Elementarteilchen
The Elementary Particles
Atomised
Réžia:
Oskar RoehlerScenár:
Oskar RoehlerHudba:
Martin TodsharowHrajú:
Moritz Bleibtreu, Christian Ulmen, Martina Gedeck, Franka Potente, Nina Hoss, Uwe Ochsenknecht, Corinna Harfouch, Tom Schilling, Thomas Drechsel (viac)Obsahy(1)
Film podle románu Michela Houllebecqa se zaměřuje na Michaela a Bruna, dva zcela různé nevlastní sourozence a na jejich narušenou sexualitu. Po vcelku chaotickém dětství s hippiesáckou matkou, která se více než o něj stará o své věci, se Michael stává molekulárním biologem a geny ho zajímají více než ženy. Bruno je posedlý sexuálními touhami, ale nejčastěji nachází uspokojení s nějakou prostitutkou. Jeho ubohý život se změní, když potká zkušenou Christiane. Mezitím Michael opět potkává Annabelle, lásku svého mládí ... (Fary)
(viac)Recenzie (124)
Ukázka, jak film dovede zkazit pocit z knihy. Předlohou Elementárních částic je nehorázné porno v románu Michela Houllebecqa, který je ještě k tomu takovým tím typickým kunderovským textem, knihou, co se nedá vyprávět. Roehlerův přepis se o to přesto pokusil a výsledek je - vlastně nepřekvapivě - spíše než adaptací, deformací a redukcí. Zbylo tu jen jádro příběhu (vše přesunuto z Francie do Německa), to, podáváno velmi přístupně a nenáročně (za použití patetické, romantizující hudby v duchu německých filmů poslední dekády), je okleštěno od ironického a cynického tónu vypravěčské techniky Houllebecqovy knihy, a zaciluje na pohodlnou říši mainstreamu. Nevím, co z toho vyplývá: snad že Francouzi jsou inteligentnější než Němci.// Radku99: tu knihu si skutečně přečti, protože pak to pochopíš. ()
Kdysi jsem si chtěl přečíst předlohu, ale nakonec jsem vzal zavděk filmem. Dvě hodiny ve světě Michela Houellebecqa mi přijdou až až, a četbou bych zase strávil několik dní. A možná bych zase začal uvažovat, jestli v něčem nemá pravdu. Tohle mi přijde jako dobrá adaptace, protože z ní autora pořád cítím. Pro běžného diváka to bude celkem soda, pro čtenáře Houellebecqova díla jen čajíček. ()
Slušná adaptace Houellebecqova románu. Nicméně pokud divák zná předlohu a tedy i děj příběhu, zážitek z filmu již není tolik intenzívní. ()
Snímek mě příliš nezaujal, nejspíš proto, že jsem příliš nepostřehla jeho hlavní dějovou linii. Narušená sexualita? Jestli ano, tak nejenom obou bratrů, ale téměř všech zúčastněných. Bylo až nepříjemné sledovat, jak se několik charakterů rozpadá v žalostné a marné touze po vztahu, po zachycení něčeho trvalého, ale přitom toho nejsou schopni. /17. 6. 16./ ()
Jsem totálně zaskočen. Ne ani tak filmem, ale hodnocením a především pak nadšenými komentáři, oslavující originalitu a svěžest Elementárních částic. Předlohu jsem nečetl. Proto mi nic nebrání v tom říct, že ... Elementární částice jsou nudné, strašlivě nezajímavě nasnímané a herecky nesympatické. Toť vše z mého pohledu. Dle místních doporučení jsem očekával jak mě tento film ''rozloží na elementární částice''. Ne, to se opravdu nestalo. Jeden z dalších filmů, u kterého mi hodnocení většiny zůstává záhadou. 4/10 ()
Teda ten nemluvnej Michael mi ale lezl na nervy! Zvláštní síla snímku mi jinak bohužel zůstala ukryta, a vzhledem k tomu, že "nevěřim" na druhý zhlídnutí, tak taky zůstane ukryta navždy. Pořád mi to v mnohym až příliš připomínalo takový ty přihlouplý německý romantický filmy, který svýho času běhaly v dopoledních hodinách všedních dnů na Nově. ()
Němci umí natočit zatraceně dobrý film, opět se to potvrzuje, o to více, že se jedná o filmovou adaptaci francouzského románu, což já osobně považuji za nesmírně těžké, zvláště pokud snímek vzniká podle románu spisovatele, jenž byl jiné národnosti než režisér a herci. Bravo, silné herecké obsazení, kterému dominuje dvojice Bleibtreu/Gedeck. Zajímavý a silný příběh, který se do mě zahryznul už od začátku a nepustil. ()
