Cesta bojovníka

Vizuálnou stránkou filmu som sa doslova kochal. Marcus Nispel vie dobre pracovať s kamerou, svetlom a farbami. Výprava, kostýmy, masky. Všetko je to dokonalé. Horšie je to už zo scenárom. Je až veľmi obyčajný, chýbajú kvalitnejšie zápletky. Dielu by jednoznačne prospel lepší scenárista. Napriek tomu film neodcudzujem. (28.09.2010)

Oscar Wilde kdysi poznamenal, že ač byli Vikingové pravděpodobně první Evropané, kteří se dostali do Ameriky, měli dost vkusu na to, aby ji zase rychle opustili. Po Cestě bojovníka bych si dovolila oponovat. To nebylo kvůli Americe, ale z děsu, že pokud se v ní zdrží déle, poskytnou tím záminku k natočení většího počtu slátanin jako je tento svérázný způsob řešení imigračních problémů, vymyšlený, patentovaný a v praxi prováděný Kájou Urbanovic. Kterýžto způsob je ve výsledku zdravotně závadný nejen pro Vikingy, ale i pro diváky, protože zběsilost střihu mě dohnala na pokraj epileptického záchvatu, při bojových scénách mi místo srdce do kalhot padaly nevěřícné oči z důlků a pohled na polonahého hrdinu sprintujícího zasněženým krajem mi nepůsobil zvýšenou hladinu hormonů, ale drkotání zubů. Slušný námět, malebně podmračená krajina, solidní výprava, hrdinové na zabití, scénář na roztrhání a jediná jistota: Nispel nebyl Cestou bojovníka nevěrný své hororové múze. Naopak, klepu se hrůzou ještě teď. (27.11.2007)

Krvežíznivým Vikingům plenícím pobřeží Ameriky se musí někdo postavit - nejlépe hrdina, který sám pochází z vikingské krve, aniž by to věděl. Škoda, že autoři filmu moc koukali na Xenu a Herkula - je to na jejich snímku znát. Snaží se být drsní, krve teče hodně, ale celkově film nemá vůbec šťávu. Nehledě na tu spoustu nejen logických, ale i věcných a historických nesmyslů. (16.03.2012)

Hodně oldshoolově pojatá akční podívaná snažící se znovu nalézt zaprášenou cestu Barbara Conana. Něco tak drsného a fyzického v našich kinech už dlouho nebylo a musím říct, že v době, kdy se žádné fantasy neobejde bez mluvícího bobra a dokonce i John McClane přestal kouřit a nadávat, na mě Cesta bojovníka zapůsobila jako polití živou vodou. Je to úplné pohlazení po duši, když vidíte, že se konečně chápe meče někdo jiný než rozevlátý puberťák a nebojí se jím pořádně zaťat do protivníka, takže krev cáká na všechny strany a usekané hlavy se po tuctech kutálí dolů z kopce. Samozřejmě, Urban není Schwarzenegger, Nispel není Millius a scény jako když se Ghost nahání s Vikingama na saních působí docela blbě, ale jinak se všichni snaží seč můžou, máchání mečem se obešlo bez Hong Kongské choreorafie, takže působí konečně zase věrohodně, vikingové (btw. ve skvělém podání starých harcovníků jakými jsou Clancy Brown a Ralf Moeller) jsou hodně vystylovaní a dostatečně děsiví a film neztrácí tempo ani když se zrovna nikdo s nikým nekosí. Autoři se do toho zkrátka pustili s chutí a patří jim můj dík, že se konečně pokusili zalepit tu obrovskou díru, která si v tomhle žánru už tak dlouho o zalepení žádala. (13.09.2007)

Scenárista, strihač alebo rovno režisér by si zaslúžili po facke. Takto nezáživný film som už dávno nevidel. Dvadsať rokov starý Ofelas (1987) nórsky film z ktorého námetu vychádza je v každom smere o niekoľko tried lepší. Pathfinder je scenáristom (debilne) upravený akčnejší no ďakujem pekne, tak zostrihanú akciu som naposledy videl v Resident Evil 2 no aj tam sa ešte dalo prežiť, toto je režisérsky absolútne nezvládnuté plné záberov ktoré rozčúlia. Keby som na toto šiel do kina tak by ma to určite tak naštvalo že tomu bez váhania napálim odpad. A to mám Nispelov Masaker veľmi rád. (07.07.2007)