. // Ale k filmu. Už od první scény loučení se kapitána letadla se spící manželkou a dítětem je jasné, o co půjde. O lidi. Respektive o lidský rozměr téhle tragédie. Bohužel tak lidský, že někde při pátém telefonátu s dítětem v ruce a při patnáctém "I love You so much" mi zrovna tuhle rovinu poněkud otupil. Tam, kde má Greengrass prostřihy do řídících a vojenských center servíruje Markle obrazy šťastně žijící spokojené rodiny a tyto momenty po čase spolehlivě bortí efekt, jaký se, podobně jako u Greengrasse, daří pomocí ruční kamery, střihu a osudově tikající hudby vytvořit. Jako TV projekt to možná obstojí, ve srovnání s Greengrassem už méně. (19.05.2006)

V podstatě úplně stejnej film jako United 93. Nedivil bych se, kdyby to vymyslel jeden a ten samej scénárista. I zde lze nalézt klasické americké trapné prvky. Zejména dlouhé loučení, kdy každej telefonuje dom a říká jim I love you - to už je pak fakt nudné, pořád dokola. Navíc všichni členové rodin na zemi vypadají skoro stejně (kromě té černošky) a pokud zrovna nechovají v ruce mimino, tak musí mít minimálně hromadu odrostlejších harantů. Při tom chystání se pořád letadlo třepe, jako by už mělo konečně spadnout a děje se to fakt hodně často. Takže když konečně dopadne, tak mi spadne kámen ze srdce a su rád, že je konec. Kromě toho, že stejně jako v United 93, tady taky ušetřili na výbuchu letadla při dopadu na zem. Tímhle filmem chtěli asi američani teroristům ukázat, že to hrdý americký národ nezlomilo a že jejich obyčejní občané se nedají a budou s nimi hrdině bojovat. Prostě jen aby smetli to hrdinství teroristů, aby dostali diváka na svou stranu. Och, jak dojemné. Shit! (03.06.2007)