Možná že se v daleké či blízké budoucnosti opravdu podaří lásku a lidskou reprodukci zracionalizovat a vtěsnat do rovnice á la Heisenberg či Bohr, avšak do té doby jsme všichni odsouzeni řídit se naším nevědomím, a to hlavně sexuálním pudem - tentokráte á la Sigmund Freud. Ono libido je vskutku hlavním hybatelem motiv obou hlavních postav, i když u každé se projevuje jinak, a zdatně mu sekunduje ještě jiná známá psychiatrická poučka ve stylu "Povězte mi o své matce." Z následného kvasu vznikly dvě osobnosti, z jejichž porovnání se může zdát, že vítězí spíše rozumový a objektivní přístup k sexualitě bratra-vědce, než sexuální vášeň hraničící s posedlostí bratra-učitele. Dá se to však říci i po zhlédnutí závěrečných minut filmu? ()
Podle románu Michela Houllebecqa. (Tenhle film jsem zaregistrovala jen na plakátech, když jsem byla v létě v Paříži. Jinak jsem o něm neslyšela.) ()
Mám rada nemčinu a nehanbím sa zato! Preto ma uspokojuje, že Nemci vypľúvajú tak sakramentské drámy, čo pre zmenu rozžúvajú a vypľúvajú mňa. Zem sa zastaví až za pár dní, no mne sa už dnes pozastavuje rozum nad škodoradostnou pestrosťou života alebo čím, že matka týchto lahôdkových emocionálnych pokrmov zároveň privádza k orgazmu hojných dopravných fetišistov (Kobra, Medicopter, Helicops či iné mizérie) :))). Nič to, aspoň je zábava no nie??! :) Dráma, ktorá má humor a dynamiku a kde sa vedú tak šialene naturalistické dialógy, až na vás dorazí túžba hovoriť, pustiť sa s hrdinami do reči. Ohromujúce obsadenie- exceluje Moritz Bleibtreu, z dám Martina Gedeck. Predstavte si, že sa vám podarí zhodiť- prelisuje vás tank- a máte približný efekt Elementárnych častíc. :) Predstavte si, že sa svieža letná sprcha zvrtne na ľadové peklo. Máte vyvrcholenie Elementárnych častíc. Svojím príbehom, explicitnosťou (vzťahovou, sexuálnou) a civilnosťou to proste rozloží.----- Bleibtreu kvíliaci v nemocnici, že nemôže domov "lebo by sa asi zabil"----- Bleibtreu prednášajúci o Brazílii----- k Bleibtreuovi sa z konca chodby psychiatrie približuje mŕtva láska----- jemné odmietavé pokývanie hlavou jeho mŕtvej priateľky plus slová "Teraz tu na čas zostaneme..."----- aaaaach, scény, ktoré mi dnes nedovolia spať, taká drásavá sila to bola!----- Objíma ma horúčka a trasiem sa očakávaním ďalšieho západného tornáda: Baader Meinhof Komplex. Ste na tom rovnako? ()
Vedec panic, ktorý svoje panictvo zahodí hneď ako na to dostane možnosť, mimo to pomohol ku klonovaniu. Ďalej závislák na sexe, ktorý sa nehanbí obchádzať orgie a jeho partnerka po ochrnutí spácha radšej samovraždu, no tento film teda nebol pre mňa. Poriadna dávka bláznivosti, až na tú úprimnú lásku to nebolo nič, čo by sa mi páčilo. Nemci nezahrali na moju strunu a myslím, že vychvaľovanie tohto diela ako niektorí robia, nie je na mieste, lebo to podľa mňa nie je výnimočné. ()
Tedy takovou krásně upřímnou výpověď o tom , kde se berou naše problémy a jaký je stav dnešní společnosti jsem dloho neviděla. Kde se bere ona neschopnost skutečné lásky? A je vůbec na ten "vir" , co šíří se čím dál více , nějaký lék? Skončí to někdy, ten přenos z jedné generace na druhou? Skvělá podívaná jejíž "elementární částicí" se můžete stát i vy. ()
Syrové, šokující a city drásající drama, jež mne (diváka neznalého předlohy) nutí zaběhnout do knihovny, popřípadě do knihkupectví a shánět Houellebecqův román. Rád bych se totiž do příběhu dvou bratří, introvertního vědce Michaela a (sexuálním) životem frustrovaného Bruna, ponořil znovu. Vyvodit z toho můžeme to, že jsem asi holt zvracený cynik, když mne umělecké zpodobnění malých osobních tragedii, tak fascinuje. Ale to nějak přežiji, svůj léta pěstovaný vkus měnit nebudu :-) 90% ()
Dost dlouho jsem se na film chystala a ne a ne se k němu dostat........vlastně až někdy v sedm ráno, protože jsem od pěti byla vzhůru.I když jsem měla skoro celou první polovinu filmu dost smíšené pocity, až jakoby k názoru, jestli si ze mě tvůrci tak jakoby maličko a nenápadně neutahují. Ale potom mě film zcela pohltil....život dá někdy vážně zabrat a každý se s ním pereme určitým způsobem, tu hůře, tu lépe.....skvělá hudba, takže plný počet hvězd. ()
"Byli jsme už dost dlouho nešťastní...Je čas to změnit. Myslim, že spolu můžeme žít až do smrti...Myslím, že tě miluju!" V jiné, filmu by takový dialog vyzněl banálně, ale tady ne. Tady je vše opravdové, skutečné prostě jako ze života. ()
Nie je to tak dávno, čo som hltal Houllebecka ako hojivú náplasť na moju hedonisticko nihilistickú dušu, Časom som pochopil, že jeho vulgárna úprimnosť dočasne zbavuje depresie, ale ako krédo pre život je nepoužiteľná. Tento film bol ako jednohubka skvelý vyprošťovák. Obávam sa, ale, že pri znalosti deja by sa pozitívne dojmy pri prípadných ďalších projekciách vytrácali. ()
Jsem velmi zklamán, má oblíbená Martina Gedeck v takovýhle příšernosti (Potente jakbysmet). Aby bylo jasno, nejsem úzkoprsej, takže jistá "morální zvrácenost" snímku mě neobtěžuje, leckdy takobvý věci mohou naopak zvířit prach a dát nahlídnout do oblastí normálně zakrejvaných, ale tady nenalézáme východisko. Je to studený, intelektuální, do sebe zahleděný, beznadějný. Ale je to docela kvalitní film, kterej (ač chladnej) mě úplně chladným nenechal. ()
Takže po dlhom odkladaní som si konečne po veľmi silnom zážitku z vinikajúceho Extension du domaine de la lutte , ktorý ma uvalil do stavu hlbokej depresie, som sa právom obával, že toto ďaĺšie sfilmované dielo od Houellebcqa bude mať podobný efekt. No pravdou je to len čiastočne. Už tu nepanuje až taká ťaživá atmosféra beznádeje, dokonca sa aj nasmejete, taktiež tu občas výjde aj slnko a zaplaví obrazovku farbami nádeje. Príbeh pôsobí realistickejšie, chýba komentátor, ktorý práve v Extension naháňal strach. Čo sa týka hereckého obsadenia nemám čo vytknúť, dokonca mi zadobre padlo osviežiť si nemčinu po dlhšom čase. Jedná sa v celku o mladšieho bratríčka, ktorý svoju krv vonkoncom nezaprie a stále ešte zapôsobí svojím prístupom k tejto ťaživej téme súčastnosti. ()
Jestli si film zaslouží pochvalu, tak asi za to, jak se dokázal vypořádat s předlohou, aniž by sám sebe zahubil, nebo předlohu totálně zmrvil. To, že je výsledek méně komplikovaný, méně depresivní (ostatně celkově méně expresivní) a nevyhnutelně chudší, nechci tvůrcům vytýkat, protože přijatelného výsledku dosáhli tím, že si dali oraz a nesnažili se o nemožné. Neměl jsem radost z obrazové filtrované podbízivosti a snad až přílišné smířlivosti, ale co už. Dostal jsem celkem kvalitní zážitek. ()
S knihou se to samozřejmě vůbec nedá srovnávat, to je jasné. Postavy nabraly jiných významů, než měly v knize. Hlavní postava Bruno - úchylný prasák, je ve filmu vykreslen tak ze 30% otřesnosti. V knize to je zcela „nechutnej, odpornej, nesympatickej hulvát-misogyn“, pokřivený svou matkou, která na něj v dětství "srala", ale ty jeho osobní zpovědi a průpovídky, kterými častuje všechny ženy, které se ocitnou v jeho zorném poli, z něj vlastně dělají skoro sympatickýho padoucha a jsou nesmírně (slabý slovo) vtipné. Jeho vnitřní monology - to je naprostá paráda. Chápu, že to se do filmu dost dobře narvat nedá a taky se to nepodařilo. Naproti tomu jeho bratr Michael, v knize poměrně klaďas, který trpí tím, že "nic necítí" - je ve filmu zase vykreslen "o mnoho sympatičtěji" - no a tím taky ztrácí na kráse. Ve filmu je mu věnováno poměrně málo prostoru –, ale ta postava je tak složitá, že se asi zfilmovat nedala a bylo snazší se zaměřit na mnohem větší hovado Bruna. A nakonec Annabelle - křehká, krásná bytost, která miluje "nesprávného", vypadá ve filmu pro změnu jako Tyrolačka. Ta mi vůbec nekorespondovala s knižní předlohou. Bizarnost postav, která dělá tuto knihu jedinečnou a úžasnou, se ve filmu skoro vytratila. A to nemluvím o upraveném konci filmu, kde to končí „tak nějak dobře“, kdežto v knize to jde celé rovnou do prdele. Ale... nutno říct, že zfilmovat Michela Houllebecqa je asi práce přetěžká, takže nakonec: kdo nečetl knihu, může být spokojen. Protože i tak je to film ojedinělý. ()